Konverzační příručka

cs velký – malý   »   be вялікі – маленькі

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [шэсцьдзесят восем]

68 [shests’dzesyat vosem]

вялікі – маленькі

[vyalіkі – malen’kі]

čeština běloruština Poslouchat Více
velký a malý вя---- і м------і вялікі і маленькі 0
v------ і m----’k- vy----- і m------і vyalіkі і malen’kі v-a-і-і і m-l-n’k- ---------------’--
Slon je velký. Сл-- в-----. Слон вялікі. 0
S--- v------. Sl-- v------. Slon vyalіkі. S-o- v-a-і-і. ------------.
Myš je malá. Мы- м--------. Мыш маленькая. 0
M--- m----’k---. My-- m---------. Mysh malen’kaya. M-s- m-l-n’k-y-. ----------’----.
tmavý a světlý цё--- і с----ы цёмны і светлы 0
t----- і s----- ts---- і s----y tsemny і svetly t-e-n- і s-e-l- ---------------
Noc je tmavá. Но- ц-----. Ноч цёмная. 0
N--- t-------. No-- t-------. Noch tsemnaya. N-c- t-e-n-y-. -------------.
Den je světlý. Дз--- с-----. Дзень светлы. 0
D---’ s-----. Dz--- s-----. Dzen’ svetly. D-e-’ s-e-l-. ----’-------.
starý a mladý ст--- і м----ы стары і малады 0
s---- і m----- st--- і m----y stary і malady s-a-y і m-l-d- --------------
Náš děda je velmi starý. На- д------ в----- с----. Наш дзядуля вельмі стары. 0
N--- d-------- v--’m- s----. Na-- d-------- v----- s----. Nash dzyadulya vel’mі stary. N-s- d-y-d-l-a v-l’m- s-a-y. ------------------’--------.
Před 70 lety byl ještě mladý. 70 г---- н---- ё- б-- я--- м-----. 70 гадоў назад ён быў яшчэ малады. 0
70 g---- n---- y-- b-- y------ m-----. 70 g---- n---- y-- b-- y------ m-----. 70 gadou nazad yon byu yashche malady. 70 g-d-u n-z-d y-n b-u y-s-c-e m-l-d-. 70-----------------------------------.
hezký a ošklivý пр----- і б----і прыгожы і брыдкі 0
p------- і b----- pr------ і b----і prygozhy і brydkі p-y-o-h- і b-y-k- -----------------
Motýl je hezký. Ма----- п------. Матылёк прыгожы. 0
M------ p-------. Ma----- p-------. Matylek prygozhy. M-t-l-k p-y-o-h-. ----------------.
Pavouk je ošklivý. Па--- б-----. Павук брыдкі. 0
P---- b-----. Pa--- b-----. Pavuk brydkі. P-v-k b-y-k-. ------------.
tlustý a hubený то---- і х--ы тоўсты і худы 0
t----- і k---- to---- і k---y tousty і khudy t-u-t- і k-u-y --------------
Stokilová žena je tlustá. Жа----- в---- 100 к- т------. Жанчына вагою 100 кг тоўстая. 0
Z-------- v----- 100 k- t-------. Zh------- v----- 100 k- t-------. Zhanchyna vagoyu 100 kg toustaya. Z-a-c-y-a v-g-y- 100 k- t-u-t-y-. -----------------100------------.
Padesátikilový muž je hubený. Му----- в---- 50 к- х---. Мужчына вагою 50 кг худы. 0
M-------- v----- 50 k- k----. Mu------- v----- 50 k- k----. Muzhchyna vagoyu 50 kg khudy. M-z-c-y-a v-g-y- 50 k- k-u-y. -----------------50---------.
drahý a levný да---- і т---ы дарагі і танны 0
d----- і t---- da---- і t---y daragі і tanny d-r-g- і t-n-y --------------
Auto je drahé. Аў-------- д-----. Аўтамабіль дарагі. 0
A--------’ d-----. Au-------- d-----. Autamabіl’ daragі. A-t-m-b-l’ d-r-g-. ---------’-------.
Noviny jsou levné. Га---- т-----. Газета танная. 0
G----- t------. Ga---- t------. Gazeta tannaya. G-z-t- t-n-a-a. --------------.

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…