Konverzační příručka

cs Schůzka   »   he ‫פגישה‬

24 [dvacet čtyři]

Schůzka

Schůzka

‫24 [עשרים וארבע]‬

24 [essrim w\'arva]

‫פגישה‬

[pgishah]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Ujel ti autobus? ‫א--ר--ל-ו-ובוס?‬ ‫----- ל--------- ‫-י-ר- ל-ו-ו-ו-?- ----------------- ‫איחרת לאוטובוס?‬ 0
i--r-- l-'otob--? i----- l--------- i-a-t- l-'-t-b-s- ----------------- ixarta la'otobus?
Čekal / Čekala jsem na tebe půl hodiny. ‫ח--י-י----חצי-ש-ה-‬ ‫------ ל- ח-- ש---- ‫-י-י-י ל- ח-י ש-ה-‬ -------------------- ‫חיכיתי לך חצי שעה.‬ 0
xi---i -e-h--la-h --t-----a--h. x----- l--------- x---- s------ x-k-t- l-k-a-l-k- x-t-i s-a-a-. ------------------------------- xikiti lekha/lakh xatsi sha'ah.
Nemáš u sebe mobil? ‫-ין לך ט-פ-- -ייד-‬ ‫--- ל- ט---- נ----- ‫-י- ל- ט-פ-ן נ-י-?- -------------------- ‫אין לך טלפון נייד?‬ 0
eyn -------a-h----e------ya-? e-- l--------- t------ n----- e-n l-k-a-l-k- t-l-f-n n-y-d- ----------------------------- eyn lekha/lakh telefon nayad?
Příště přijď přesně! ‫תשת---/-י---י-- ב--ם---א--‬ ‫----- / י ל---- ב--- ה----- ‫-ש-ד- / י ל-י-ק ב-ע- ה-א-!- ---------------------------- ‫תשתדל / י לדייק בפעם הבאה!‬ 0
tish---e--t----a-l--l'd-ye- baf'-m-ha-a--h! t------------------ l------ b----- h------- t-s-t-d-l-t-s-t-d-i l-d-y-q b-f-a- h-b-'-h- ------------------------------------------- tishtadel/tishtadli l'dayeq baf'am haba'ah!
Příště si vezmi taxi! ‫בפ-ם ה-אה -ח מונ-ת-‬ ‫---- ה--- ק- מ------ ‫-פ-ם ה-א- ק- מ-נ-ת-‬ --------------------- ‫בפעם הבאה קח מונית.‬ 0
ba-'-m--ab--a--q--/--- -o--t. b----- h------ q------ m----- b-f-a- h-b-'-h q-x-q-i m-n-t- ----------------------------- baf'am haba'ah qax/qxi monit.
Příště si vezmi deštník! ‫--ע-----ה קח מט-י--‬ ‫---- ה--- ק- מ------ ‫-פ-ם ה-א- ק- מ-ר-ה-‬ --------------------- ‫בפעם הבאה קח מטריה!‬ 0
b---a- h-b-'-----x/--- m-t-iah! b----- h------ q------ m------- b-f-a- h-b-'-h q-x-q-i m-t-i-h- ------------------------------- baf'am haba'ah qax/qxi mitriah!
Zítra mám volno. ‫מח- --י-פנ-- --ה.‬ ‫--- א-- פ--- / ה-- ‫-ח- א-י פ-ו- / ה-‬ ------------------- ‫מחר אני פנוי / ה.‬ 0
ma-ar an---a-u--pnu---. m---- a-- p------------ m-x-r a-i p-n-i-p-u-a-. ----------------------- maxar ani panui/pnuyah.
Sejdeme se zítra? ‫נ--ש--חר-‬ ‫---- מ---- ‫-פ-ש מ-ר-‬ ----------- ‫נפגש מחר?‬ 0
n-page-h-m-xa-? n------- m----- n-p-g-s- m-x-r- --------------- nipagesh maxar?
Zítra bohužel nemohu. ‫אנ- מצ-ער - -, מחר --י-לא--כ-ל - ה-‬ ‫--- מ---- / ת- מ-- א-- ל- י--- / ה-- ‫-נ- מ-ט-ר / ת- מ-ר א-י ל- י-ו- / ה-‬ ------------------------------------- ‫אני מצטער / ת, מחר אני לא יכול / ה.‬ 0
an--mi--ta-e--m---ta'e--t- ma-ar a----o yek-ol/-e-ho---. a-- m--------------------- m---- a-- l- y--------------- a-i m-t-t-'-r-m-t-t-'-r-t- m-x-r a-i l- y-k-o-/-e-h-l-h- -------------------------------------------------------- ani mitsta'er/mitsta'eret, maxar ani lo yekhol/yekholah.
Máš na víkend něco v plánu? ‫-אם -כ-נת-מ-----ס-ף -ש-ו---ק--ב?‬ ‫--- ת---- מ--- ל--- ה---- ה------ ‫-א- ת-נ-ת מ-ה- ל-ו- ה-ב-ע ה-ר-ב-‬ ---------------------------------- ‫האם תכננת משהו לסוף השבוע הקרוב?‬ 0
ha-im -i-hna--a-----e-u l---f--a--avu-a h---ro-? h---- t-------- m------ l---- h-------- h------- h-'-m t-k-n-n-a m-s-e-u l-s-f h-s-a-u-a h-q-r-v- ------------------------------------------------ ha'im tikhnanta mashehu lesof hashavu'a haqarov?
Nebo máš už něco domluveno? ‫------ר-ק-עת--ש---‬ ‫--- כ-- ק--- מ----- ‫-א- כ-ר ק-ע- מ-ה-?- -------------------- ‫האם כבר קבעת משהו?‬ 0
h--i- k--r-qa-a-t --s-eh-? h---- k--- q----- m------- h-'-m k-a- q-v-'- m-s-e-u- -------------------------- ha'im kvar qava't mashehu?
Navrhuji, abychom se setkali / setkaly o víkendu. ‫--- -צ---/ ה-ש--גש-בס---הש----‬ ‫--- מ--- / ה ש---- ב--- ה------ ‫-נ- מ-י- / ה ש-פ-ש ב-ו- ה-ב-ע-‬ -------------------------------- ‫אני מציע / ה שנפגש בסוף השבוע.‬ 0
ani m-t--'-/me-si--ha s-en-p-es--b's-f-h----v-'a. a-- m---------------- s--------- b---- h--------- a-i m-t-i-a-m-t-i-a-a s-e-i-g-s- b-s-f h-s-e-u-a- ------------------------------------------------- ani metsi'a/metsi'aha shenipgesh b'sof hashevu'a.
Neuděláme piknik? ‫-ו-- -ע-- --קנ-ק-‬ ‫---- נ--- פ------- ‫-ו-י נ-ש- פ-ק-י-?- ------------------- ‫אולי נעשה פיקניק?‬ 0
u-ai na-as-eh-pi--i-? u--- n------- p------ u-a- n-'-s-e- p-q-i-? --------------------- ulai na'asseh piqniq?
Nepojedeme na pláž? ‫--לי --ס---חוף--י-?‬ ‫---- נ--- ל--- ה---- ‫-ו-י נ-ס- ל-ו- ה-ם-‬ --------------------- ‫אולי ניסע לחוף הים?‬ 0
u-a-----a---xo--h--a-? u--- n--- l---- h----- u-a- n-s- l-x-f h-y-m- ---------------------- ulai nisa l'xof hayam?
Nezajedeme do hor? ‫-ו---ניסע----י-?‬ ‫---- נ--- ל------ ‫-ו-י נ-ס- ל-ר-ם-‬ ------------------ ‫אולי ניסע להרים?‬ 0
ul-i ---a----a-im? u--- n--- l------- u-a- n-s- l-h-r-m- ------------------ ulai nisa laharim?
Vyzvednu tě z kanceláře. ‫אני אא-וף אות---המשרד-‬ ‫--- א---- א--- מ------- ‫-נ- א-ס-ף א-ת- מ-מ-ר-.- ------------------------ ‫אני אאסוף אותך מהמשרד.‬ 0
an- --------tak--m'--m-s--a-. a-- e----- o---- m----------- a-i e-e-o- o-a-h m-h-m-s-r-d- ----------------------------- ani e'esof otakh m'hamissrad.
Vyzvednu tě u tebe doma. ‫-ני----וף--ו-ך מ-בי-.‬ ‫--- א---- א--- מ------ ‫-נ- א-ס-ף א-ת- מ-ב-ת-‬ ----------------------- ‫אני אאסוף אותך מהבית.‬ 0
ani -'e--f --a-h-m-h---i-. a-- e----- o---- m-------- a-i e-e-o- o-a-h m-h-b-i-. -------------------------- ani e'esof otakh m'habait.
Vyzvednu tě na autobusové zastávce. ‫א----א-ו- אות----ח-- ---ט--וס.‬ ‫--- א---- א--- מ---- ה--------- ‫-נ- א-ס-ף א-ת- מ-ח-ת ה-ו-ו-ו-.- -------------------------------- ‫אני אאסוף אותך מתחנת האוטובוס.‬ 0
ani--'es---o---h -i-axanat h-----bus. a-- e----- o---- m-------- h--------- a-i e-e-o- o-a-h m-t-x-n-t h-'-t-b-s- ------------------------------------- ani e'esof otakh mitaxanat ha'otobus.

