Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   sr Постављати питања 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шездесет и два]

62 [šezdeset i dva]

Постављати питања 1

[Postavljati pitanja 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
učit se у---и у____ у-и-и ----- учити 0
uč-ti u____ u-i-i ----- učiti
Učí se žáci hodně? У-е--- ---н-ц- --ог-? У__ л_ у______ м_____ У-е л- у-е-и-и м-о-о- --------------------- Уче ли ученици много? 0
Uče-l- u--ni-i-mn--o? U__ l_ u______ m_____ U-e l- u-e-i-i m-o-o- --------------------- Uče li učenici mnogo?
Ne, učí se málo. Н-, -----ч- -ало. Н__ о__ у__ м____ Н-, о-и у-е м-л-. ----------------- Не, они уче мало. 0
Ne---ni-----m-lo. N__ o__ u__ m____ N-, o-i u-e m-l-. ----------------- Ne, oni uče malo.
ptát se пит-ти п_____ п-т-т- ------ питати 0
p-t--i p_____ p-t-t- ------ pitati
Ptáte se často učitele? Пита-е-ли -е-то-уч-теља? П_____ л_ ч____ у_______ П-т-т- л- ч-с-о у-и-е-а- ------------------------ Питате ли често учитеља? 0
Pit-te -i -est--u-i-e-j-? P_____ l_ č____ u________ P-t-t- l- č-s-o u-i-e-j-? ------------------------- Pitate li često učitelja?
Ne, neptám se ho často. Н--------т-м -а чес--. Н__ н_ п____ г_ ч_____ Н-, н- п-т-м г- ч-с-о- ---------------------- Не, не питам га често. 0
Ne, ne---t-m ga č----. N__ n_ p____ g_ č_____ N-, n- p-t-m g- č-s-o- ---------------------- Ne, ne pitam ga često.
odpovídat о-г-в-рити о_________ о-г-в-р-т- ---------- одговорити 0
o-g--or--i o_________ o-g-v-r-t- ---------- odgovoriti
Odpovězte, prosím. О-го--р-т-- ----м-В-с. О__________ м____ В___ О-г-в-р-т-, м-л-м В-с- ---------------------- Одговорите, молим Вас. 0
O-go-o-i--, mo----Vas. O__________ m____ V___ O-g-v-r-t-, m-l-m V-s- ---------------------- Odgovorite, molim Vas.
Odpovídám. Ја-од-----а-. Ј_ о_________ Ј- о-г-в-р-м- ------------- Ја одговарам. 0
Ja--dgov--am. J_ o_________ J- o-g-v-r-m- ------------- Ja odgovaram.
pracovat ра--ти р_____ р-д-т- ------ радити 0
ra-iti r_____ r-d-t- ------ raditi
Pracuje právě? Р-ди-л- о- упр-в-? Р___ л_ о_ у______ Р-д- л- о- у-р-в-? ------------------ Ради ли он управо? 0
R-di li----upra-o? R___ l_ o_ u______ R-d- l- o- u-r-v-? ------------------ Radi li on upravo?
Ano, právě pracuje. Да, у---во р---. Д__ у_____ р____ Д-, у-р-в- р-д-. ---------------- Да, управо ради. 0
D-, upra-- ra--. D__ u_____ r____ D-, u-r-v- r-d-. ---------------- Da, upravo radi.
přijít дол-зи-и д_______ д-л-з-т- -------- долазити 0
do--z--i d_______ d-l-z-t- -------- dolaziti
Přijdete? Дола-и-е-ли---? Д_______ л_ В__ Д-л-з-т- л- В-? --------------- Долазите ли Ви? 0
D--az-te -i-Vi? D_______ l_ V__ D-l-z-t- l- V-? --------------- Dolazite li Vi?
Ano, přijdeme hned. Д-,--ол-з-----д-ах. Д__ д_______ о_____ Д-, д-л-з-м- о-м-х- ------------------- Да, долазимо одмах. 0
D-,----az-m---dmah. D__ d_______ o_____ D-, d-l-z-m- o-m-h- ------------------- Da, dolazimo odmah.
bydlet ста--в-ти с________ с-а-о-а-и --------- становати 0
st--ovati s________ s-a-o-a-i --------- stanovati
Bydlíte v Berlíně? С-а---е-е--и-- Б-р-и-у? С________ л_ у Б_______ С-а-у-е-е л- у Б-р-и-у- ----------------------- Станујете ли у Берлину? 0
Stanu---e-l- ---e--i-u? S________ l_ u B_______ S-a-u-e-e l- u B-r-i-u- ----------------------- Stanujete li u Berlinu?
Ano, bydlím v Berlíně. Да--ја ---н-јем-----р-и--. Д__ ј_ с_______ у Б_______ Д-, ј- с-а-у-е- у Б-р-и-у- -------------------------- Да, ја станујем у Берлину. 0
Da---- --a-uj-m-u--e--i-u. D__ j_ s_______ u B_______ D-, j- s-a-u-e- u B-r-i-u- -------------------------- Da, ja stanujem u Berlinu.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!