Konverzační příručka

cs velký – malý   »   sr велико – мало

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [шездесет и осам]

68 [šezdeset i osam]

велико – мало

[veliko – malo]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
velký a malý в---к- - --ло в----- и м--- в-л-к- и м-л- ------------- велико и мало 0
velik--i ---o v----- i m--- v-l-k- i m-l- ------------- veliko i malo
Slon je velký. Сло- -е-в--и-. С--- ј- в----- С-о- ј- в-л-к- -------------- Слон је велик. 0
Sl-n j- ve--k. S--- j- v----- S-o- j- v-l-k- -------------- Slon je velik.
Myš je malá. М-- -е --л--. М-- ј- м----- М-ш ј- м-л-н- ------------- Миш је мален. 0
M-- je----e-. M-- j- m----- M-š j- m-l-n- ------------- Miš je malen.
tmavý a světlý т-мно-- с-ет-о т---- и с----- т-м-о и с-е-л- -------------- тамно и светло 0
t-mn--- -v-tlo t---- i s----- t-m-o i s-e-l- -------------- tamno i svetlo
Noc je tmavá. Но---е-----а. Н-- ј- т----- Н-ћ ј- т-м-а- ------------- Ноћ је тамна. 0
No-́--e-t--n-. N--- j- t----- N-c- j- t-m-a- -------------- Noć je tamna.
Den je světlý. Дан ј- -вет--. Д-- ј- с------ Д-н ј- с-е-а-. -------------- Дан је светао. 0
Da--j- s-et-o. D-- j- s------ D-n j- s-e-a-. -------------- Dan je svetao.
starý a mladý с-аро - -ла-о. с---- и м----- с-а-о и м-а-о- -------------- старо и младо. 0
st-ro i-ml--o. s---- i m----- s-a-o i m-a-o- -------------- staro i mlado.
Náš děda je velmi starý. Н-- --да -е ј--о-ста-. Н-- д--- ј- ј--- с---- Н-ш д-д- ј- ј-к- с-а-. ---------------------- Наш деда је јако стар. 0
N------a--- ja-------. N-- d--- j- j--- s---- N-š d-d- j- j-k- s-a-. ---------------------- Naš deda je jako star.
Před 70 lety byl ještě mladý. Пре -0 го-и-а---о -е-ј---млад. П-- 7- г----- б-- ј- ј-- м---- П-е 7- г-д-н- б-о ј- ј-ш м-а-. ------------------------------ Пре 70 година био је још млад. 0
P-e 7----------i- -e--o---l--. P-- 7- g----- b-- j- j-- m---- P-e 7- g-d-n- b-o j- j-š m-a-. ------------------------------ Pre 70 godina bio je još mlad.
hezký a ošklivý лепо-и руж-о л--- и р---- л-п- и р-ж-о ------------ лепо и ружно 0
le------u--o l--- i r---- l-p- i r-ž-o ------------ lepo i ružno
Motýl je hezký. Л--тир--- л-п. Л----- ј- л--- Л-п-и- ј- л-п- -------------- Лептир је леп. 0
L---i--je l-p. L----- j- l--- L-p-i- j- l-p- -------------- Leptir je lep.
Pavouk je ošklivý. Па-- -е--у---. П--- ј- р----- П-у- ј- р-ж-н- -------------- Паук је ружан. 0
Pa-k je ru--n. P--- j- r----- P-u- j- r-ž-n- -------------- Pauk je ružan.
tlustý a hubený д-б--о-и----а-о д----- и м----- д-б-л- и м-ш-в- --------------- дебело и мршаво 0
d--e-o i--r-avo d----- i m----- d-b-l- i m-š-v- --------------- debelo i mršavo
Stokilová žena je tlustá. Жена -д --0 -ила-је--е-ела. Ж--- о- 1-- к--- ј- д------ Ж-н- о- 1-0 к-л- ј- д-б-л-. --------------------------- Жена од 100 кила је дебела. 0
Ž--a o- 1-0----a ---d--el-. Ž--- o- 1-- k--- j- d------ Ž-n- o- 1-0 k-l- j- d-b-l-. --------------------------- Žena od 100 kila je debela.
Padesátikilový muž je hubený. Муш--р-- од-50 к-л---- мрша-. М------- о- 5- к--- ј- м----- М-ш-а-а- о- 5- к-л- ј- м-ш-в- ----------------------------- Мушкарац од 50 кила је мршав. 0
Muš-ara- od 5---il- -e mrš-v. M------- o- 5- k--- j- m----- M-š-a-a- o- 5- k-l- j- m-š-v- ----------------------------- Muškarac od 50 kila je mršav.
drahý a levný скупо---је-т-но с---- и ј------ с-у-о и ј-ф-и-о --------------- скупо и јефтино 0
skupo-- j-fti-o s---- i j------ s-u-o i j-f-i-o --------------- skupo i jeftino
Auto je drahé. Аут- ---ск--о. А--- ј- с----- А-т- ј- с-у-о- -------------- Ауто је скупо. 0
A--o--e-s-up-. A--- j- s----- A-t- j- s-u-o- -------------- Auto je skupo.
Noviny jsou levné. Н-вин- су-је--и--. Н----- с- ј------- Н-в-н- с- ј-ф-и-е- ------------------ Новине су јефтине. 0
No-i---s--------e. N----- s- j------- N-v-n- s- j-f-i-e- ------------------ Novine su jeftine.

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…