Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   eo Posesivaj pronomoj 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [sesdek sep]

Posesivaj pronomoj 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
brýle l--o-u--i-roj l- o--------- l- o-u-v-t-o- ------------- la okulvitroj 0
Zapomněl své brýle. Li-f-rg---s--i-jn-----v------. L- f------- s---- o----------- L- f-r-e-i- s-a-n o-u-v-t-o-n- ------------------------------ Li forgesis siajn okulvitrojn. 0
Kdepak jsou jeho brýle? Ki- -- li--e--s s-----ok-l---ro-n? K-- d- l- m---- s---- o----------- K-e d- l- m-t-s s-a-n o-u-v-t-o-n- ---------------------------------- Kie do li metis siajn okulvitrojn? 0
hodinky / hodiny l- horlo-o l- h------ l- h-r-o-o ---------- la horloĝo 0
Jeho hodinky jsou rozbité. L-a-horl-ĝ- ---e---ĝi-. L-- h------ d---------- L-a h-r-o-o d-f-k-i-i-. ----------------------- Lia horloĝo difektiĝis. 0
Hodiny visí na stěně. L---orl-ĝo pe-d-s-----la ---o. L- h------ p----- s-- l- m---- L- h-r-o-o p-n-a- s-r l- m-r-. ------------------------------ La horloĝo pendas sur la muro. 0
pas la pa-po-to l- p------- l- p-s-o-t- ----------- la pasporto 0
Ztratil svůj pas. L-----di----a- p-s-or--n. L- p----- s--- p--------- L- p-r-i- s-a- p-s-o-t-n- ------------------------- Li perdis sian pasporton. 0
Kde je jeho pas? K-e-d--li--et-s--ian-pa-p-r--n? K-- d- l- m---- s--- p--------- K-e d- l- m-t-s s-a- p-s-o-t-n- ------------------------------- Kie do li metis sian pasporton? 0
ona – její (svůj / svoje) il- -----a i-- - i--- i-i - i-i- ---------- ili - ilia 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. La i-fan---ne-pov-s -rovi s-a-- ----tr-j-. L- i------ n- p---- t---- s---- g--------- L- i-f-n-j n- p-v-s t-o-i s-a-n g-p-t-o-n- ------------------------------------------ La infanoj ne povas trovi siajn gepatrojn. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! S-d---n---nas -lia- --pat--j! S-- j-- v---- i---- g-------- S-d j-n v-n-s i-i-j g-p-t-o-! ----------------------------- Sed jen venas iliaj gepatroj! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) v- ----a v- - v-- v- - v-a -------- vi - via 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Ki--es-i----a-voj--o------o-- -ül-e-? K-- e---- v-- v------ S------ M------ K-a e-t-s v-a v-j-ĝ-, S-n-o-o M-l-e-? ------------------------------------- Kia estis via vojaĝo, Sinjoro Müller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? K-----tas---a e---no,-Sin--r---ül-er? K-- e---- v-- e------ S------ M------ K-e e-t-s v-a e-z-n-, S-n-o-o M-l-e-? ------------------------------------- Kie estas via edzino, Sinjoro Müller? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) vi - via v- - v-- v- - v-a -------- vi - via 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? K---e-ti---i----j-ĝo, Si--o--no--chmid-? K-- e---- v-- v------ S-------- S------- K-a e-t-s v-a v-j-ĝ-, S-n-o-i-o S-h-i-t- ---------------------------------------- Kia estis via vojaĝo, Sinjorino Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Kie--s-a--v-a---z---S-nj-ri-- Sc----t? K-- e---- v-- e---- S-------- S------- K-e e-t-s v-a e-z-, S-n-o-i-o S-h-i-t- -------------------------------------- Kie estas via edzo, Sinjorino Schmidt? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!