Konverzační příručka

cs V restauraci 3   »   bg В ресторанта 3

31 [třicet jedna]

V restauraci 3

V restauraci 3

31 [трийсет и едно]

31 [triyset i yedno]

В ресторанта 3

[V restoranta 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych nějaký předkrm. Би--и--а- - -с-ала--ре----и-. Б-- и---- / и----- п--------- Б-х и-к-л / и-к-л- п-е-я-т-е- ----------------------------- Бих искал / искала предястие. 0
Bi-h -ska- / is--l- pr-------e. B--- i---- / i----- p---------- B-k- i-k-l / i-k-l- p-e-y-s-i-. ------------------------------- Bikh iskal / iskala predyastie.
Dám si salát. Бих-и-к-л --и-кала-с-л---. Б-- и---- / и----- с------ Б-х и-к-л / и-к-л- с-л-т-. -------------------------- Бих искал / искала салата. 0
Bikh--s-al-/ --ka---salata. B--- i---- / i----- s------ B-k- i-k-l / i-k-l- s-l-t-. --------------------------- Bikh iskal / iskala salata.
Dám si polévku. Би--ис--л / и-к--а --па. Б-- и---- / и----- с---- Б-х и-к-л / и-к-л- с-п-. ------------------------ Бих искал / искала супа. 0
B-kh -s-a- - --k--a s--a. B--- i---- / i----- s---- B-k- i-k-l / i-k-l- s-p-. ------------------------- Bikh iskal / iskala supa.
Dám si nějaký zákusek. Бих---к---- -ск----д-с--т. Б-- и---- / и----- д------ Б-х и-к-л / и-к-л- д-с-р-. -------------------------- Бих искал / искала десерт. 0
B-k- i-k-l / -s-a-- -es--t. B--- i---- / i----- d------ B-k- i-k-l / i-k-l- d-s-r-. --------------------------- Bikh iskal / iskala desert.
Dám si zmrzlinu se šlehačkou. Б---ис--- /---кала-с-адо--д със ---т-на. Б-- и---- / и----- с------- с-- с------- Б-х и-к-л / и-к-л- с-а-о-е- с-с с-е-а-а- ---------------------------------------- Бих искал / искала сладолед със сметана. 0
B-kh i-ka- / i---l--s--dol---s-s s-e----. B--- i---- / i----- s------- s-- s------- B-k- i-k-l / i-k-l- s-a-o-e- s-s s-e-a-a- ----------------------------------------- Bikh iskal / iskala sladoled sys smetana.
Dám si ovoce nebo sýr. Бих и--а- /-и-к----плод--- --- --р-н-. Б-- и---- / и----- п------ и-- с------ Б-х и-к-л / и-к-л- п-о-о-е и-и с-р-н-. -------------------------------------- Бих искал / искала плодове или сирене. 0
Bi---i---l /-i-ka-----o-o-e-i-i -i---e. B--- i---- / i----- p------ i-- s------ B-k- i-k-l / i-k-l- p-o-o-e i-i s-r-n-. --------------------------------------- Bikh iskal / iskala plodove ili sirene.
Chtěli bychom posnídat. И--ам- д--закуси-. И----- д- з------- И-к-м- д- з-к-с-м- ------------------ Искаме да закусим. 0
Is-am- d- z---s-m. I----- d- z------- I-k-m- d- z-k-s-m- ------------------ Iskame da zakusim.
Chtěli bychom obědvat. Ис-а-е да-обя-в---. И----- д- о-------- И-к-м- д- о-я-в-м-. ------------------- Искаме да обядваме. 0
Is------- -----va--. I----- d- o--------- I-k-m- d- o-y-d-a-e- -------------------- Iskame da obyadvame.
Chtěli bychom povečeřet. Иск--е да-в--е--ме. И----- д- в-------- И-к-м- д- в-ч-р-м-. ------------------- Искаме да вечеряме. 0
Iskame d----cher--me. I----- d- v---------- I-k-m- d- v-c-e-y-m-. --------------------- Iskame da vecheryame.
Co budete chtít k snídani? К-----ж--а--е----з--у-к-? К---- ж------ з- з------- К-к-о ж-л-е-е з- з-к-с-а- ------------------------- Какво желаете за закуска? 0
K--vo --elae----- -a-u-k-? K---- z------- z- z------- K-k-o z-e-a-t- z- z-k-s-a- -------------------------- Kakvo zhelaete za zakuska?
Housky s marmeládou a medem? Х-е-ч--- с ---ма--д-и-м-д? Х------- с м------- и м--- Х-е-ч-т- с м-р-а-а- и м-д- -------------------------- Хлебчета с мармалад и мед? 0
Kh--bch-t- --mar-al-- i -ed? K--------- s m------- i m--- K-l-b-h-t- s m-r-a-a- i m-d- ---------------------------- Khlebcheta s marmalad i med?
Toast se salámem a sýrem? П--ен- --ли-к--с-с -а--м - -и-ене? П----- ф------ с-- с---- и с------ П-ч-н- ф-л-й-и с-с с-л-м и с-р-н-? ---------------------------------- Печени филийки със салам и сирене? 0
P-che-i f--i--- s----al---i --r-n-? P------ f------ s-- s---- i s------ P-c-e-i f-l-y-i s-s s-l-m i s-r-n-? ----------------------------------- Pecheni filiyki sys salam i sirene?
Vařené vejce? Свар--о--йце? С------ я---- С-а-е-о я-ц-? ------------- Сварено яйце? 0
S--reno y-y---? S------ y------ S-a-e-o y-y-s-? --------------- Svareno yaytse?
Volské oko? Я-це -- оч-? Я--- н- о--- Я-ц- н- о-и- ------------ Яйце на очи? 0
Y-yt-- -- o-hi? Y----- n- o---- Y-y-s- n- o-h-? --------------- Yaytse na ochi?
Omeletu? Ом-е-? О----- О-л-т- ------ Омлет? 0
Oml-t? O----- O-l-t- ------ Omlet?
Ještě jeden jogurt, prosím. Мол-- --е--д-- --с-л- м-я--. М---- о-- е--- к----- м----- М-л-, о-е е-н- к-с-л- м-я-о- ---------------------------- Моля, още едно кисело мляко. 0
M---a---s--he --d-- -i-elo--l-ako. M----- o----- y---- k----- m------ M-l-a- o-h-h- y-d-o k-s-l- m-y-k-. ---------------------------------- Molya, oshche yedno kiselo mlyako.
Ještě sůl a pepř, prosím. М---, --е -о-----ерен п-пер. М---- о-- с-- и ч---- п----- М-л-, о-е с-л и ч-р-н п-п-р- ---------------------------- Моля, още сол и черен пипер. 0
Mo-y-- ---c-e---l----h-ren -i---. M----- o----- s-- i c----- p----- M-l-a- o-h-h- s-l i c-e-e- p-p-r- --------------------------------- Molya, oshche sol i cheren piper.
Ještě sklenici vody, prosím. Мол-- --е ед------а-----. М---- о-- е--- ч--- в---- М-л-, о-е е-н- ч-ш- в-д-. ------------------------- Моля, още една чаша вода. 0
M---a----h--- ye-n--ch--h--v-d-. M----- o----- y---- c----- v---- M-l-a- o-h-h- y-d-a c-a-h- v-d-. -------------------------------- Molya, oshche yedna chasha voda.

