Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   bg В ресторанта 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [трийсет и две]

32 [triyset i dve]

В ресторанта 4

[V restoranta 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Ед----ор-и- -ъ-ж--- --рт-----------п. Е--- п----- п------ к------ с к------ Е-н- п-р-и- п-р-е-и к-р-о-и с к-т-у-. ------------------------------------- Една порция пържени картофи с кетчуп. 0
E----p-rt-i-a pyr----i-karto---- ---c---. E--- p------- p------- k------ s k------- E-n- p-r-s-y- p-r-h-n- k-r-o-i s k-t-h-p- ----------------------------------------- Edna portsiya pyrzheni kartofi s ketchup.
A dvakrát s majonézou. И-д-е ------ с---й--ез-. И д-- п----- с м-------- И д-е п-р-и- с м-й-н-з-. ------------------------ И две порции с майонеза. 0
I-d-e po-ts-i-s-mayon---. I d-- p------ s m-------- I d-e p-r-s-i s m-y-n-z-. ------------------------- I dve portsii s mayoneza.
A třikrát párek s hořčicí. И -ри п-рц-- п--е-- над--ичк- - --рчи-а. И т-- п----- п----- н-------- с г------- И т-и п-р-и- п-ч-н- н-д-н-ч-и с г-р-и-а- ---------------------------------------- И три порции печени наденички с горчица. 0
I-t-----r--i---e-heni -a--nic--i-- -o-c-it--. I t-- p------ p------ n--------- s g--------- I t-i p-r-s-i p-c-e-i n-d-n-c-k- s g-r-h-t-a- --------------------------------------------- I tri portsii pecheni nadenichki s gorchitsa.
Jakou máte zeleninu? К--ви --ленчу-- и----? К---- з-------- и----- К-к-и з-л-н-у-и и-а-е- ---------------------- Какви зеленчуци имате? 0
Kak----e-ench--si --at-? K---- z---------- i----- K-k-i z-l-n-h-t-i i-a-e- ------------------------ Kakvi zelenchutsi imate?
Máte fazole? Им-т---и зел-н-б--? И---- л- з---- б--- И-а-е л- з-л-н б-б- ------------------- Имате ли зелен боб? 0
I-ate ------en -ob? I---- l- z---- b--- I-a-e l- z-l-n b-b- ------------------- Imate li zelen bob?
Máte květák? И---е ---ц-е--о --л-? И---- л- ц----- з---- И-а-е л- ц-е-н- з-л-? --------------------- Имате ли цветно зеле? 0
Ima-e-li-t------ --le? I---- l- t------ z---- I-a-e l- t-v-t-o z-l-? ---------------------- Imate li tsvetno zele?
Mám rád / ráda kukuřici. Аз--б-ч---ц-ре-иц-. А- о----- ц-------- А- о-и-а- ц-р-в-ц-. ------------------- Аз обичам царевица. 0
A---bi---m-tsarevi--a. A- o------ t---------- A- o-i-h-m t-a-e-i-s-. ---------------------- Az obicham tsarevitsa.
Mám rád / ráda okurky. Аз----ча- --ас-авици. А- о----- к---------- А- о-и-а- к-а-т-в-ц-. --------------------- Аз обичам краставици. 0
Az --ic-a--kra-t-----i. A- o------ k----------- A- o-i-h-m k-a-t-v-t-i- ----------------------- Az obicham krastavitsi.
Mám rád / ráda rajčata. Аз-оби----дом-ти. А- о----- д------ А- о-и-а- д-м-т-. ----------------- Аз обичам домати. 0
Az-o--c-am-doma--. A- o------ d------ A- o-i-h-m d-m-t-. ------------------ Az obicham domati.
Máte také rád / ráda pórek? И---е-ли-об--ате чесън? И В-- л- о------ ч----- И В-е л- о-и-а-е ч-с-н- ----------------------- И Вие ли обичате чесън? 0
I-----l---bi--a-e--h---n? I V-- l- o------- c------ I V-e l- o-i-h-t- c-e-y-? ------------------------- I Vie li obichate chesyn?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? И В----и-о-------ки--л- -ел-? И В-- л- о------ к----- з---- И В-е л- о-и-а-е к-с-л- з-л-? ----------------------------- И Вие ли обичате кисело зеле? 0
I Vi- -i-o----a------e-- ze-e? I V-- l- o------- k----- z---- I V-e l- o-i-h-t- k-s-l- z-l-? ------------------------------ I Vie li obichate kiselo zele?
Máte také rád / ráda čočku? И--------об-ч--е-леща? И В-- л- о------ л---- И В-е л- о-и-а-е л-щ-? ---------------------- И Вие ли обичате леща? 0
I-V-e-l- obi-hat- -eshch-? I V-- l- o------- l------- I V-e l- o-i-h-t- l-s-c-a- -------------------------- I Vie li obichate leshcha?
Máš také rád / ráda mrkev? И -и ли -б--а--м-р-ов-? И т- л- о----- м------- И т- л- о-и-а- м-р-о-и- ----------------------- И ти ли обичаш моркови? 0
I -i li --ichas- m---o-i? I t- l- o------- m------- I t- l- o-i-h-s- m-r-o-i- ------------------------- I ti li obichash morkovi?
Máš také rád / ráda brokolici? И т- л---б-ч-- -р-к---? И т- л- о----- б------- И т- л- о-и-а- б-о-о-и- ----------------------- И ти ли обичаш броколи? 0
I-t--l- --i---sh broko-i? I t- l- o------- b------- I t- l- o-i-h-s- b-o-o-i- ------------------------- I ti li obichash brokoli?
Máš také rád / ráda papriku? И-ти-л- --и-а- п---р? И т- л- о----- п----- И т- л- о-и-а- п-п-р- --------------------- И ти ли обичаш пипер? 0
I--i li obic--s- -ip-r? I t- l- o------- p----- I t- l- o-i-h-s- p-p-r- ----------------------- I ti li obichash piper?
Nemám rád cibuli. А- -- ---ча---у-. А- н- о----- л--- А- н- о-и-а- л-к- ----------------- Аз не обичам лук. 0
Az n- -b--ham --k. A- n- o------ l--- A- n- o-i-h-m l-k- ------------------ Az ne obicham luk.
Nemám rád olivy. Аз н- -бичам-ма--и-и. А- н- о----- м------- А- н- о-и-а- м-с-и-и- --------------------- Аз не обичам маслини. 0
Az--e ob-ch-- --slin-. A- n- o------ m------- A- n- o-i-h-m m-s-i-i- ---------------------- Az ne obicham maslini.
Nemám rád houby. А--не о-и-а- ---и. А- н- о----- г---- А- н- о-и-а- г-б-. ------------------ Аз не обичам гъби. 0
Az--- -b-cham gyb-. A- n- o------ g---- A- n- o-i-h-m g-b-. ------------------- Az ne obicham gybi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!