Slovníček fráz

sk o niečo poprosiť   »   af vir iets vra

74 [sedemdesiatštyri]

o niečo poprosiť

o niečo poprosiť

74 [vier en sewentig]

vir iets vra

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina afrikánčina Prehrať Viac
Môžete mi ostrihať vlasy? Kan --m- h-re---y? K-- u m- h--- s--- K-n u m- h-r- s-y- ------------------ Kan u my hare sny? 0
Nie príliš na krátko, prosím. Ni--t--kor- -i-, --s-b-ief. N-- t- k--- n--- a--------- N-e t- k-r- n-e- a-s-b-i-f- --------------------------- Nie te kort nie, asseblief. 0
Trochu kratšie, prosím. ’n---et--e ko-te-, -s--b-i--. ’- B------ k------ a--------- ’- B-e-j-e k-r-e-, a-s-b-i-f- ----------------------------- ’n Bietjie korter, asseblief. 0
Môžete vyvolať fotky? K-n-- d-e -ot----ont-i-ke-? K-- u d-- f----- o--------- K-n u d-e f-t-’- o-t-i-k-l- --------------------------- Kan u die foto’s ontwikkel? 0
Fotky sú na CD. D---foto-- i- -- ----k-m---sk---(--). D-- f----- i- o- d-- k--------- (---- D-e f-t-’- i- o- d-e k-m-a-s-y- (-D-. ------------------------------------- Die foto’s is op die kompakskyf (CD). 0
Fotky sú vo fotoaparáte. Di----to’- ----n -i--kame-a. D-- f----- i- i- d-- k------ D-e f-t-’- i- i- d-e k-m-r-. ---------------------------- Die foto’s is in die kamera. 0
Môžete opraviť tie hodiny? Kan ---i--h-r---ie--e---ak? K-- u d-- h------- r------- K-n u d-e h-r-o-i- r-g-a-k- --------------------------- Kan u die horlosie regmaak? 0
Sklo je rozbité. Die---as--s --u-k-n-. D-- g--- i- s-------- D-e g-a- i- s-u-k-n-. --------------------- Die glas is stukkend. 0
Batéria je prázdna. Di--b-tt--y is-p-p. D-- b------ i- p--- D-e b-t-e-y i- p-p- ------------------- Die battery is pap. 0
Môžete vyžehliť tú košeľu? K-- - die h-m- --r-k? K-- u d-- h--- s----- K-n u d-e h-m- s-r-k- --------------------- Kan u die hemp stryk? 0
Môžete vyčistiť tie nohavice? Ka--u-d-e b-o-k --oonm--k? K-- u d-- b---- s--------- K-n u d-e b-o-k s-o-n-a-k- -------------------------- Kan u die broek skoonmaak? 0
Môžete opraviť tie topánky? K-- ---i- --o-n--re-maak? K-- u d-- s----- r------- K-n u d-e s-o-n- r-g-a-k- ------------------------- Kan u die skoene regmaak? 0
Môžete mi dať oheň? K---- -ir----’n-vu-rho--jie / -a-s--k-r --en? K-- u v-- m- ’- v---------- / a-------- l---- K-n u v-r m- ’- v-u-h-u-j-e / a-n-t-k-r l-e-? --------------------------------------------- Kan u vir my ’n vuurhoutjie / aansteker leen? 0
Máte zápalky alebo zapaľovač? Het u v-u--outj-es ---’n-s---r--aan--ek-r? H-- u v----------- o- ’- s---------------- H-t u v-u-h-u-j-e- o- ’- s-g-r-t-a-s-e-e-? ------------------------------------------ Het u vuurhoutjies of ’n sigaretaansteker? 0
Máte popolník? H---u -- a-ba-? H-- u ’- a----- H-t u ’- a-b-k- --------------- Het u ’n asbak? 0
Fajčíte cigary? Ro-k u -i-ar-? R--- u s------ R-o- u s-g-r-? -------------- Rook u sigare? 0
Fajčíte cigarety? Roo- u-si----t--? R--- u s--------- R-o- u s-g-r-t-e- ----------------- Rook u sigarette? 0
Fajčíte fajku? R--k u py-? R--- u p--- R-o- u p-p- ----------- Rook u pyp? 0

Učenie a čítanie

Učenie a čítanie patrí k sebe. Platí to samozrejme dvojnásobne pri učení cudzích jazykov. Kto sa chce naučiť nový jazyk, musí prečítať veľa textov. Keď čítame literatúru v cudzom jazyku, spracovávame celé vety. Náš mozog sa tak učí slovnú zásobu a gramatiku v kontexte. To mu pomáha ukladať nové informácie. Naša pamäť si horšie pamätá samostatné slová. Pri čítaní sa tiež učíme, aký význam môžu slová mať. A vyvinieme si tak cit pre nový jazyk. Cudzojazyčná literatúra nesmie byť samozrejme príliš ťažká. Moderné poviedky alebo detektívky bývajú často pútavé. Denná tlač má tú výhodu, že je vždy aktuálna. Knihy pre deti alebo komiksy sú tiež vhodné na učenie. Obrázky pomáhajú lepšie pochopiť nové slová. Nehľadiac na to, akú literatúru zvolíte - mala by byť pútavá! Znamená to, že dej by mal byť živý, aby bol jazyk dostatočne rôznorodý. Ak nič také nenájdete, možno použiť aj špeciálne učebnice. Existuje veľa kníh s jednoduchými textami pre začiatočníkov. Pri čítaní je vždy dôležité používať slovník. Akonáhle niektorému slovu nerozumiete, mali by ste si ho nájsť. Náš mozog sa pri čítaní aktivuje a učí sa nové veci rýchlejšie. Vytvorte si súbor pre všetky slová, ktorým nerozumiete. Tieto slová si potom môžete často prezerať. Tiež je dobré si neznáme slová v texte zvýrazňovať. Ďalší krát ich tak okamžite spoznáte. Kto v cudzom jazyku často číta, robí väčšie pokroky. Náš mozog sa totiž rýchlo naučí cudziu reč napodobňovať. Môže sa stať, že raz budete v cudzom jazyku aj myslieť ...