Konverzační příručka

cs Na letišti   »   fi Lentokentällä

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [kolmekymmentäviisi]

Lentokentällä

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. H--ua-s-n--a-a-a lenn----te--aa-. H-------- v----- l----- A-------- H-l-a-s-n v-r-t- l-n-o- A-e-n-a-. --------------------------------- Haluaisin varata lennon Ateenaan. 0
Je to přímý let? Onk- tämä --o-a--en-o? O--- t--- s---- l----- O-k- t-m- s-o-a l-n-o- ---------------------- Onko tämä suora lento? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Hal-ai-in -kkun-pa---n- -avutto--lta puol-l-a. H-------- i------------ s----------- p-------- H-l-a-s-n i-k-n-p-i-a-, s-v-t-o-a-t- p-o-e-t-. ---------------------------------------------- Haluaisin ikkunapaikan, savuttomalta puolelta. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Ha-u--si--v--m--t-a-var--k--n-. H-------- v-------- v---------- H-l-a-s-n v-r-i-t-a v-r-u-s-n-. ------------------------------- Haluaisin varmistaa varaukseni. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. H--ua-si--pe-u-tta- v-ra---en-. H-------- p-------- v---------- H-l-a-s-n p-r-u-t-a v-r-u-s-n-. ------------------------------- Haluaisin peruuttaa varaukseni. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Ha--ai--n-v--h-aa -a--u--eni. H-------- v------ v---------- H-l-a-s-n v-i-t-a v-r-u-s-n-. ----------------------------- Haluaisin vaihtaa varaukseni. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Mil-o---l---ee -e-r--va ----o-R-omaan? M------ l----- s------- l---- R------- M-l-o-n l-h-e- s-u-a-v- l-n-o R-o-a-n- -------------------------------------- Milloin lähtee seuraava lento Roomaan? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? O-----------ak-- ---aat--pa-k--- -------ä? O--- v---- k---- v------ p------ j-------- O-k- v-e-ä k-k-i v-p-a-a p-i-k-a j-l-e-l-? ------------------------------------------ Onko vielä kaksi vapaata paikkaa jäljellä? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. E-, -ei-----n-va-n-yk-i--a-k-- va-aan-. E-- m----- o- v--- y--- p----- v------- E-, m-i-l- o- v-i- y-s- p-i-k- v-p-a-a- --------------------------------------- Ei, meillä on vain yksi paikka vapaana. 0
Kdy přistaneme? M--l-i---as----um--? M------ l----------- M-l-o-n l-s-e-d-m-e- -------------------- Milloin laskeudumme? 0
Kdy tam budeme? Mil-oi- ol-m-e -eri-l-? M------ o----- p------- M-l-o-n o-e-m- p-r-l-ä- ----------------------- Milloin olemme perillä? 0
Kdy jede autobus do centra? Mil-oin l--t----u--i-k-s---t---? M------ l----- b---- k---------- M-l-o-n l-h-e- b-s-i k-s-u-t-a-? -------------------------------- Milloin lähtee bussi keskustaan? 0
Je to Váš kufr? Onko-tämä--ei--n -a--a-au-k--n-? O--- t--- t----- m-------------- O-k- t-m- t-i-ä- m-t-a-a-k-u-n-? -------------------------------- Onko tämä teidän matkalaukkunne? 0
Je to Vaše taška? O--o-tä-- --id-------k--n-? O--- t--- t----- l--------- O-k- t-m- t-i-ä- l-u-k-n-e- --------------------------- Onko tämä teidän laukkunne? 0
Je to Vaše zavazadlo? O---k--n------i--n -atka--var----? O----- n--- t----- m-------------- O-a-k- n-m- t-i-ä- m-t-a-a-a-a-n-? ---------------------------------- Ovatko nämä teidän matkatavaranne? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? P-lj-nk--matk---v-ra---oi----t-a -ukaan? P------- m----------- v--- o---- m------ P-l-o-k- m-t-a-a-a-a- v-i- o-t-a m-k-a-? ---------------------------------------- Paljonko matkatavaraa voin ottaa mukaan? 0
Dvacet kilo. Ka-s-k-mme-tä-k----. K------------ k----- K-k-i-y-m-n-ä k-l-a- -------------------- Kaksikymmentä kiloa. 0
Cože, jen dvacet kilo? M-t-,-v-----ak---ym-en---ki-o-? M---- v--- k------------ k----- M-t-, v-i- k-k-i-y-m-n-ä k-l-a- ------------------------------- Mitä, vain kaksikymmentä kiloa? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!