Konverzační příručka

cs velký – malý   »   uk Великий – малий

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [шістдесят вісім]

68 [shistdesyat visim]

Великий – малий

[Velykyy̆ – malyy̆]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
velký a malý Ве---ий -----ий В------ і м---- В-л-к-й і м-л-й --------------- Великий і малий 0
Vely-yy- i ma--y̆ V------- i m----- V-l-k-y- i m-l-y- ----------------- Velykyy̆ i malyy̆
Slon je velký. С-------и-и-. С--- в------- С-о- в-л-к-й- ------------- Слон великий. 0
Sl-n-----ky--. S--- v-------- S-o- v-l-k-y-. -------------- Slon velykyy̆.
Myš je malá. Ми-а-м-лен--а. М--- м-------- М-ш- м-л-н-к-. -------------- Миша маленька. 0
Mysh- -----ʹ-a. M---- m-------- M-s-a m-l-n-k-. --------------- Mysha malenʹka.
tmavý a světlý Те--ий-і ----й Т----- і я---- Т-м-и- і я-н-й -------------- Темний і ясний 0
Te----̆ i y-s--y̆ T------ i y------ T-m-y-̆ i y-s-y-̆ ----------------- Temnyy̆ i yasnyy̆
Noc je tmavá. Н-ч-тем-а. Н-- т----- Н-ч т-м-а- ---------- Ніч темна. 0
Ni-h t-m-a. N--- t----- N-c- t-m-a- ----------- Nich temna.
Den je světlý. Де----с-ий. Д--- я----- Д-н- я-н-й- ----------- День ясний. 0
D----y--n---. D--- y------- D-n- y-s-y-̆- ------------- Denʹ yasnyy̆.
starý a mladý старий-- -о----й с----- і м------ с-а-и- і м-л-д-й ---------------- старий і молодий 0
s--r--̆ i m-l-dy-̆ s------ i m------- s-a-y-̆ i m-l-d-y- ------------------ staryy̆ i molodyy̆
Náš děda je velmi starý. Наш д----уже--т-рий. Н-- д-- д--- с------ Н-ш д-д д-ж- с-а-и-. -------------------- Наш дід дуже старий. 0
Na-h--id-d-z-- -tar-y̆. N--- d-- d---- s------- N-s- d-d d-z-e s-a-y-̆- ----------------------- Nash did duzhe staryy̆.
Před 70 lety byl ještě mladý. 7- ро--в--о-- ві- -у- -- --ло-и-. 7- р---- т--- в-- б-- щ- м------- 7- р-к-в т-м- в-н б-в щ- м-л-д-й- --------------------------------- 70 років тому він був ще молодий. 0
70-rok---t------n -u--shc-e --l--y-̆. 7- r---- t--- v-- b-- s---- m-------- 7- r-k-v t-m- v-n b-v s-c-e m-l-d-y-. ------------------------------------- 70 rokiv tomu vin buv shche molodyy̆.
hezký a ošklivý г-рний і-о-идний г----- і о------ г-р-и- і о-и-н-й ---------------- гарний і огидний 0
h--n----i--h--n--̆ h------ i o------- h-r-y-̆ i o-y-n-y- ------------------ harnyy̆ i ohydnyy̆
Motýl je hezký. Ме--л-к -----й. М------ г------ М-т-л-к г-р-и-. --------------- Метелик гарний. 0
M-tel-- harnyy̆. M------ h------- M-t-l-k h-r-y-̆- ---------------- Metelyk harnyy̆.
Pavouk je ošklivý. Павук---и-н-й. П---- о------- П-в-к о-и-н-й- -------------- Павук огидний. 0
P---- o---nyy̆. P---- o-------- P-v-k o-y-n-y-. --------------- Pavuk ohydnyy̆.
tlustý a hubený т--с-ий---худий т------ і х---- т-в-т-й і х-д-й --------------- товстий і худий 0
t-vs-yy̆ --khu--y̆ t------- i k------ t-v-t-y- i k-u-y-̆ ------------------ tovstyy̆ i khudyy̆
Stokilová žena je tlustá. Жі--а-в-го- -----іл---ам-- т--ста. Ж---- в---- 1-- к------- – т------ Ж-н-а в-г-ю 1-0 к-л-г-а- – т-в-т-. ---------------------------------- Жінка вагою 100 кілограм – товста. 0
Zh-nka--ahoy--1-------h--m-- t---ta. Z----- v----- 1-- k------- – t------ Z-i-k- v-h-y- 1-0 k-l-h-a- – t-v-t-. ------------------------------------ Zhinka vahoyu 100 kilohram – tovsta.
Padesátikilový muž je hubený. Чо-ов-к--а-ою 5- кі----ам-- х-ди-. Ч------ в---- 5- к------- – х----- Ч-л-в-к в-г-ю 5- к-л-г-а- – х-д-й- ---------------------------------- Чоловік вагою 50 кілограм – худий. 0
C---o-ik -a-oyu 50 -il--r-- --k-udyy-. C------- v----- 5- k------- – k------- C-o-o-i- v-h-y- 5- k-l-h-a- – k-u-y-̆- -------------------------------------- Cholovik vahoyu 50 kilohram – khudyy̆.
drahý a levný До-о--й і---ш---й Д------ і д------ Д-р-г-й і д-ш-в-й ----------------- Дорогий і дешевий 0
Do----y- - d-shevyy̆ D------- i d-------- D-r-h-y- i d-s-e-y-̆ -------------------- Dorohyy̆ i deshevyy̆
Auto je drahé. А-то--б--- доро---. А--------- д------- А-т-м-б-л- д-р-г-й- ------------------- Автомобіль дорогий. 0
A--o------ d--o--y̆. A--------- d-------- A-t-m-b-l- d-r-h-y-. -------------------- Avtomobilʹ dorohyy̆.
Noviny jsou levné. Г-з--- -еш-в-. Г----- д------ Г-з-т- д-ш-в-. -------------- Газета дешева. 0
Hazeta -esh--a. H----- d------- H-z-t- d-s-e-a- --------------- Hazeta desheva.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…