Konverzační příručka

cs velký – malý   »   kk big – small

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [алпыс сегіз]

68 [alpıs segiz]

big – small

[Ülken – kişkentay]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
velký a malý ү-кен--ән--к-----т-й ү---- ж--- к-------- ү-к-н ж-н- к-ш-е-т-й -------------------- үлкен және кішкентай 0
ü-k---j--e-ki--en-ay ü---- j--- k-------- ü-k-n j-n- k-ş-e-t-y -------------------- ülken jäne kişkentay
Slon je velký. П-л--л-е-. П-- ү----- П-л ү-к-н- ---------- Піл үлкен. 0
P---ülk--. P-- ü----- P-l ü-k-n- ---------- Pil ülken.
Myš je malá. Ты---н-кішк-н--й. Т----- к--------- Т-ш-а- к-ш-е-т-й- ----------------- Тышқан кішкентай. 0
Tışq-n ---kent--. T----- k--------- T-ş-a- k-ş-e-t-y- ----------------- Tışqan kişkentay.
tmavý a světlý қ-раң-ы ж-н- жар-қ қ------ ж--- ж---- қ-р-ң-ы ж-н- ж-р-қ ------------------ қараңғы және жарық 0
q--añğı-j--e-ja--q q------ j--- j---- q-r-ñ-ı j-n- j-r-q ------------------ qarañğı jäne jarıq
Noc je tmavá. Түн ---аң--. Т-- қ------- Т-н қ-р-ң-ы- ------------ Түн қараңғы. 0
T-n--ar-ñ-ı. T-- q------- T-n q-r-ñ-ı- ------------ Tün qarañğı.
Den je světlý. К---із ж-рық. К----- ж----- К-н-і- ж-р-қ- ------------- Күндіз жарық. 0
K-nd-z--a-ıq. K----- j----- K-n-i- j-r-q- ------------- Kündiz jarıq.
starý a mladý кә-і және -ас к--- ж--- ж-- к-р- ж-н- ж-с ------------- кәрі және жас 0
k--i--ä---jas k--- j--- j-- k-r- j-n- j-s ------------- käri jäne jas
Náš děda je velmi starý. Біздің--т-м-- ө-е кә--. Б----- а----- ө-- к---- Б-з-і- а-а-ы- ө-е к-р-. ----------------------- Біздің атамыз өте кәрі. 0
Biz-iñ--tam-z ö-e-käri. B----- a----- ö-- k---- B-z-i- a-a-ı- ö-e k-r-. ----------------------- Bizdiñ atamız öte käri.
Před 70 lety byl ještě mladý. 7--жыл б---н ол жа-------н. 7- ж-- б---- о- ж-- б------ 7- ж-л б-р-н о- ж-с б-л-а-. --------------------------- 70 жыл бұрын ол жас болған. 0
7- jıl-bu--n--- -a- b-l--n. 7- j-- b---- o- j-- b------ 7- j-l b-r-n o- j-s b-l-a-. --------------------------- 70 jıl burın ol jas bolğan.
hezký a ošklivý әдемі ж-не-ұс-----з ә---- ж--- ұ------- ә-е-і ж-н- ұ-қ-н-ы- ------------------- әдемі және ұсқынсыз 0
ä-emi j-n---s-ı-s-z ä---- j--- u------- ä-e-i j-n- u-q-n-ı- ------------------- ädemi jäne usqınsız
Motýl je hezký. К-бе--к-ә----. К------ ә----- К-б-л-к ә-е-і- -------------- Көбелек әдемі. 0
K-b-le------i. K------ ä----- K-b-l-k ä-e-i- -------------- Köbelek ädemi.
Pavouk je ošklivý. Өрме----ұс--нсы-. Ө------ ұ-------- Ө-м-к-і ұ-қ-н-ы-. ----------------- Өрмекші ұсқынсыз. 0
Örm--------ın--z. Ö------ u-------- Ö-m-k-i u-q-n-ı-. ----------------- Örmekşi usqınsız.
tlustý a hubený с---з --р-қ с---- ----- с-м-з --р-қ ----------- семіз -арық 0
se-----a--q s---- ----- s-m-z --r-q ----------- semiz -arıq
Stokilová žena je tlustá. С-л--ғ--1----е-- әй-л -е-із. С------ 1-- к--- ә--- с----- С-л-а-ы 1-0 к-л- ә-е- с-м-з- ---------------------------- Салмағы 100 келі әйел семіз. 0
S-l-ağ--10- -----ä--l se-i-. S------ 1-- k--- ä--- s----- S-l-a-ı 1-0 k-l- ä-e- s-m-z- ---------------------------- Salmağı 100 keli äyel semiz.
Padesátikilový muž je hubený. Салмағ-----килогра-м е-к-к--р--. С------ 5- к-------- е---- а---- С-л-а-ы 5- к-л-г-а-м е-к-к а-ы-. -------------------------------- Салмағы 50 килограмм еркек арық. 0
S-l--ğı -0 ----g-amm --ke--a---. S------ 5- k-------- e---- a---- S-l-a-ı 5- k-l-g-a-m e-k-k a-ı-. -------------------------------- Salmağı 50 kïlogramm erkek arıq.
drahý a levný қы-ба- ж--- а---н қ----- ж--- а---- қ-м-а- ж-н- а-з-н ----------------- қымбат және арзан 0
qım--- j-ne a-z-n q----- j--- a---- q-m-a- j-n- a-z-n ----------------- qımbat jäne arzan
Auto je drahé. М--и-а-қымб--. М----- қ------ М-ш-н- қ-м-а-. -------------- Машина қымбат. 0
Ma------ı--a-. M----- q------ M-ş-n- q-m-a-. -------------- Maşïna qımbat.
Noviny jsou levné. Га--т --зан. Г---- а----- Г-з-т а-з-н- ------------ Газет арзан. 0
G---t -----. G---- a----- G-z-t a-z-n- ------------ Gazet arzan.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…