Konverzační příručka

cs Schůzka   »   kk Appointment

24 [dvacet čtyři]

Schůzka

Schůzka

24 [жиырма төрт]

24 [jïırma tört]

Appointment

[Kezdesw]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Ujel ti autobus? Авт-бу-т---қ--ып-----ың--а? А--------- қ---- қ----- б-- А-т-б-с-а- қ-л-п қ-й-ы- б-? --------------------------- Автобустан қалып қойдың ба? 0
A---bw-t-n-------qo-dıñ---? A--------- q---- q----- b-- A-t-b-s-a- q-l-p q-y-ı- b-? --------------------------- Avtobwstan qalıp qoydıñ ba?
Čekal / Čekala jsem na tebe půl hodiny. Ме- ---- -а-т- --ға---үтт--. М-- с--- ж---- с---- к------ М-н с-н- ж-р-ы с-ғ-т к-т-і-. ---------------------------- Мен сені жарты сағат күттім. 0
Me--s--i -ar-ı----at kü-ti-. M-- s--- j---- s---- k------ M-n s-n- j-r-ı s-ğ-t k-t-i-. ---------------------------- Men seni jartı sağat küttim.
Nemáš u sebe mobil? Жан--д- ұя-ы-----ф-н жоқ-п-? Ж------ ұ--- т------ ж-- п-- Ж-н-ң-а ұ-л- т-л-ф-н ж-қ п-? ---------------------------- Жаныңда ұялы телефон жоқ па? 0
J----da-uy-lı te-e--n ----p-? J------ u---- t------ j-- p-- J-n-ñ-a u-a-ı t-l-f-n j-q p-? ----------------------------- Janıñda uyalı telefon joq pa?
Příště přijď přesně! Ке--с- жо---уақ-т---а --л. К----- ж--- у-------- к--- К-л-с- ж-л- у-қ-т-н-а к-л- -------------------------- Келесі жолы уақытында кел. 0
Ke--si-j----wa-ıt-n-a-ke-. K----- j--- w-------- k--- K-l-s- j-l- w-q-t-n-a k-l- -------------------------- Kelesi jolı waqıtında kel.
Příště si vezmi taxi! Келесі-жолы т-кс- -а-ы-! К----- ж--- т---- ш----- К-л-с- ж-л- т-к-и ш-қ-р- ------------------------ Келесі жолы такси шақыр! 0
K----i-jo-ı-ta-s- ---ı-! K----- j--- t---- ş----- K-l-s- j-l- t-k-ï ş-q-r- ------------------------ Kelesi jolı taksï şaqır!
Příště si vezmi deštník! К--ес-------қол-ат-р-ал- кел! К----- ж--- қ------- а-- к--- К-л-с- ж-л- қ-л-а-ы- а-а к-л- ----------------------------- Келесі жолы қолшатыр ала кел! 0
Ke--si--o-- -ol----- -l- --l! K----- j--- q------- a-- k--- K-l-s- j-l- q-l-a-ı- a-a k-l- ----------------------------- Kelesi jolı qolşatır ala kel!
Zítra mám volno. Ер-е- м---------. Е---- м-- б------ Е-т-ң м-н б-с-ы-. ----------------- Ертең мен боспын. 0
Ert-- m---bo----. E---- m-- b------ E-t-ñ m-n b-s-ı-. ----------------- Erteñ men bospın.
Sejdeme se zítra? Е-те---езд-ссе- -ай----? Е---- к-------- қ------- Е-т-ң к-з-е-с-к қ-й-е-і- ------------------------ Ертең кездессек қайтеді? 0
Ert-ñ---z-e--e- ----e--? E---- k-------- q------- E-t-ñ k-z-e-s-k q-y-e-i- ------------------------ Erteñ kezdessek qaytedi?
Zítra bohužel nemohu. Өкі--шті, -р--- -ү-кі--іг-- -о-. Ө-------- е---- м---------- ж--- Ө-і-і-т-, е-т-ң м-м-і-д-г-м ж-қ- -------------------------------- Өкінішті, ертең мүмкіндігім жоқ. 0
Ö-i----i- -r--- mü-k--d-g----o-. Ö-------- e---- m---------- j--- Ö-i-i-t-, e-t-ñ m-m-i-d-g-m j-q- -------------------------------- Ökinişti, erteñ mümkindigim joq.
Máš na víkend něco v plánu? Осы-д-м-лы------с--рың--а- ма? О-- д-------- ж------- б-- м-- О-ы д-м-л-с-а ж-с-а-ы- б-р м-? ------------------------------ Осы демалысқа жоспарың бар ма? 0
O---de--l-sq---o-p-----b-r --? O-- d-------- j------- b-- m-- O-ı d-m-l-s-a j-s-a-ı- b-r m-? ------------------------------ Osı demalısqa josparıñ bar ma?
Nebo máš už něco domluveno? Әл----і----е--келі-і- қ--д----а? Ә--- б------- к------ қ----- б-- Ә-д- б-р-у-е- к-л-с-п қ-й-ы- б-? -------------------------------- Әлде біреумен келісіп қойдың ба? 0
Ä--- -i--wm-- keli--p -o------a? Ä--- b------- k------ q----- b-- Ä-d- b-r-w-e- k-l-s-p q-y-ı- b-? -------------------------------- Älde birewmen kelisip qoydıñ ba?
Navrhuji, abychom se setkali / setkaly o víkendu. Д----------і----дес--і-ұс-----н. Д------ к--- к-------- ұ-------- Д-м-л-с к-н- к-з-е-у-і ұ-ы-а-ы-. -------------------------------- Демалыс күні кездесуді ұсынамын. 0
De-a-ıs--üni-kezd-s----usın----. D------ k--- k-------- u-------- D-m-l-s k-n- k-z-e-w-i u-ı-a-ı-. -------------------------------- Demalıs küni kezdeswdi usınamın.
Neuděláme piknik? Кө-к--ш-ғ-----п-? К---- ш------ п-- К-к-е ш-ғ-й-қ п-? ----------------- Көкке шығайық па? 0
Kö--- ş-ğ---- p-? K---- ş------ p-- K-k-e ş-ğ-y-q p-? ----------------- Kökke şığayıq pa?
Nepojedeme na pláž? Жағ---й-а-бар-й-- -а? Ж-------- б------ п-- Ж-ғ-ж-й-а б-р-й-қ п-? --------------------- Жағажайға барайық па? 0
J-ğ-j-yğ- -a-ayıq---? J-------- b------ p-- J-ğ-j-y-a b-r-y-q p-? --------------------- Jağajayğa barayıq pa?
Nezajedeme do hor? Тауғ- ба----- ба? Т---- б------ б-- Т-у-а б-р-м-з б-? ----------------- Тауға барамыз ба? 0
Taw---b---m-- -a? T---- b------ b-- T-w-a b-r-m-z b-? ----------------- Tawğa baramız ba?
Vyzvednu tě z kanceláře. М---с--і---ң-е-ен а--п-к-т--і-. М-- с--- к------- а--- к------- М-н с-н- к-ң-е-е- а-ы- к-т-м-н- ------------------------------- Мен сені кеңседен алып кетемін. 0
Me- se-- keñs-den---ı- -e--m-n. M-- s--- k------- a--- k------- M-n s-n- k-ñ-e-e- a-ı- k-t-m-n- ------------------------------- Men seni keñseden alıp ketemin.
Vyzvednu tě u tebe doma. Ме- --н--үйд-н--л-п ке--м--. М-- с--- ү---- а--- к------- М-н с-н- ү-д-н а-ы- к-т-м-н- ---------------------------- Мен сені үйден алып кетемін. 0
Men ---i ü-de- --ı---ete-in. M-- s--- ü---- a--- k------- M-n s-n- ü-d-n a-ı- k-t-m-n- ---------------------------- Men seni üyden alıp ketemin.
Vyzvednu tě na autobusové zastávce. М---с-----втоб-с -ял---асы-------п----е-і-. М-- с--- а------ а----------- а--- к------- М-н с-н- а-т-б-с а-л-а-а-ы-а- а-ы- к-т-м-н- ------------------------------------------- Мен сені автобус аялдамасынан алып кетемін. 0
M-- -e-i--vt---- ay-ld--a--n---a-ı---e----n. M-- s--- a------ a------------ a--- k------- M-n s-n- a-t-b-s a-a-d-m-s-n-n a-ı- k-t-m-n- -------------------------------------------- Men seni avtobws ayaldamasınan alıp ketemin.

