Konverzační příručka

cs Studium cizích jazyků   »   bg Изучаване на чужди езици

23 [dvacet tři]

Studium cizích jazyků

Studium cizích jazyků

23 [двайсет и три]

23 [dvayset i tri]

Изучаване на чужди езици

[Izuchavane na chuzhdi yezitsi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Kde jste se naučil / naučila španělsky? Къ-е с-е--ч-ли и--а-с-и? К--- с-- у---- и-------- К-д- с-е у-и-и и-п-н-к-? ------------------------ Къде сте учили испански? 0
Kyde---- -chi-i-i-p--sk-? K--- s-- u----- i-------- K-d- s-e u-h-l- i-p-n-k-? ------------------------- Kyde ste uchili ispanski?
Mluvíte i portugalsky? Мо---- ----- гово-ит--и --рту--лс--? М----- л- д- г------- и п----------- М-ж-т- л- д- г-в-р-т- и п-р-у-а-с-и- ------------------------------------ Можете ли да говорите и португалски? 0
M-z---e--i-da-go---i-- - -ortu-a--ki? M------ l- d- g------- i p----------- M-z-e-e l- d- g-v-r-t- i p-r-u-a-s-i- ------------------------------------- Mozhete li da govorite i portugalski?
Ano a umím i trochu italsky. Да,--о---я и----ко-и-ал-а----. Д-- г----- и м---- и---------- Д-, г-в-р- и м-л-о и-а-и-н-к-. ------------------------------ Да, говоря и малко италиански. 0
Da- -ov---a---ma--o-italia--ki. D-- g------ i m---- i---------- D-, g-v-r-a i m-l-o i-a-i-n-k-. ------------------------------- Da, govorya i malko italianski.
Myslím, že mluvíte velmi dobře. Мис-я, -е ---ор-т- ----о --бре. М----- ч- г------- м---- д----- М-с-я- ч- г-в-р-т- м-о-о д-б-е- ------------------------------- Мисля, че говорите много добре. 0
M-sl-a--c-e--ov-ri-e-m---o d----. M------ c-- g------- m---- d----- M-s-y-, c-e g-v-r-t- m-o-o d-b-e- --------------------------------- Mislya, che govorite mnogo dobre.
Jsou to docela podobné jazyky. Ез--ит- -а -ос-а -ли---. Е------ с- д---- б------ Е-и-и-е с- д-с-а б-и-к-. ------------------------ Езиците са доста близки. 0
E---sit- -a-do-----liz--. E------- s- d---- b------ E-i-s-t- s- d-s-a b-i-k-. ------------------------- Ezitsite sa dosta blizki.
Mohu jim dobře rozumět. А--м--а-д--ги р----ра-----ре. А- м--- д- г- р------- д----- А- м-г- д- г- р-з-и-а- д-б-е- ----------------------------- Аз мога да ги разбирам добре. 0
A- m--a--a ---ra--i------bre. A- m--- d- g- r------- d----- A- m-g- d- g- r-z-i-a- d-b-e- ----------------------------- Az moga da gi razbiram dobre.
Ale mluvit a psát je těžké. Н---ов----ет- - --с--е-о -- ---дни. Н- г--------- и п------- с- т------ Н- г-в-р-н-т- и п-с-н-т- с- т-у-н-. ----------------------------------- Но говоренето и писането са трудни. 0
N- ----re--to-- -is-n-t--sa -ru-ni. N- g--------- i p------- s- t------ N- g-v-r-n-t- i p-s-n-t- s- t-u-n-. ----------------------------------- No govoreneto i pisaneto sa trudni.
Pořád ještě dělám hodně chyb. Все --е пр-в--м-о-о --е-ки. В-- о-- п---- м---- г------ В-е о-е п-а-я м-о-о г-е-к-. --------------------------- Все още правя много грешки. 0
Vs- --hc-- pr-v-a --og--gr-shki. V-- o----- p----- m---- g------- V-e o-h-h- p-a-y- m-o-o g-e-h-i- -------------------------------- Vse oshche pravya mnogo greshki.
Prosím opravujte mně stále. Мо--,-поправ-й-е м- вин---. М---- п--------- м- в------ М-л-, п-п-а-я-т- м- в-н-г-. --------------------------- Моля, поправяйте ме винаги. 0
M--y-,-p--ra--ayte-m-----a--. M----- p---------- m- v------ M-l-a- p-p-a-y-y-e m- v-n-g-. ----------------------------- Molya, popravyayte me vinagi.
Vaše výslovnost je docela dobrá. П-ои--о-ени-то--- е--ног- добр-. П------------- В- е м---- д----- П-о-з-о-е-и-т- В- е м-о-о д-б-о- -------------------------------- Произношението Ви е много добро. 0
Pro--nos-e-i--o -- -- m-o-- -ob--. P-------------- V- y- m---- d----- P-o-z-o-h-n-e-o V- y- m-o-o d-b-o- ---------------------------------- Proiznoshenieto Vi ye mnogo dobro.
Máte lehký přízvuk. И-ат- ---- акц-н-. И---- с--- а------ И-а-е с-а- а-ц-н-. ------------------ Имате слаб акцент. 0
I-a-e sla--a---e-t. I---- s--- a------- I-a-e s-a- a-t-e-t- ------------------- Imate slab aktsent.
Pozná se, odkud jste. Р---ир--с- о----- -те. Р------ с- о----- с--- Р-з-и-а с- о-к-д- с-е- ---------------------- Разбира се откъде сте. 0
R-z-i-a--- ot-y-e-s-e. R------ s- o----- s--- R-z-i-a s- o-k-d- s-e- ---------------------- Razbira se otkyde ste.
Co je Vaše mateřština? К-к-в --май-и-и-т-В- -з-к? К---- е м-------- В- е---- К-к-в е м-й-и-и-т В- е-и-? -------------------------- Какъв е майчиният Ви език? 0
Kaky- ye m-yc---iyat----y--i-? K---- y- m---------- V- y----- K-k-v y- m-y-h-n-y-t V- y-z-k- ------------------------------ Kakyv ye maychiniyat Vi yezik?
Účastníte se jazykového kurzu? По---а-ате--и---и--- ----? П--------- л- е----- к---- П-с-щ-в-т- л- е-и-о- к-р-? -------------------------- Посещавате ли езиков курс? 0
Po---h---va-e -- -e--k---k--s? P------------ l- y------ k---- P-s-s-c-a-a-e l- y-z-k-v k-r-? ------------------------------ Poseshchavate li yezikov kurs?
Podle čeho se učíte? К-й------и---зпо-з----? К-- у------ и---------- К-й у-е-н-к и-п-л-в-т-? ----------------------- Кой учебник използвате? 0
K---u---bnik -z---z-a--? K-- u------- i---------- K-y u-h-b-i- i-p-l-v-t-? ------------------------ Koy uchebnik izpolzvate?
Teď si nevzpomínám, jak se to jmenuje. В-----н---н--зн-- к---с- -----. В м------ н- з--- к-- с- к----- В м-м-н-а н- з-а- к-к с- к-з-а- ------------------------------- В момента не зная как се казва. 0
V--ome--- ----nay- --k-se-k----. V m------ n- z---- k-- s- k----- V m-m-n-a n- z-a-a k-k s- k-z-a- -------------------------------- V momenta ne znaya kak se kazva.
Ne a ne si vzpomenout na ten název. Н--с------- за-з-г---иет-. Н- с- с---- з- з---------- Н- с- с-щ-м з- з-г-а-и-т-. -------------------------- Не се сещам за заглавието. 0
Ne -e s-s---a--za ------i--o. N- s- s------- z- z---------- N- s- s-s-c-a- z- z-g-a-i-t-. ----------------------------- Ne se seshcham za zaglavieto.
Zapomněl / zapomněla jsem to. З--рав-- --. З------- г-- З-б-а-и- г-. ------------ Забравих го. 0
Zabrav-k- --. Z-------- g-- Z-b-a-i-h g-. ------------- Zabravikh go.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Germánské jazyky

