Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   sr Постављати питања 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шездесет и два]

62 [šezdeset i dva]

Постављати питања 1

[Postavljati pitanja 1]

Kliknutím na libovolnou mezeru můžete zobrazit text nebo:   

čeština srbština Poslouchat Více
učit se уч--и учити 0
uč--iučiti
Učí se žáci hodně? Уч- л- у------ м----? Уче ли ученици много? 0
Uč- l- u------ m----?Uče li učenici mnogo?
Ne, učí se málo. Не- о-- у-- м---. Не, они уче мало. 0
Ne- o-- u-- m---.Ne, oni uče malo.
   
ptát se пи---и питати 0
pi---ipitati
Ptáte se často učitele? Пи---- л- ч---- у------? Питате ли често учитеља? 0
Pi---- l- č---- u-------?Pitate li često učitelja?
Ne, neptám se ho často. Не- н- п---- г- ч----. Не, не питам га често. 0
Ne- n- p---- g- č----.Ne, ne pitam ga često.
   
odpovídat од-------и одговорити 0
od-------iodgovoriti
Odpovězte, prosím. Од--------- м---- В--. Одговорите, молим Вас. 0
Od--------- m---- V--.Odgovorite, molim Vas.
Odpovídám. Ја о--------. Ја одговарам. 0
Ja o--------.Ja odgovaram.
   
pracovat ра---и радити 0
ra---iraditi
Pracuje právě? Ра-- л- о- у-----? Ради ли он управо? 0
Ra-- l- o- u-----?Radi li on upravo?
Ano, právě pracuje. Да- у----- р---. Да, управо ради. 0
Da- u----- r---.Da, upravo radi.
   
přijít до-----и долазити 0
do-----idolaziti
Přijdete? До------ л- В-? Долазите ли Ви? 0
Do------ l- V-?Dolazite li Vi?
Ano, přijdeme hned. Да- д------- о----. Да, долазимо одмах. 0
Da- d------- o----.Da, dolazimo odmah.
   
bydlet ст------и становати 0
st------istanovati
Bydlíte v Berlíně? Ст------- л- у Б------? Станујете ли у Берлину? 0
St------- l- u B------?Stanujete li u Berlinu?
Ano, bydlím v Berlíně. Да- ј- с------- у Б------. Да, ја станујем у Берлину. 0
Da- j- s------- u B------.Da, ja stanujem u Berlinu.
   

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!