Úspěšně mluvit se dá naučit!

Mluvení je relativně snadné. Úspěšné mluvení je naproti tomu mnohem těžší. Jak něco říci je totiž důležitější než to, co řekneme. To ukázaly různé studie. Posluchač podvědomě vnímá určitou charakteristiku mluvčího. Můžeme tak ovlivnit, zda je naše řeč dobře přijímána. Musíme jen vždy dávat dobrý pozor na to, jak to říkáme. To se týká také řeči našeho těla. Musí být autentická a hodit se k naší osobnosti. Svou roli hraje i hlas, neboť i ten se hodnotí. U mužů je například výhodou hlas hlubší. Ten, kdo jej používá, působí suverénně a kompetentně. Měnit hlas nemá naopak žádný účinek. Velmi důležitá je ale při mluvení rychlost. Úspěch při konverzaci byl zkoumán při různých experimentech. Úspěšně mluvit znamená přesvědčit druhé. Kdo chce přesvědčit druhé, nesmí mluvit moc rychle. Jinak vyvolá dojem, že to nemyslí vážně. Není ani dobré mluvit příliš pomalu. Lidé, kteří mluví velmi pomalu, působí méně inteligentně. Nejlepší tedy je mluvit středně rychle. Ideální je 3,5 slova za vteřinu. Při mluvení jsou také důležité pauzy. Mluvení potom působí přirozeně a důvěryhodně. Výsledkem je, že nám posluchači důvěřují. Optimální jsou 4 nebo 5 pauz za minutu. Zkuste tedy své mluvení lépe kontrolovat. Potom můžete absolvovat i další přijímací pohovor…