Germánské jazyky patří k indoevropské jazykové rodině. Pro tuto jazykovou skupinu jsou charakteristické fonologické znaky. Od jiných jazyků se tedy liší rozdíly ve fonologii. Existuje zhruba 15 germánských jazyků. Mateřským jazykem jsou pro 500 miliónů lidí na světě. Přesný počet jednotlivých jazyků lze určit jen stěží. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Nejvýznamnějším germánským jazykem je angličtina. Na celém světě je mateřským jazykem pro 350 miliónů lidí. Po ní následuje němčina a nizozemština. Germánské jazyky se dělí do různých skupin. Jsou to severogermánské, západogermánské a východogermánské jazyky. Severogermánské jazyky jsou jazyky skandinávské. Angličtina, němčina a nizozemština patří do západogermánských jazyků. Všechny východogermánské jazyky vymřely. Patřila sem například gótština. Kolonizací došlo k rozšíření germánských jazyků do celého světa. Proto se nizozemsky dorozumíte i v Karibiku a v Jižní Africe. Všechny germánské jazyky mají společné kořeny. To, zda existoval jednotný prajazyk, není jisté. Kromě toho existuje pouze velmi málo starých germánských textů. Na rozdíl od románských jazyků neexistují téměř žádné zdroje. Výzkum germánských jazyků je proto obtížnější. Také o kultuře Germánů toho víme relativně málo. Národy Germánů nebyly jednotné. Neexistovala proto společná identita. Věda musela čerpat z cizích zdrojů. Nebýt Řeků a Římanů věděli bychom o Germánech pouze velmi málo!