Konverzační příručka

cs Nakupování   »   fi Käydä ostoksilla

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [viisikymmentäneljä]

Käydä ostoksilla

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Hal-an ----a --h-a-. H----- o---- l------ H-l-a- o-t-a l-h-a-. -------------------- Haluan ostaa lahjan. 0
Ale ne moc drahý. M--t---i -i-----lii-n ----i--a. M---- e- m----- l---- k-------- M-t-a e- m-t-ä- l-i-n k-l-i-t-. ------------------------------- Mutta ei mitään liian kallista. 0
Možná nějakou kabelku? E--ä --si--u--n? E--- k---------- E-k- k-s-l-u-u-? ---------------- Ehkä käsilaukun? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? M-nk- v--i--n-halua-t-? M---- v------ h-------- M-n-ä v-r-s-n h-l-a-t-? ----------------------- Minkä värisen haluatte? 0
Černou, hnědou nebo bílou? M---a-- -u------v-- v--k-i-en? M------ r------ v-- v--------- M-s-a-, r-s-e-n v-i v-l-o-s-n- ------------------------------ Mustan, ruskean vai valkoisen? 0
Větší nebo menší? Is-n-v---pi-ne-? I--- v-- p------ I-o- v-i p-e-e-? ---------------- Ison vai pienen? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Sai-ink- ka-soa-t-t-? S------- k----- t---- S-i-i-k- k-t-o- t-t-? --------------------- Saisinko katsoa tätä? 0
Je z kůže? Onko -- -a-k-a? O--- s- n------ O-k- s- n-h-a-? --------------- Onko se nahkaa? 0
Nebo z koženky? V---onk- -e--u-v-a? V-- o--- s- m------ V-i o-k- s- m-o-i-? ------------------- Vai onko se muovia? 0
Samozřejmě z kůže. S--on -i-t-n-i----h-a-. S- o- t-------- n------ S- o- t-e-e-k-n n-h-a-. ----------------------- Se on tietenkin nahkaa. 0
Je obzvlášť kvalitní. T-mä o---r--yise- -aa-uk-s. T--- o- e-------- l-------- T-m- o- e-i-y-s-n l-a-u-a-. --------------------------- Tämä on erityisen laadukas. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Ja --s------u--n ----asti -yv-n e-ul-i-en. J- k--------- o- o------- h---- e--------- J- k-s-l-u-k- o- o-k-a-t- h-v-n e-u-l-n-n- ------------------------------------------ Ja käsilaukku on oikeasti hyvin edullinen. 0
Tato se mi líbí. Pi-ä---ä-tä. P---- t----- P-d-n t-s-ä- ------------ Pidän tästä. 0
Vezmu si tuto. O--- -ä-än. O--- t----- O-a- t-m-n- ----------- Otan tämän. 0
Mohu ji případně vyměnit? Voi--- m-h-------s-i v-ihtaa--äm--? V----- m------------ v------ t----- V-i-k- m-h-o-l-s-s-i v-i-t-a t-m-n- ----------------------------------- Voinko mahdollisesti vaihtaa tämän? 0
Samozřejmě. Tot-akai. T-------- T-t-a-a-. --------- Tottakai. 0
Zabalíme ji jako dárek. Pa--aamme-s---lah---aket---i-. P-------- s-- l--------------- P-k-a-m-e s-n l-h-a-a-e-t-i-n- ------------------------------ Pakkaamme sen lahjapakettiiin. 0
Támhle je pokladna. Kassa on --o---. K---- o- t------ K-s-a o- t-o-l-. ---------------- Kassa on tuolla. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…