Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   ka კუთვნილებითი ნაცვალსახელები 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [სამოცდაშვიდი]

67 [samotsdashvidi]

კუთვნილებითი ნაცვალსახელები 2

[k'utvnilebiti natsvalsakhelebi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
brýle სა-ვ--ე ს------ ს-თ-ა-ე ------- სათვალე 0
s-t-ale s------ s-t-a-e ------- satvale
Zapomněl své brýle. მ-ს ---ი-ი----ვა-ე---რჩ-. მ-- თ----- ს------ დ----- მ-ს თ-ვ-ს- ს-თ-ა-ე დ-რ-ა- ------------------------- მას თავისი სათვალე დარჩა. 0
ma- --v-si -----l- d--c-a. m-- t----- s------ d------ m-s t-v-s- s-t-a-e d-r-h-. -------------------------- mas tavisi satvale darcha.
Kdepak jsou jeho brýle? სად ა--ს მ-ს -ავის--ს----ლე? ს-- ა--- მ-- თ----- ს------- ს-დ ა-ვ- მ-ს თ-ვ-ს- ს-თ-ა-ე- ---------------------------- სად აქვს მას თავისი სათვალე? 0
s-- a--- m-s-tavi---sa--a--? s-- a--- m-- t----- s------- s-d a-v- m-s t-v-s- s-t-a-e- ---------------------------- sad akvs mas tavisi satvale?
hodinky / hodiny საათი ს---- ს-ა-ი ----- საათი 0
s---i s---- s-a-i ----- saati
Jeho hodinky jsou rozbité. მ-სი--აა-ი გ-ფ-ჭ--. მ--- ს---- გ------- მ-ს- ს-ა-ი გ-ფ-ჭ-ა- ------------------- მისი საათი გაფუჭდა. 0
misi-s--ti-gapu-h---. m--- s---- g--------- m-s- s-a-i g-p-c-'-a- --------------------- misi saati gapuch'da.
Hodiny visí na stěně. ს--თი კ-დე--ე -იდ--. ს---- კ------ კ----- ს-ა-ი კ-დ-ლ-ე კ-დ-ა- -------------------- საათი კედელზე კიდია. 0
sa--i -'ed-lze-------. s---- k------- k------ s-a-i k-e-e-z- k-i-i-. ---------------------- saati k'edelze k'idia.
pas პ--პო-ტი. პ-------- პ-ს-ო-ტ-. --------- პასპორტი. 0
p'a-p'o-t-i. p----------- p-a-p-o-t-i- ------------ p'asp'ort'i.
Ztratil svůj pas. მ----ავისი -ას--რტი ---ა-გ-. მ-- თ----- პ------- დ------- მ-ნ თ-ვ-ს- პ-ს-ო-ტ- დ-კ-რ-ა- ---------------------------- მან თავისი პასპორტი დაკარგა. 0
man tav--i-p'as-'or-'- -----rg-. m-- t----- p---------- d-------- m-n t-v-s- p-a-p-o-t-i d-k-a-g-. -------------------------------- man tavisi p'asp'ort'i dak'arga.
Kde je jeho pas? სა- ---ს---ს თ----ი პა-პორტ-? ს-- ა--- მ-- თ----- პ-------- ს-დ ა-ვ- მ-ს თ-ვ-ს- პ-ს-ო-ტ-? ----------------------------- სად აქვს მას თავისი პასპორტი? 0
sad--k-- m-s t-vi-i p---p--rt'-? s-- a--- m-- t----- p----------- s-d a-v- m-s t-v-s- p-a-p-o-t-i- -------------------------------- sad akvs mas tavisi p'asp'ort'i?
ona – její (svůj / svoje) ი-ინ--– ---ი ი---- – მ--- ი-ი-ი – მ-თ- ------------ ისინი – მათი 0
isi-i ---ati i---- – m--- i-i-i – m-t- ------------ isini – mati
Ty děti nemohou najít své rodiče. ბ--შვ--ი--ერ პოულო--ნ თ-----თ-მ--ბლებს. ბ------- ვ-- პ------- თ------ მ-------- ბ-ვ-ვ-ბ- ვ-რ პ-უ-ო-ე- თ-ვ-ა-თ მ-ო-ლ-ბ-. --------------------------------------- ბავშვები ვერ პოულობენ თავიანთ მშობლებს. 0
