Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   fi Posessiivipronominit 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [kuusikymmentäseitsemän]

Posessiivipronominit 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
brýle silm--a-it s--------- s-l-ä-a-i- ---------- silmälasit 0
Zapomněl své brýle. Hän-un-h-- si--äla-i-s-. H-- u----- s------------ H-n u-o-t- s-l-ä-a-i-s-. ------------------------ Hän unohti silmälasinsa. 0
Kdepak jsou jeho brýle? M---ä----- ---e- l----s-? M---- o--- h---- l------- M-s-ä o-a- h-n-n l-s-n-a- ------------------------- Missä ovat hänen lasinsa? 0
hodinky / hodiny k--lo k---- k-l-o ----- kello 0
Jeho hodinky jsou rozbité. H--en k-l----a -- r---i. H---- k------- o- r----- H-n-n k-l-o-s- o- r-k-i- ------------------------ Hänen kellonsa on rikki. 0
Hodiny visí na stěně. Kel-o--oikku- ---nä-l-. K---- r------ s-------- K-l-o r-i-k-u s-i-ä-l-. ----------------------- Kello roikkuu seinällä. 0
pas p-ssi p---- p-s-i ----- passi 0
Ztratil svůj pas. Hän--n-h--it---y- pa-s-nsa. H-- o- h--------- p-------- H-n o- h-v-t-ä-y- p-s-i-s-. --------------------------- Hän on hävittänyt passinsa. 0
Kde je jeho pas? M-ss- on -äne- p--s-n--? M---- o- h---- p-------- M-s-ä o- h-n-n p-s-i-s-? ------------------------ Missä on hänen passinsa? 0
ona – její (svůj / svoje) h-n – hänen h-- – h---- h-n – h-n-n ----------- hän – hänen 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. L--s---eivä- l-yd- ---hempi-an. L----- e---- l---- v----------- L-p-e- e-v-t l-y-ä v-n-e-p-a-n- ------------------------------- Lapset eivät löydä vanhempiaan. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! M-t-a-t-olta--an---m-t tu--v---i-! M---- t----- v-------- t---------- M-t-a t-o-t- v-n-e-m-t t-l-v-t-i-! ---------------------------------- Mutta tuolta vanhemmat tulevatkin! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) t--–-te---- (teiti-t-l-m-o--) t- – t----- (---------------- t- – t-i-ä- (-e-t-t-e-y-u-t-) ----------------------------- te – teidän (teitittelymuoto) 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? M--l----n-te-d-n --t-a-n- -li, h-rra----le-? M-------- t----- m------- o--- h---- M------ M-l-a-n-n t-i-ä- m-t-a-n- o-i- h-r-a M-l-e-? -------------------------------------------- Millainen teidän matkanne oli, herra Müller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Mi--ä--a----n--o---he-ra-M----r? M---- v------- o-- h---- M------ M-s-ä v-i-o-n- o-, h-r-a M-l-e-? -------------------------------- Missä vaimonne on, herra Müller? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) t--–---idä--(-e-t-ttel--u---) t- – t----- (---------------- t- – t-i-ä- (-e-t-t-e-y-u-t-) ----------------------------- te – teidän (teitittelymuoto) 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Mi--ai--- m-tk-n---o-i--r-uv- S---id-? M-------- m------- o--- r---- S------- M-l-a-n-n m-t-a-n- o-i- r-u-a S-h-i-t- -------------------------------------- Millainen matkanne oli, rouva Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? M--s- -i-he--- --- r-u----c-m--t? M---- m------- o-- r---- S------- M-s-ä m-e-e-n- o-, r-u-a S-h-i-t- --------------------------------- Missä miehenne on, rouva Schmidt? 0

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!