Konverzační příručka

cs V hotelu – stížnosti   »   fi Hotellissa – valitukset

28 [dvacet osm]

V hotelu – stížnosti

V hotelu – stížnosti

28 [kaksikymmentäkahdeksan]

Hotellissa – valitukset

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Sprcha nefunguje. S-i--- ei -oimi. S----- e- t----- S-i-k- e- t-i-i- ---------------- Suihku ei toimi. 0
Neteče teplá voda. E- t-le --mm-nt--v--t-. E- t--- l------- v----- E- t-l- l-m-i-t- v-t-ä- ----------------------- Ei tule lämmintä vettä. 0
Můžete to nechat opravit? Py---t-ek--k--j-utt-maa- -ä-än? P--------- k------------ t----- P-s-y-t-k- k-r-a-t-a-a-n t-m-n- ------------------------------- Pystyttekö korjauttamaan tämän? 0
Na pokoji není telefon. H-on-es-- -- o---p-heli-ta. H-------- e- o-- p--------- H-o-e-s-a e- o-e p-h-l-n-a- --------------------------- Huoneessa ei ole puhelinta. 0
Na pokoji není televizor. H-one---- -i o-e -elev---ot-. H-------- e- o-- t----------- H-o-e-s-a e- o-e t-l-v-s-o-a- ----------------------------- Huoneessa ei ole televisiota. 0
Ten pokoj nemá balkón. Huon----- e- o-- -a------t-. H-------- e- o-- p---------- H-o-e-s-a e- o-e p-r-e-e-t-. ---------------------------- Huoneessa ei ole parveketta. 0
Ten pokoj je příliš hlučný. Huone o- -iian k--aä-ni--n. H---- o- l---- k----------- H-o-e o- l-i-n k-v-ä-n-n-n- --------------------------- Huone on liian kovaääninen. 0
Ten pokoj je příliš malý. H--ne-o- lii-- -i--i. H---- o- l---- p----- H-o-e o- l-i-n p-e-i- --------------------- Huone on liian pieni. 0
Ten pokoj je příliš tmavý. Huon--o-----a- -----. H---- o- l---- p----- H-o-e o- l-i-n p-m-ä- --------------------- Huone on liian pimeä. 0
Topení nefunguje. Läm-i--- ei t-i-i. L------- e- t----- L-m-i-y- e- t-i-i- ------------------ Lämmitys ei toimi. 0
Klimatizace nefunguje. Ilm--to-nt--ei-t--mi. I---------- e- t----- I-m-s-o-n-i e- t-i-i- --------------------- Ilmastointi ei toimi. 0
Televizor je rozbitý. Te-e-i-i- -n -----nn----. T-------- o- e----------- T-l-v-s-o o- e-ä-u-n-s-a- ------------------------- Televisio on epäkunnossa. 0
To se mi nelíbí. En p-dä tä---. E- p--- t----- E- p-d- t-s-ä- -------------- En pidä tästä. 0
To je pro mně příliš drahé. T--ä-o- mi---l----i---ka-l-s. T--- o- m------ l---- k------ T-m- o- m-n-l-e l-i-n k-l-i-. ----------------------------- Tämä on minulle liian kallis. 0
Máte něco levnějšího? Onk--t-il-ä--itä-- h--v--paa? O--- t----- m----- h--------- O-k- t-i-l- m-t-ä- h-l-e-p-a- ----------------------------- Onko teillä mitään halvempaa? 0
Je tady poblíž ubytovna pro mládež? Onko täs-ä-l-h-l-----t-e-l-m-ja-? O--- t---- l------ r------------- O-k- t-s-ä l-h-l-ä r-t-e-l-m-j-a- --------------------------------- Onko tässä lähellä retkeilymajaa? 0
Je tady poblíž nějaký penzion? On-o --s-ä-----llä-matk-k-ti-? O--- t---- l------ m---------- O-k- t-s-ä l-h-l-ä m-t-a-o-i-? ------------------------------ Onko tässä lähellä matkakotia? 0
Je tady poblíž nějaká restaurace? O-k- -ä-sä l-he--ä -avi--o---? O--- t---- l------ r---------- O-k- t-s-ä l-h-l-ä r-v-n-o-a-? ------------------------------ Onko tässä lähellä ravintolaa? 0

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!