Konverzační příručka

cs V hotelu – stížnosti   »   sr У хотелу – жалбе

28 [dvacet osm]

V hotelu – stížnosti

V hotelu – stížnosti

28 [двадесет и осам]

28 [dvadeset i osam]

У хотелу – жалбе

[U hotelu – žalbe]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Sprcha nefunguje. Т-ш--е р---. Т-- н- р---- Т-ш н- р-д-. ------------ Туш не ради. 0
Tu- n- -a-i. T-- n- r---- T-š n- r-d-. ------------ Tuš ne radi.
Neteče teplá voda. Не-а-то-ле-во-е. Н--- т---- в---- Н-м- т-п-е в-д-. ---------------- Нема топле воде. 0
N-ma to-l---o-e. N--- t---- v---- N-m- t-p-e v-d-. ---------------- Nema tople vode.
Můžete to nechat opravit? Мож----л- -о----и--а--о----к-? М----- л- т- д--- н- п-------- М-ж-т- л- т- д-т- н- п-п-а-к-? ------------------------------ Можете ли то дати на поправку? 0
Mož-te -- t--da-i--a -o-r-vk-? M----- l- t- d--- n- p-------- M-ž-t- l- t- d-t- n- p-p-a-k-? ------------------------------ Možete li to dati na popravku?
Na pokoji není telefon. Н--а -е-е-о-а-- соб-. Н--- т------- у с---- Н-м- т-л-ф-н- у с-б-. --------------------- Нема телефона у соби. 0
Nem----l--o-- u -o-i. N--- t------- u s---- N-m- t-l-f-n- u s-b-. --------------------- Nema telefona u sobi.
Na pokoji není televizor. Не---т--ев--о-- у --б-. Н--- т--------- у с---- Н-м- т-л-в-з-р- у с-б-. ----------------------- Нема телевизора у соби. 0
N-ma-------z-r----s-bi. N--- t--------- u s---- N-m- t-l-v-z-r- u s-b-. ----------------------- Nema televizora u sobi.
Ten pokoj nemá balkón. С-б---е-- б--к--. С--- н--- б------ С-б- н-м- б-л-о-. ----------------- Соба нема балкон. 0
S-ba -----b-lk--. S--- n--- b------ S-b- n-m- b-l-o-. ----------------- Soba nema balkon.
Ten pokoj je příliš hlučný. С--а ј- ---бу-на. С--- ј- п-------- С-б- ј- п-е-у-н-. ----------------- Соба је пребучна. 0
So-a je-pr-bu--a. S--- j- p-------- S-b- j- p-e-u-n-. ----------------- Soba je prebučna.
Ten pokoj je příliš malý. Со-а ---прем--е--. С--- ј- п--------- С-б- ј- п-е-а-е-а- ------------------ Соба је премалена. 0
So-a ---prem--e-a. S--- j- p--------- S-b- j- p-e-a-e-a- ------------------ Soba je premalena.
Ten pokoj je příliš tmavý. С--а-------т-м-а. С--- ј- п-------- С-б- ј- п-е-а-н-. ----------------- Соба је претамна. 0
Soba-je---e-a--a. S--- j- p-------- S-b- j- p-e-a-n-. ----------------- Soba je pretamna.
Topení nefunguje. Гре---е-не р---. Г------ н- р---- Г-е-а-е н- р-д-. ---------------- Грејање не ради. 0
G--ja----n--r--i. G------- n- r---- G-e-a-j- n- r-d-. ----------------- Grejanje ne radi.
Klimatizace nefunguje. Кли---у-еђај--е -ади. К----------- н- р---- К-и-а-у-е-а- н- р-д-. --------------------- Клима-уређај не ради. 0
K--m--ure-a---e--a-i. K----------- n- r---- K-i-a-u-e-a- n- r-d-. --------------------- Klima-uređaj ne radi.
Televizor je rozbitý. Тел-виз-р је -о-в----. Т-------- ј- п-------- Т-л-в-з-р ј- п-к-а-е-. ---------------------- Телевизор је покварен. 0
T---v---r je-p---ar-n. T-------- j- p-------- T-l-v-z-r j- p-k-a-e-. ---------------------- Televizor je pokvaren.
To se mi nelíbí. Т- ми с---е-с-и--. Т- м- с- н- с----- Т- м- с- н- с-и-а- ------------------ То ми се не свиђа. 0
T--mi--e n- svi-a. T- m- s- n- s----- T- m- s- n- s-i-a- ------------------ To mi se ne sviđa.
To je pro mně příliš drahé. То-----е -ре-к---. Т- м- ј- п-------- Т- м- ј- п-е-к-п-. ------------------ То ми је прескупо. 0
To--i je--re-ku-o. T- m- j- p-------- T- m- j- p-e-k-p-. ------------------ To mi je preskupo.
Máte něco levnějšího? Им-т------еш-- --фтин---? И---- л- н---- ј--------- И-а-е л- н-ш-о ј-ф-и-и-е- ------------------------- Имате ли нешто јефтиније? 0
Ima-e l- -eš-- jef-inij-? I---- l- n---- j--------- I-a-e l- n-š-o j-f-i-i-e- ------------------------- Imate li nešto jeftinije?
Je tady poblíž ubytovna pro mládež? Има ли--в-е-- ---з-ни--младинс-и--м-шт--? И-- л- о--- у б------ о--------- с------- И-а л- о-д- у б-и-и-и о-л-д-н-к- с-е-т-ј- ----------------------------------------- Има ли овде у близини омладински смештај? 0
I-- -i ov-- ----i-ini o-ladin-ki-sm-----? I-- l- o--- u b------ o--------- s------- I-a l- o-d- u b-i-i-i o-l-d-n-k- s-e-t-j- ----------------------------------------- Ima li ovde u blizini omladinski smeštaj?
Je tady poblíž nějaký penzion? Има -и о----у--ли--ни--рен--и---? И-- л- о--- у б------ п---------- И-а л- о-д- у б-и-и-и п-е-о-и-т-? --------------------------------- Има ли овде у близини преноћиште? 0
Im---i -----u bli-i-i --en--́-šte? I-- l- o--- u b------ p----------- I-a l- o-d- u b-i-i-i p-e-o-́-š-e- ---------------------------------- Ima li ovde u blizini prenoćište?
Je tady poblíž nějaká restaurace? И-а-л- о-д--у--л---н- рес-оран? И-- л- о--- у б------ р-------- И-а л- о-д- у б-и-и-и р-с-о-а-? ------------------------------- Има ли овде у близини ресторан? 0
I----- -v-e --b-iz--i--es-o--n? I-- l- o--- u b------ r-------- I-a l- o-d- u b-i-i-i r-s-o-a-? ------------------------------- Ima li ovde u blizini restoran?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!