Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   bg Притежателни местоимения 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шейсет и седем]

67 [sheyset i sedem]

Притежателни местоимения 2

[Pritezhatelni mestoimeniya 2]

čeština bulharština Poslouchat Více
brýle Оч--а Очила 0
O----- Oc---a Ochila O-h-l- ------
Zapomněl své brýle. То- з------ с----- о---- / о------ с-. Той забрави своите очила / очилата си. 0
T-- z------ s----- o----- / o------- s-. To- z------ s----- o----- / o------- s-. Toy zabravi svoite ochila / ochilata si. T-y z-b-a-i s-o-t- o-h-l- / o-h-l-t- s-. --------------------------/------------.
Kdepak jsou jeho brýle? Къ-- л- с- н------- о---- / о------ м-? Къде ли са неговите очила / очилата му? 0
K--- l- s- n------- o----- / o------- m-? Ky-- l- s- n------- o----- / o------- m-? Kyde li sa negovite ochila / ochilata mu? K-d- l- s- n-g-v-t- o-h-l- / o-h-l-t- m-? ---------------------------/------------?
hodinky / hodiny Ча-----к Часовник 0
C-------- Ch------k Chasovnik C-a-o-n-k ---------
Jeho hodinky jsou rozbité. Не------ ч------- / ч--------- м- е п-------. Неговият часовник / часовникът му е повреден. 0
N-------- c-------- / c---------- m- y- p-------. Ne------- c-------- / c---------- m- y- p-------. Negoviyat chasovnik / chasovnikyt mu ye povreden. N-g-v-y-t c-a-o-n-k / c-a-o-n-k-t m- y- p-v-e-e-. --------------------/---------------------------.
Hodiny visí na stěně. Ча-------- в--- н- с------. Часовникът виси на стената. 0
C---------- v--- n- s------. Ch--------- v--- n- s------. Chasovnikyt visi na stenata. C-a-o-n-k-t v-s- n- s-e-a-a. ---------------------------.
pas Па----т Паспорт 0
P------ Pa----t Pasport P-s-o-t -------
Ztratil svůj pas. То- з----- с--- п------ / п------- с-. Той загуби своя паспорт / паспорта си. 0
T-- z----- s---- p------ / p------- s-. To- z----- s---- p------ / p------- s-. Toy zagubi svoya pasport / pasporta si. T-y z-g-b- s-o-a p-s-o-t / p-s-o-t- s-. -------------------------/------------.
Kde je jeho pas? Къ-- л- е н------- п------ / п-------- м-? Къде ли е неговият паспорт / паспортът му? 0
K--- l- y- n-------- p------ / p-------- m-? Ky-- l- y- n-------- p------ / p-------- m-? Kyde li ye negoviyat pasport / pasportyt mu? K-d- l- y- n-g-v-y-t p-s-o-t / p-s-o-t-t m-? -----------------------------/-------------?
ona – její (svůj / svoje) те – т---- / с--- / си те – техен / свои / си 0
t- – t----- / s--- / s- te – t----- / s--- / si te – tekhen / svoi / si t- – t-k-e- / s-o- / s- ---–--------/------/---
Ty děti nemohou najít své rodiče. Де---- н- м---- д- н------ с----- р------- / р--------- с-. Децата не могат да намерят своите родители / родителите си. 0
D------ n- m---- d- n------- s----- r------- / r--------- s-. De----- n- m---- d- n------- s----- r------- / r--------- s-. Detsata ne mogat da nameryat svoite roditeli / roditelite si. D-t-a-a n- m-g-t d- n-m-r-a- s-o-t- r-d-t-l- / r-d-t-l-t- s-. ---------------------------------------------/--------------.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Но е- т-- т------ р------- / р--------- и- и----! Но ей там техните родители / родителите им идват! 0
N- y-- t-- t------- r------- / r--------- i- i----! No y-- t-- t------- r------- / r--------- i- i----! No yey tam tekhnite roditeli / roditelite im idvat! N- y-y t-m t-k-n-t- r-d-t-l- / r-d-t-l-t- i- i-v-t! -----------------------------/--------------------!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви- – В-- / Ви Вие – Ваш / Ви 0
V-- – V--- / V- Vi- – V--- / Vi Vie – Vash / Vi V-e – V-s- / V- ----–------/---
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Ка- б--- В----- п------- / п--------- В-- г------- М----? Как беше Вашето пътуване / пътуването Ви, господин Мюлер? 0
K-- b---- V------ p------- / p--------- V-, g------- M-----? Ka- b---- V------ p------- / p--------- V-- g------- M-----? Kak beshe Vasheto pytuvane / pytuvaneto Vi, gospodin Myuler? K-k b-s-e V-s-e-o p-t-v-n- / p-t-v-n-t- V-, g-s-o-i- M-u-e-? ---------------------------/--------------,----------------?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Къ-- е В----- ж--- / ж--- В-- г------- М----? Къде е Вашата жена / жена Ви, господин Мюлер? 0
K--- y- V------ z---- / z---- V-, g------- M-----? Ky-- y- V------ z---- / z---- V-- g------- M-----? Kyde ye Vashata zhena / zhena Vi, gospodin Myuler? K-d- y- V-s-a-a z-e-a / z-e-a V-, g-s-o-i- M-u-e-? ----------------------/---------,----------------?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви- – В-- / Ви Вие – Ваш / Ви 0
V-- – V--- / V- Vi- – V--- / Vi Vie – Vash / Vi V-e – V-s- / V- ----–------/---
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ка- б--- В----- п------- / п--------- В-- г------ Ш---? Как беше Вашето пътуване / пътуването Ви, госпожо Шмит? 0
K-- b---- V------ p------- / p--------- V-, g------- S----? Ka- b---- V------ p------- / p--------- V-- g------- S----? Kak beshe Vasheto pytuvane / pytuvaneto Vi, gospozho Shmit? K-k b-s-e V-s-e-o p-t-v-n- / p-t-v-n-t- V-, g-s-o-h- S-m-t? ---------------------------/--------------,---------------?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Къ-- е В----- м-- / м---- В-- г------ Ш---? Къде е Вашият мъж / мъжът Ви, госпожо Шмит? 0
K--- y- V------- m--- / m----- V-, g------- S----? Ky-- y- V------- m--- / m----- V-- g------- S----? Kyde ye Vashiyat myzh / myzhyt Vi, gospozho Shmit? K-d- y- V-s-i-a- m-z- / m-z-y- V-, g-s-o-h- S-m-t? ----------------------/----------,---------------?

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!