b-vs-veb- --- p'ou----n t-via-t ms-o-l-bs. b-------- v-- p-------- t------ m--------- b-v-h-e-i v-r p-o-l-b-n t-v-a-t m-h-b-e-s- ------------------------------------------ bavshvebi ver p'ouloben taviant mshoblebs.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! მა-რამ აი,-მ-თი მ--ბლ--ი--ოდ-ან! მ----- ა-- მ--- მ------- მ------ მ-გ-ა- ა-, მ-თ- მ-ო-ლ-ბ- მ-დ-ა-! -------------------------------- მაგრამ აი, მათი მშობლები მოდიან! 0
m--ram--i, ma-- m--o-leb- --di--! m----- a-- m--- m-------- m------ m-g-a- a-, m-t- m-h-b-e-i m-d-a-! --------------------------------- magram ai, mati mshoblebi modian!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) თ---ნ - ----ნი თ---- – თ----- თ-ვ-ნ – თ-ვ-ნ- -------------- თქვენ – თქვენი 0
tkv-n-–-tkv--i t---- – t----- t-v-n – t-v-n- -------------- tkven – tkveni
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? რ-გ-რ-იმ-გ----ე-,--ატ------ულერ? რ---- ი---------- ბ----- მ------ რ-გ-რ ი-ო-ზ-უ-ე-, ბ-ტ-ნ- მ-უ-ე-? -------------------------------- როგორ იმოგზაურეთ, ბატონო მიულერ? 0
ro----i-----u-e---bat'o-----ule-? r---- i---------- b------ m------ r-g-r i-o-z-u-e-, b-t-o-o m-u-e-? --------------------------------- rogor imogzauret, bat'ono miuler?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? სად არ-ს -----ი-ც--ი,-ბ-ტონო-მი----? ს-- ა--- თ----- ც---- ბ----- მ------ ს-დ ა-ი- თ-ვ-ნ- ც-ლ-, ბ-ტ-ნ- მ-უ-ე-? ------------------------------------ სად არის თქვენი ცოლი, ბატონო მიულერ? 0
sad--r-s-tkv-n- t------bat-on--miuler? s-- a--- t----- t----- b------ m------ s-d a-i- t-v-n- t-o-i- b-t-o-o m-u-e-? -------------------------------------- sad aris tkveni tsoli, bat'ono miuler?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) თ--ენ-–-----ნი თ---- – თ----- თ-ვ-ნ – თ-ვ-ნ- -------------- თქვენ – თქვენი 0
tk-en – ----ni t---- – t----- t-v-n – t-v-n- -------------- tkven – tkveni
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? რ-გ-რ----ო თ---ნ- მ---აურობ----ა--ატ--- -მიტ? რ----- ი-- თ----- მ---------- ქ-------- შ---- რ-გ-რ- ი-ო თ-ვ-ნ- მ-გ-ა-რ-ბ-, ქ-ლ-ა-ო-ო შ-ი-? --------------------------------------------- როგორი იყო თქვენი მოგზაურობა, ქალბატონო შმიტ? 0
ro--ri ----tk--ni-m--z--ro--,--a-b-t'ono--h--t'? r----- i-- t----- m---------- k--------- s------ r-g-r- i-o t-v-n- m-g-a-r-b-, k-l-a-'-n- s-m-t-? ------------------------------------------------ rogori iqo tkveni mogzauroba, kalbat'ono shmit'?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? ს-დ ა--- -ქ-ე---ქ--რ-, --ლ---ონო-შმი-? ს-- ა--- თ----- ქ----- ქ-------- შ---- ს-დ ა-ი- თ-ვ-ნ- ქ-ა-ი- ქ-ლ-ა-ო-ო შ-ი-? -------------------------------------- სად არის თქვენი ქმარი, ქალბატონო შმიტ? 0
sad--r-s--k-eni-k-a-i, ka-------- s--it'? s-- a--- t----- k----- k--------- s------ s-d a-i- t-v-n- k-a-i- k-l-a-'-n- s-m-t-? ----------------------------------------- sad aris tkveni kmari, kalbat'ono shmit'?

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!