Konverzační příručka

cs V hotelu – stížnosti   »   eo En la hotelo – Plendoj

28 [dvacet osm]

V hotelu – stížnosti

V hotelu – stížnosti

28 [dudek ok]

En la hotelo – Plendoj

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Sprcha nefunguje. La d----- -e -unk--as. L- d----- n- f-------- L- d-ŝ-j- n- f-n-c-a-. ---------------------- La duŝejo ne funkcias. 0
Neteče teplá voda. N- e-ta---arma----o. N- e---- v---- a---- N- e-t-s v-r-a a-v-. -------------------- Ne estas varma akvo. 0
Můžete to nechat opravit? Ĉu-v--p---- ri---i---ĝi-? Ĉ- v- p---- r------- ĝ--- Ĉ- v- p-v-s r-p-r-g- ĝ-n- ------------------------- Ĉu vi povas riparigi ĝin? 0
Na pokoji není telefon. N------s t--efo-- ---la--a-bro. N- e---- t------- e- l- ĉ------ N- e-t-s t-l-f-n- e- l- ĉ-m-r-. ------------------------------- Ne estas telefono en la ĉambro. 0
Na pokoji není televizor. Ne-es--- ---e-id-l--e--la ĉ--b--. N- e---- t--------- e- l- ĉ------ N- e-t-s t-l-v-d-l- e- l- ĉ-m-r-. --------------------------------- Ne estas televidilo en la ĉambro. 0
Ten pokoj nemá balkón. L--ĉ-mbro -- -av-s b---on-n. L- ĉ----- n- h---- b-------- L- ĉ-m-r- n- h-v-s b-l-o-o-. ---------------------------- La ĉambro ne havas balkonon. 0
Ten pokoj je příliš hlučný. L- ĉa---- e-t-s-t-o-br-a. L- ĉ----- e---- t-- b---- L- ĉ-m-r- e-t-s t-o b-u-. ------------------------- La ĉambro estas tro brua. 0
Ten pokoj je příliš malý. L- -am--o est-s-tro --l------. L- ĉ----- e---- t-- m--------- L- ĉ-m-r- e-t-s t-o m-l-r-n-a- ------------------------------ La ĉambro estas tro malgranda. 0
Ten pokoj je příliš tmavý. La --mb-- -st-- t-o ma---l-. L- ĉ----- e---- t-- m------- L- ĉ-m-r- e-t-s t-o m-l-e-a- ---------------------------- La ĉambro estas tro malhela. 0
Topení nefunguje. La -----lo -e---n--i-s. L- h------ n- f-------- L- h-j-i-o n- f-n-c-a-. ----------------------- La hejtilo ne funkcias. 0
Klimatizace nefunguje. L--kl--a---il---e f----ias. L- k---------- n- f-------- L- k-i-a-i-i-o n- f-n-c-a-. --------------------------- La klimatizilo ne funkcias. 0
Televizor je rozbitý. L----l-v---lo -e-f---c---. L- t--------- n- f-------- L- t-l-v-d-l- n- f-n-c-a-. -------------------------- La televidilo ne funkcias. 0
To se mi nelíbí. T-o ne----ĉas-al-mi. T-- n- p----- a- m-- T-o n- p-a-a- a- m-. -------------------- Tio ne plaĉas al mi. 0
To je pro mně příliš drahé. Ti----t-s----mu--e-o--a por -i. T-- e---- t------------ p-- m-- T-o e-t-s t-o-u-t-k-s-a p-r m-. ------------------------------- Tio estas tromultekosta por mi. 0
Máte něco levnějšího? Ĉ--v- --v-s-ion----plimu----o-t-n? Ĉ- v- h---- i-- m----------------- Ĉ- v- h-v-s i-n m-l-l-m-l-e-o-t-n- ---------------------------------- Ĉu vi havas ion malplimultekostan? 0
Je tady poblíž ubytovna pro mládež? Ĉu----ks-me--------unu-a-gast-j-? Ĉ- p------- e---- j-------------- Ĉ- p-o-s-m- e-t-s j-n-l-r-a-t-j-? --------------------------------- Ĉu proksime estas junulargastejo? 0
Je tady poblíž nějaký penzion? Ĉ-----ks-m--es-as p---i-no? Ĉ- p------- e---- p-------- Ĉ- p-o-s-m- e-t-s p-n-i-n-? --------------------------- Ĉu proksime estas pensiono? 0
Je tady poblíž nějaká restaurace? Ĉ- p-oks----es-a----st-r-c--? Ĉ- p------- e---- r---------- Ĉ- p-o-s-m- e-t-s r-s-o-a-i-? ----------------------------- Ĉu proksime estas restoracio? 0

Pozitivní jazyky, negativní jazyky

Většina lidí jsou buď optimisté, nebo pesimisté. To samé však lze říci o jazycích! Vědci stále znovu zkoumají slovní zásobu jazyků. Často docházejí k úžasným závěrům. V angličtině je například více negativních než pozitivních slov. Pro negativní emoce existuje téměř dvojnásobný počet slov. V západních společnostech slovní zásoba ovlivňuje ty, kteří jazykem hovoří. Lidé si tam velmi často stěžují. Také hodně věcí kritizují. Celkově tedy používají spíše negativně zbarvený jazyk. Negativní slova jsou však zajímavá i z jiného důvodu. Obsahují totiž více informací než pozitivní výrazy. Příčinou může být náš vývoj. Pro všechny formy života bylo vždy důležité rozpoznat nebezpečí. Bylo nutné rychle reagovat na riziko. Navíc bylo nutné varovat jiné lidi. Proto bylo důležité rychle předat mnoho informací. Pomocí co možná nejmenšího počtu slov předat co nejvíce informací. Jinak nemá negativní jazyk žádné skutečné výhody. To si umí každý snadno představit. Lidé, kteří říkají stále jen něco negativního, určitě nejsou oblíbení. Kromě toho se negativní jazyk projevuje také na našich emocích. Naproti tomu pozitivní jazyk může mít pozitivní účinky. V práci jsou úspěšnější lidé, kteří formulují všechno pozitivně. Měli bychom tudíž svůj jazyk používat opatrněji. Neboť my rozhodujeme, která slova použijeme. A svým jazykem vytváříme také svou realitu. Takže: mluvte pozitivně!