Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   fi Kaupunkinkierros

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [neljäkymmentäkaksi]

Kaupunkinkierros

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? O--- -or- su-----a--in auki? Onko tori sunnuntaisin auki? O-k- t-r- s-n-u-t-i-i- a-k-? ---------------------------- Onko tori sunnuntaisin auki? 0
Je výstaviště otevřeno v pondělí? Ovatko -----t --an-nt-is---a-ki? Ovatko messut maanantaisin auki? O-a-k- m-s-u- m-a-a-t-i-i- a-k-? -------------------------------- Ovatko messut maanantaisin auki? 0
Je výstavní síň otevřena v úterý? Onk--näy-tel- -ii-t-i-i- auki? Onko näyttely tiistaisin auki? O-k- n-y-t-l- t-i-t-i-i- a-k-? ------------------------------ Onko näyttely tiistaisin auki? 0
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? O--- el----ar------k----kkois-n--uki? Onko eläintarha keskiviikkoisin auki? O-k- e-ä-n-a-h- k-s-i-i-k-o-s-n a-k-? ------------------------------------- Onko eläintarha keskiviikkoisin auki? 0
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? On-o --s-o to--ta---n--uk-? Onko museo torstaisin auki? O-k- m-s-o t-r-t-i-i- a-k-? --------------------------- Onko museo torstaisin auki? 0
Má galerie v pátek otevřeno? O-ko -a----------j----i-in au--? Onko galleria perjantaisin auki? O-k- g-l-e-i- p-r-a-t-i-i- a-k-? -------------------------------- Onko galleria perjantaisin auki? 0
Může se tady fotografovat? Saa-o v---k-va-a? Saako valokuvata? S-a-o v-l-k-v-t-? ----------------- Saako valokuvata? 0
Musí se platit vstup? Pitä-k---i-ään-ä-----aks--? Pitääkö sisäänpääsy maksaa? P-t-ä-ö s-s-ä-p-ä-y m-k-a-? --------------------------- Pitääkö sisäänpääsy maksaa? 0
Kolik stojí vstup? Pa--o-ko-sisä-n--ä-y ----a-? Paljonko sisäänpääsy maksaa? P-l-o-k- s-s-ä-p-ä-y m-k-a-? ---------------------------- Paljonko sisäänpääsy maksaa? 0
Poskytuje se skupinová sleva? Sa-v---- r-h-ä--ale-nu---? Saavatko ryhmät alennusta? S-a-a-k- r-h-ä- a-e-n-s-a- -------------------------- Saavatko ryhmät alennusta? 0
Poskytuje se sleva pro děti? Sa-----o l--s-t--l--nu-ta? Saavatko lapset alennusta? S-a-a-k- l-p-e- a-e-n-s-a- -------------------------- Saavatko lapset alennusta? 0
Poskytuje se studentská sleva? S--vatko -p-ske--ja--a-e-n---a? Saavatko opiskelijat alennusta? S-a-a-k- o-i-k-l-j-t a-e-n-s-a- ------------------------------- Saavatko opiskelijat alennusta? 0
Co je to za budovu? M--- r----n----u- o-? Mikä rakennus tuo on? M-k- r-k-n-u- t-o o-? --------------------- Mikä rakennus tuo on? 0
Jak stará je ta budova? M--en-v--ha-t-- r---nn-s---? Miten vanha tuo rakennus on? M-t-n v-n-a t-o r-k-n-u- o-? ---------------------------- Miten vanha tuo rakennus on? 0
Kdo tu budovu postavil? K--- -aken-i-t-on--ak---uk--n? Kuka rakensi tuon rakennuksen? K-k- r-k-n-i t-o- r-k-n-u-s-n- ------------------------------ Kuka rakensi tuon rakennuksen? 0
Zajímám se o architekturu. Ol-n -i---o-tunut a-k-----tuu--s--. Olen kiinnostunut arkkitehtuurista. O-e- k-i-n-s-u-u- a-k-i-e-t-u-i-t-. ----------------------------------- Olen kiinnostunut arkkitehtuurista. 0
Zajímám se o umění. O-en ki---o----ut -a-te----. Olen kiinnostunut taiteesta. O-e- k-i-n-s-u-u- t-i-e-s-a- ---------------------------- Olen kiinnostunut taiteesta. 0
Zajímám se o malířství. O--n ----no---nut ma-----t-i--e---. Olen kiinnostunut maalaustaiteesta. O-e- k-i-n-s-u-u- m-a-a-s-a-t-e-t-. ----------------------------------- Olen kiinnostunut maalaustaiteesta. 0

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...