Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   bg Задаване на въпроси 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шейсет и две]

62 [sheyset i dve]

Задаване на въпроси 1

[Zadavane na vyprosi 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
učit se уча у-- у-а --- уча 0
u--a u--- u-h- ---- ucha
Učí se žáci hodně? У-----и-е--ч-- ли--н-го? У-------- у--- л- м----- У-е-и-и-е у-а- л- м-о-о- ------------------------ Учениците учат ли много? 0
Uc-----si-e -cha- l- -----? U---------- u---- l- m----- U-h-n-t-i-e u-h-t l- m-o-o- --------------------------- Uchenitsite uchat li mnogo?
Ne, učí se málo. Н-,--е -ча- м-л--. Н-- т- у--- м----- Н-, т- у-а- м-л-о- ------------------ Не, те учат малко. 0
Ne- t--uch-t ma-ko. N-- t- u---- m----- N-, t- u-h-t m-l-o- ------------------- Ne, te uchat malko.
ptát se пи--м п---- п-т-м ----- питам 0
p--am p---- p-t-m ----- pitam
Ptáte se často učitele? Че-----и--ит-т--уч-те-я? Ч---- л- п----- у------- Ч-с-о л- п-т-т- у-и-е-я- ------------------------ Често ли питате учителя? 0
Chest- ----ita---uchi----a? C----- l- p----- u--------- C-e-t- l- p-t-t- u-h-t-l-a- --------------------------- Chesto li pitate uchitelya?
Ne, neptám se ho často. Не, -з-не го пи-а- -е-т-. Н-- а- н- г- п---- ч----- Н-, а- н- г- п-т-м ч-с-о- ------------------------- Не, аз не го питам често. 0
Ne,--- ----o-pit-- c-e--o. N-- a- n- g- p---- c------ N-, a- n- g- p-t-m c-e-t-. -------------------------- Ne, az ne go pitam chesto.
odpovídat отг--а--м о-------- о-г-в-р-м --------- отговарям 0
otgov---am o--------- o-g-v-r-a- ---------- otgovaryam
Odpovězte, prosím. Отгов------ м---. О---------- м---- О-г-в-р-т-, м-л-. ----------------- Отговорете, моля. 0
Otgovoret-,-mo-y-. O---------- m----- O-g-v-r-t-, m-l-a- ------------------ Otgovorete, molya.
Odpovídám. Аз --го-арям. А- о--------- А- о-г-в-р-м- ------------- Аз отговарям. 0
Az -t--varya-. A- o---------- A- o-g-v-r-a-. -------------- Az otgovaryam.
pracovat ра---я р----- р-б-т- ------ работя 0
r-bo-ya r------ r-b-t-a ------- rabotya
Pracuje právě? Т-- р--оти--и --га? Т-- р----- л- с---- Т-й р-б-т- л- с-г-? ------------------- Той работи ли сега? 0
T-y -----i----se--? T-- r----- l- s---- T-y r-b-t- l- s-g-? ------------------- Toy raboti li sega?
Ano, právě pracuje. Да---о----бо----ег-. Д-- т-- р----- с---- Д-, т-й р-б-т- с-г-. -------------------- Да, той работи сега. 0
Da, --- --bo---s---. D-- t-- r----- s---- D-, t-y r-b-t- s-g-. -------------------- Da, toy raboti sega.
přijít ид-ам и---- и-в-м ----- идвам 0
idv-m i---- i-v-m ----- idvam
Přijdete? Идва---л-? И----- л-- И-в-т- л-? ---------- Идвате ли? 0
I------l-? I----- l-- I-v-t- l-? ---------- Idvate li?
Ano, přijdeme hned. Д----е---га ид---е. Д-- в------ и------ Д-, в-д-а-а и-в-м-. ------------------- Да, веднага идваме. 0
D-----dn--a----am-. D-- v------ i------ D-, v-d-a-a i-v-m-. ------------------- Da, vednaga idvame.
bydlet ж--ея ж---- ж-в-я ----- живея 0
z-i-eya z------ z-i-e-a ------- zhiveya
Bydlíte v Berlíně? В-----и-----жи-ее-е? В Б----- л- ж------- В Б-р-и- л- ж-в-е-е- -------------------- В Берлин ли живеете? 0
V B-rl-n-l---hi--e-e? V B----- l- z-------- V B-r-i- l- z-i-e-t-? --------------------- V Berlin li zhiveete?
Ano, bydlím v Berlíně. Д-- -з ж-ве-------ли-. Д-- а- ж---- в Б------ Д-, а- ж-в-я в Б-р-и-. ---------------------- Да, аз живея в Берлин. 0
D-,-az--hi-----v ----i-. D-- a- z------ v B------ D-, a- z-i-e-a v B-r-i-. ------------------------ Da, az zhiveya v Berlin.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!