Konverzační příručka

cs velký – malý   »   uk Великий – малий

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [шістдесят вісім]

68 [shistdesyat visim]

Великий – малий

Velykyy̆ – malyy̆

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
velký a malý В-------- -ал-й В______ і м____ В-л-к-й і м-л-й --------------- Великий і малий 0
V--y--y̆ - -alyy̆ V______ i m____ V-l-k-y- i m-l-y- ----------------- Velykyy̆ i malyy̆
Slon je velký. С-он--ел-ки-. С___ в_______ С-о- в-л-к-й- ------------- Слон великий. 0
Sl----e-----̆. S___ v_______ S-o- v-l-k-y-. -------------- Slon velykyy̆.
Myš je malá. Ми-- --лен---. М___ м________ М-ш- м-л-н-к-. -------------- Миша маленька. 0
M-sha mal-n---. M____ m________ M-s-a m-l-n-k-. --------------- Mysha malenʹka.
tmavý a světlý Тем-ий-- ясний Т_____ і я____ Т-м-и- і я-н-й -------------- Темний і ясний 0
T----y- i y----y̆ T_____ i y_____ T-m-y-̆ i y-s-y-̆ ----------------- Temnyy̆ i yasnyy̆
Noc je tmavá. Н-- -е-н-. Н__ т_____ Н-ч т-м-а- ---------- Ніч темна. 0
N-c----mn-. N___ t_____ N-c- t-m-a- ----------- Nich temna.
Den je světlý. Ден--яс-и-. Д___ я_____ Д-н- я-н-й- ----------- День ясний. 0
Den---a---y-. D___ y______ D-n- y-s-y-̆- ------------- Denʹ yasnyy̆.
starý a mladý с-ари- - --л--ий с_____ і м______ с-а-и- і м-л-д-й ---------------- старий і молодий 0
staryy- - mo-o-yy̆ s_____ i m______ s-a-y-̆ i m-l-d-y- ------------------ staryy̆ i molodyy̆
Náš děda je velmi starý. На----д-дуж- ста--й. Н__ д__ д___ с______ Н-ш д-д д-ж- с-а-и-. -------------------- Наш дід дуже старий. 0
N--h d-d -u-h- --a---̆. N___ d__ d____ s______ N-s- d-d d-z-e s-a-y-̆- ----------------------- Nash did duzhe staryy̆.
Před 70 lety byl ještě mladý. 7- років -ом---і- --в ще -о---ий. 7_ р____ т___ в__ б__ щ_ м_______ 7- р-к-в т-м- в-н б-в щ- м-л-д-й- --------------------------------- 70 років тому він був ще молодий. 0
7--r-kiv -o---vi- -uv--hc-e -olo-y-̆. 7_ r____ t___ v__ b__ s____ m_______ 7- r-k-v t-m- v-n b-v s-c-e m-l-d-y-. ------------------------------------- 70 rokiv tomu vin buv shche molodyy̆.
hezký a ošklivý г----й і-о-----й г_____ і о______ г-р-и- і о-и-н-й ---------------- гарний і огидний 0
ha-ny-̆-- o-y---y̆ h_____ i o______ h-r-y-̆ i o-y-n-y- ------------------ harnyy̆ i ohydnyy̆
Motýl je hezký. Мет-----га---й. М______ г______ М-т-л-к г-р-и-. --------------- Метелик гарний. 0
Me-el----a-----. M______ h______ M-t-l-k h-r-y-̆- ---------------- Metelyk harnyy̆.
Pavouk je ošklivý. Па-ук --и-н-й. П____ о_______ П-в-к о-и-н-й- -------------- Павук огидний. 0
P-v-- oh---y-̆. P____ o_______ P-v-k o-y-n-y-. --------------- Pavuk ohydnyy̆.
tlustý a hubený то---ий-- -уд-й т______ і х____ т-в-т-й і х-д-й --------------- товстий і худий 0
to--t-y̆ --kh--yy̆ t______ i k_____ t-v-t-y- i k-u-y-̆ ------------------ tovstyy̆ i khudyy̆
Stokilová žena je tlustá. Ж-нк- --г-- -00--і-ограм----овст-. Ж____ в____ 1__ к_______ – т______ Ж-н-а в-г-ю 1-0 к-л-г-а- – т-в-т-. ---------------------------------- Жінка вагою 100 кілограм – товста. 0
Z-in-----h--u 1-- --loh--m-– -ov-ta. Z_____ v_____ 1__ k_______ – t______ Z-i-k- v-h-y- 1-0 k-l-h-a- – t-v-t-. ------------------------------------ Zhinka vahoyu 100 kilohram – tovsta.
Padesátikilový muž je hubený. Чо-о----в-г-- 50-к--о-р-м ---удий. Ч______ в____ 5_ к_______ – х_____ Ч-л-в-к в-г-ю 5- к-л-г-а- – х-д-й- ---------------------------------- Чоловік вагою 50 кілограм – худий. 0
Ch---v-k----o---50--il---am – --u--y-. C_______ v_____ 5_ k_______ – k______ C-o-o-i- v-h-y- 5- k-l-h-a- – k-u-y-̆- -------------------------------------- Cholovik vahoyu 50 kilohram – khudyy̆.
drahý a levný Д-р-гий-і -еш---й Д______ і д______ Д-р-г-й і д-ш-в-й ----------------- Дорогий і дешевий 0
Do-o-y---- -e-h--yy̆ D______ i d_______ D-r-h-y- i d-s-e-y-̆ -------------------- Dorohyy̆ i deshevyy̆
Auto je drahé. А----о-і-- д-р--ий. А_________ д_______ А-т-м-б-л- д-р-г-й- ------------------- Автомобіль дорогий. 0
A-to---il---oro---̆. A_________ d_______ A-t-m-b-l- d-r-h-y-. -------------------- Avtomobilʹ dorohyy̆.
Noviny jsou levné. Г--е-- дешева. Г_____ д______ Г-з-т- д-ш-в-. -------------- Газета дешева. 0
H-z-t--de---v-. H_____ d_______ H-z-t- d-s-e-a- --------------- Hazeta desheva.

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…