Tipy na učení cizích jazyků

Naučit se cizí jazyk je vždy obtížné. Výslovnost, gramatická pravidla a slovíčka vyžadují hodně disciplíny. Existují však různé triky, které nám učení usnadní! Především je důležité pozitivně myslet. Těšte se na nový jazyk a nové zkušenosti! Čím začnete, je v podstatě jedno. Vyberte si téma, které Vás zajímá. Není špatné se soustředit na poslech a mluvení. Potom si čtěte a pište texty. Najděte si systém, který Vám je blízký a hodí se pro každodenní život. U přídavných jmen je dobré se současně učit i opak. Nebo si rozvěšte po celém bytě lístky se slovíčky. Při sportu a v autě můžete poslouchat audio nahrávky. Připadá-li Vám nějaké téma příliš těžké, přestaňte. Udělejte si přestávku nebo se učte něco jiného! Neztratíte tak chuť učit se cizí jazyky. Zábavné je například luštit křížovku v cizím jazyce. Pro změnu je dobré sledovat filmy v originálním znění. Čtením cizojazyčných novin se dozvíte hodně o té které zemi i lidech. Na internetu najdete mnoho cvičení, který dobře doplní učebnice. A najděte si přátele, kteří se také rádi učí jazyky. Neučte se nové věci nikdy izolovaně, nýbrž vždy v kontextu! Pravidelně si všechno opakujte! Tím si Váš mozek látku dobře zapamatuje. Komu stačí teorie, ten by to měl hned zabalit! Protože nikde jinde se nenaučíte efektivněji než mezi rodilými mluvčími. Na svých cestách si můžete psát deníček se zážitky. Nejdůležitější však je: nikdy to nevzdávejte!