Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   mk Поставување прашања 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шеесет и два]

62 [shyeyesyet i dva]

Поставување прашања 1

[Postavoovaњye prashaњa 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
učit se учи у-- у-и --- учи 0
ooc-i o---- o-c-i ----- oochi
Učí se žáci hodně? У-----и-уч--и--т- ----у? У--- л- у-------- м----- У-а- л- у-е-и-и-е м-о-у- ------------------------ Учат ли учениците многу? 0
O-c-----i o---yeni--i-ye--n-guoo? O----- l- o------------- m------- O-c-a- l- o-c-y-n-t-i-y- m-o-u-o- --------------------------------- Oochat li oochyenitzitye mnoguoo?
Ne, učí se málo. Н-, тие--ч-т м--к-. Н-- т-- у--- м----- Н-, т-е у-а- м-л-у- ------------------- Не, тие учат малку. 0
N-e--t-ye-o--h-t--al-oo. N--- t--- o----- m------ N-e- t-y- o-c-a- m-l-o-. ------------------------ Nye, tiye oochat malkoo.
ptát se пр---ва п------ п-а-у-а ------- прашува 0
p-a-h-o-a p-------- p-a-h-o-a --------- prashoova
Ptáte se často učitele? Г- ---ш-ва-- -- чест- н-с--в-и---? Г- п-------- л- ч---- н----------- Г- п-а-у-а-е л- ч-с-о н-с-а-н-к-т- ---------------------------------- Го прашувате ли често наставникот? 0
Gu--p-as-o-va--e--- chyest---a-ta-nik-t? G-- p----------- l- c------ n----------- G-o p-a-h-o-a-y- l- c-y-s-o n-s-a-n-k-t- ---------------------------------------- Guo prashoovatye li chyesto nastavnikot?
Ne, neptám se ho často. Не, ј-с -е-----р-ш---- -ес-о. Н-- ј-- н- г- п------- ч----- Н-, ј-с н- г- п-а-у-а- ч-с-о- ----------------------------- Не, јас не го прашувам често. 0
Ny-- ј----y- -u----ashoov----h--sto. N--- ј-- n-- g-- p--------- c------- N-e- ј-s n-e g-o p-a-h-o-a- c-y-s-o- ------------------------------------ Nye, јas nye guo prashoovam chyesto.
odpovídat од-----а о------- о-г-в-р- -------- одговара 0
od-uov--a o-------- o-g-o-a-a --------- odguovara
Odpovězte, prosím. Одго-оре-е-м-л--. О--------- м----- О-г-в-р-т- м-л-м- ----------------- Одговорете молам. 0
O--uo--rye--e -ol--. O------------ m----- O-g-o-o-y-t-e m-l-m- -------------------- Odguovoryetye molam.
Odpovídám. Ј-- --гов-ра-. Ј-- о--------- Ј-с о-г-в-р-м- -------------- Јас одговарам. 0
Ј-s od---vara-. Ј-- o---------- Ј-s o-g-o-a-a-. --------------- Јas odguovaram.
pracovat ра-оти р----- р-б-т- ------ работи 0
r--o-i r----- r-b-t- ------ raboti
Pracuje právě? Р--о----и-то--се-а? Р----- л- т-- с---- Р-б-т- л- т-ј с-г-? ------------------- Работи ли тој сега? 0
R---t- -i t-- s-e---? R----- l- t-- s------ R-b-t- l- t-ј s-e-u-? --------------------- Raboti li toј syegua?
Ano, právě pracuje. Да- тој---бо-- ---а. Д-- т-- р----- с---- Д-, т-ј р-б-т- с-г-. -------------------- Да, тој работи сега. 0
D---t-ј--ab-t- -ye---. D-- t-- r----- s------ D-, t-ј r-b-t- s-e-u-. ---------------------- Da, toј raboti syegua.
přijít д---а д---- д-а-а ----- доаѓа 0
do-ѓa d---- d-a-a ----- doaѓa
Přijdete? Ќ--дој---е? Ќ- д------- Ќ- д-ј-е-е- ----------- Ќе дојдете? 0
Kjy- d------ye? K--- d--------- K-y- d-ј-y-t-e- --------------- Kjye doјdyetye?
Ano, přijdeme hned. Да, ---дој-е---ведн-ш. Д-- ќ- д------ в------ Д-, ќ- д-ј-е-е в-д-а-. ---------------------- Да, ќе дојдеме веднаш. 0
D-- k-y---------y- v---na-h. D-- k--- d-------- v-------- D-, k-y- d-ј-y-m-e v-e-n-s-. ---------------------------- Da, kjye doјdyemye vyednash.
bydlet жив-е ж---- ж-в-е ----- живее 0
ʐiv---e ʐ------ ʐ-v-e-e ------- ʐivyeye
Bydlíte v Berlíně? Жив-ете л---о-Берлин? Ж------ л- в- Б------ Ж-в-е-е л- в- Б-р-и-? --------------------- Живеете ли во Берлин? 0
ʐi-ye-e-y- li-vo --e--i-? ʐ--------- l- v- B------- ʐ-v-e-e-y- l- v- B-e-l-n- ------------------------- ʐivyeyetye li vo Byerlin?
Ano, bydlím v Berlíně. Д-- -ас-жи-еа- -о-Б-----. Д-- ј-- ж----- в- Б------ Д-, ј-с ж-в-а- в- Б-р-и-. ------------------------- Да, јас живеам во Берлин. 0
D---јa- -iv-e-m-vo--ye-lin. D-- ј-- ʐ------ v- B------- D-, ј-s ʐ-v-e-m v- B-e-l-n- --------------------------- Da, јas ʐivyeam vo Byerlin.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!