Konverzační příručka

cs V taxíku   »   fi Taksissa

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [kolmekymmentäkahdeksan]

Taksissa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. O--a------ j--t-l--k-a-ta---. O---- h--- j- t------- t----- O-k-a h-v- j- t-l-t-a- t-k-i- ----------------------------- Olkaa hyvä ja tilatkaa taksi. 0
Kolik to stojí na nádraží? Pal--n-o--a--a-r----t-ea-e--ll- maksa-? P------- m---- r--------------- m------ P-l-o-k- m-t-a r-u-a-i-a-e-a-l- m-k-a-? --------------------------------------- Paljonko matka rautatieasemalle maksaa? 0
Kolik to stojí na letiště? Pa-j---- m-------nt-ken--l------saa? P------- m---- l------------ m------ P-l-o-k- m-t-a l-n-o-e-t-l-e m-k-a-? ------------------------------------ Paljonko matka lentokentälle maksaa? 0
Pořád rovně, prosím. Et-----in--kiitos. E--------- k------ E-e-n-ä-n- k-i-o-. ------------------ Eteenpäin, kiitos. 0
Zde doprava, prosím. T---ä --kealle-----t-s. T---- o-------- k------ T-s-ä o-k-a-l-, k-i-o-. ----------------------- Tästä oikealle, kiitos. 0
Na rohu doleva, prosím. Tuon---l-an-jäl-e-- v-s-m----e- ki--o-. T--- k----- j------ v---------- k------ T-o- k-l-a- j-l-e-n v-s-m-a-l-, k-i-o-. --------------------------------------- Tuon kulman jälkeen vasemmalle, kiitos. 0
Mám naspěch. Min--la o----ir-. M------ o- k----- M-n-l-a o- k-i-e- ----------------- Minulla on kiire. 0
Mám čas. M---l-- -n-ai--a. M------ o- a----- M-n-l-a o- a-k-a- ----------------- Minulla on aikaa. 0
Jeďte, prosím, pomaleji. Aj-k-a hit-am-i-, ---t--. A----- h--------- k------ A-a-a- h-t-a-m-n- k-i-o-. ------------------------- Ajakaa hitaammin, kiitos. 0
Zastavte zde, prosím. P--äy-t-kää tä-s-- ki-t-s. P---------- t----- k------ P-s-y-t-k-ä t-s-ä- k-i-o-. -------------------------- Pysäyttäkää tässä, kiitos. 0
Počkejte chvilku, prosím. O----a--a-----i. O-------- h----- O-o-t-k-a h-t-i- ---------------- Odottakaa hetki. 0
Jsem hned zpátky. Pa-a-n p---. P----- p---- P-l-a- p-a-. ------------ Palaan pian. 0
Prosím, dejte mi účet. Vo--i----o-ant----in------uitin, --it-s. V--------- a---- m------ k------ k------ V-i-i-t-k- a-t-a m-n-l-e k-i-i-, k-i-o-. ---------------------------------------- Voisitteko antaa minulle kuitin, kiitos. 0
Nemám drobné. Mi-ul-- ei--l- p--k-ra--a. M------ e- o-- p---------- M-n-l-a e- o-e p-k-u-a-a-. -------------------------- Minulla ei ole pikkurahaa. 0
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Se on h-vä-nä-n,-sa--t---it-ä lop-t. S- o- h--- n---- s----- p---- l----- S- o- h-v- n-i-, s-a-t- p-t-ä l-p-t- ------------------------------------ Se on hyvä näin, saatte pitää loput. 0
Zavezte mě na tuto adresu. Aj---a-m---- t-hä--osoi-tees---. A----- m---- t---- o------------ A-a-a- m-n-t t-h-n o-o-t-e-s-e-. -------------------------------- Ajakaa minut tähän osoitteeseen. 0
Odvezte mě do mého hotelu. Aj-k-a-mi-----o-e-l-l-e--. A----- m---- h------------ A-a-a- m-n-t h-t-l-i-l-n-. -------------------------- Ajakaa minut hotellilleni. 0
Odvezte mě na pláž. A-a--------t-ran-a-le. A----- m---- r-------- A-a-a- m-n-t r-n-a-l-. ---------------------- Ajakaa minut rannalle. 0

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?