Tipy na učení cizích jazyků

Naučit se cizí jazyk je vždy obtížné. Výslovnost, gramatická pravidla a slovíčka vyžadují hodně disciplíny. Existují však různé triky, které nám učení usnadní! Především je důležité pozitivně myslet. Těšte se na nový jazyk a nové zkušenosti! Čím začnete, je v podstatě jedno. Vyberte si téma, které Vás zajímá. Není špatné se soustředit na poslech a mluvení. Potom si čtěte a pište texty. Najděte si systém, který Vám je blízký a hodí se pro každodenní život. U přídavných jmen je dobré se současně učit i opak. Nebo si rozvěšte po celém bytě lístky se slovíčky. Při sportu a v autě můžete poslouchat audio nahrávky. Připadá-li Vám nějaké téma příliš těžké, přestaňte. Udělejte si přestávku nebo se učte něco jiného! Neztratíte tak chuť učit se cizí jazyky. Zábavné je například luštit křížovku v cizím jazyce. Pro změnu je dobré sledovat filmy v originálním znění. Čtením cizojazyčných novin se dozvíte hodně o té které zemi i lidech. Na internetu najdete mnoho cvičení, který dobře doplní učebnice. A najděte si přátele, kteří se také rádi učí jazyky. Neučte se nové věci nikdy izolovaně, nýbrž vždy v kontextu! Pravidelně si všechno opakujte! Tím si Váš mozek látku dobře zapamatuje. Komu stačí teorie, ten by to měl hned zabalit! Protože nikde jinde se nenaučíte efektivněji než mezi rodilými mluvčími. Na svých cestách si můžete psát deníček se zážitky. Nejdůležitější však je: nikdy to nevzdávejte!