Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   ro Să pui întrebări 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [şaizeci şi doi]

Să pui întrebări 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
učit se a-î-v-ţa a î----- a î-v-ţ- -------- a învăţa 0
Učí se žáci hodně? În-a-ă---e-ii-mu--? Î----- e----- m---- Î-v-ţ- e-e-i- m-l-? ------------------- Învaţă elevii mult? 0
Ne, učí se málo. Nu- ei în--ţă p-ţ-n. N-- e- î----- p----- N-, e- î-v-ţ- p-ţ-n- -------------------- Nu, ei învaţă puţin. 0
ptát se a -n--e-a a î------ a î-t-e-a --------- a întreba 0
Ptáte se často učitele? Îl --trebaţi-de--pe p--fe---? Î- î-------- d-- p- p-------- Î- î-t-e-a-i d-s p- p-o-e-o-? ----------------------------- Îl întrebaţi des pe profesor? 0
Ne, neptám se ho často. Nu,-nu-î- î--re- d-s. N-- n- î- î----- d--- N-, n- î- î-t-e- d-s- --------------------- Nu, nu îl întreb des. 0
odpovídat a--ăs--nde a r------- a r-s-u-d- ---------- a răspunde 0
Odpovězte, prosím. Răsp-nde--, -ă --g. R---------- v- r--- R-s-u-d-ţ-, v- r-g- ------------------- Răspundeţi, vă rog. 0
Odpovídám. R---u--. R------- R-s-u-d- -------- Răspund. 0
pracovat a-l-cra a l---- a l-c-a ------- a lucra 0
Pracuje právě? El to-ma--lucr-ază? E- t----- l-------- E- t-c-a- l-c-e-z-? ------------------- El tocmai lucrează? 0
Ano, právě pracuje. Da- -l --cma- l--re--ă. D-- e- t----- l-------- D-, e- t-c-a- l-c-e-z-. ----------------------- Da, el tocmai lucrează. 0
přijít a-veni a v--- a v-n- ------ a veni 0
Přijdete? V-ni-i? V------ V-n-ţ-? ------- Veniţi? 0
Ano, přijdeme hned. Da,-ve-im-i-e---t. D-- v---- i------- D-, v-n-m i-e-i-t- ------------------ Da, venim imediat. 0
bydlet a -oc-i a l---- a l-c-i ------- a locui 0
Bydlíte v Berlíně? Loc--ţi în----li-? L------ î- B------ L-c-i-i î- B-r-i-? ------------------ Locuiţi în Berlin? 0
Ano, bydlím v Berlíně. D---loc-iesc ---B-r-i-. D-- l------- î- B------ D-, l-c-i-s- î- B-r-i-. ----------------------- Da, locuiesc în Berlin. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!