Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   uk Присвійні займенники 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шістдесят сім]

67 [shistdesyat sim]

Присвійні займенники 2

[Prysviy̆ni zay̆mennyky 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
brýle Ок--я-и О------ О-у-я-и ------- Окуляри 0
Oku-y-ry O------- O-u-y-r- -------- Okulyary
Zapomněl své brýle. В-- --бу- свої------р-. В-- з---- с--- о------- В-н з-б-в с-о- о-у-я-и- ----------------------- Він забув свої окуляри. 0
Vin--ab---sv-ï-oku-yary. V-- z---- s---- o-------- V-n z-b-v s-o-̈ o-u-y-r-. ------------------------- Vin zabuv svoï okulyary.
Kdepak jsou jeho brýle? Де - й-го ---ляр-? Д- ж й--- о------- Д- ж й-г- о-у-я-и- ------------------ Де ж його окуляри? 0
De--h----ho----lya-y? D- z- y---- o-------- D- z- y-o-o o-u-y-r-? --------------------- De zh y̆oho okulyary?
hodinky / hodiny Г-динн-к Г------- Г-д-н-и- -------- Годинник 0
Hody-n-k H------- H-d-n-y- -------- Hodynnyk
Jeho hodinky jsou rozbité. Його---д-нник---п-у-и-. Й--- г------- п-------- Й-г- г-д-н-и- п-п-у-и-. ----------------------- Його годинник попсутий. 0
Y-oho -o---ny---opsut--̆. Y---- h------- p--------- Y-o-o h-d-n-y- p-p-u-y-̆- ------------------------- Y̆oho hodynnyk popsutyy̆.
Hodiny visí na stěně. Го---ник--и-ит- на--ті-і. Г------- в----- н- с----- Г-д-н-и- в-с-т- н- с-і-і- ------------------------- Годинник висить на стіні. 0
Hody--y--vy-yt- -a st--i. H------- v----- n- s----- H-d-n-y- v-s-t- n- s-i-i- ------------------------- Hodynnyk vysytʹ na stini.
pas Па--о-т П------ П-с-о-т ------- Паспорт 0
P-sp-rt P------ P-s-o-t ------- Pasport
Ztratil svůj pas. Ві- --губив---ій----п-рт. В-- з------ с--- п------- В-н з-г-б-в с-і- п-с-о-т- ------------------------- Він загубив свій паспорт. 0
V-n ---ub-v-sv-y̆-pas-or-. V-- z------ s---- p------- V-n z-h-b-v s-i-̆ p-s-o-t- -------------------------- Vin zahubyv sviy̆ pasport.
Kde je jeho pas? Де - й-го --с-ор-? Д- ж й--- п------- Д- ж й-г- п-с-о-т- ------------------ Де ж його паспорт? 0
De-zh -̆o-o -a--or-? D- z- y---- p------- D- z- y-o-o p-s-o-t- -------------------- De zh y̆oho pasport?
ona – její (svůj / svoje) в-ни----х в--- – ї- в-н- – ї- --------- вони – їх 0
von- – ï-h v--- – i--- v-n- – i-k- ----------- vony – ïkh
Ty děti nemohou najít své rodiče. Діт- н- м-ж-ть-з--------о-- бать-і-. Д--- н- м----- з----- с---- б------- Д-т- н- м-ж-т- з-а-т- с-о-х б-т-к-в- ------------------------------------ Діти не можуть знайти своїх батьків. 0
D-ty ---mozhu-----ay--- --oi--- ---ʹk-v. D--- n- m------ z------ s------ b------- D-t- n- m-z-u-ʹ z-a-̆-y s-o-̈-h b-t-k-v- ---------------------------------------- Dity ne mozhutʹ znay̆ty svoïkh batʹkiv.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ал- - -с--йду-ь-ї---атьк-! А-- ж о-- й---- ї- б------ А-е ж о-ь й-у-ь ї- б-т-к-! -------------------------- Але ж ось йдуть їх батьки! 0
Al---- -sʹ -̆d-----̈-h b-t---! A-- z- o-- y----- i--- b------ A-e z- o-ʹ y-d-t- i-k- b-t-k-! ------------------------------ Ale zh osʹ y̆dutʹ ïkh batʹky!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви-- --ш В- – В-- В- – В-ш -------- Ви – Ваш 0
Vy –--a-h V- – V--- V- – V-s- --------- Vy – Vash
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Я- ---а подо---, -а---М-лл--? Я- в--- п------- п--- М------ Я- в-ш- п-д-р-ж- п-н- М-л-е-? ----------------------------- Як ваша подорож, пане Мюллер? 0
Y-k --sh----dor-z-,-pa-e--yull-r? Y-- v---- p-------- p--- M------- Y-k v-s-a p-d-r-z-, p-n- M-u-l-r- --------------------------------- Yak vasha podorozh, pane Myuller?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Де--аша ----ин-- -а-е Мюл-ер? Д- в--- д------- п--- М------ Д- в-ш- д-у-и-а- п-н- М-л-е-? ----------------------------- Де ваша дружина, пане Мюллер? 0
D---as-a d-uzhy--- ---e--yul-er? D- v---- d-------- p--- M------- D- v-s-a d-u-h-n-, p-n- M-u-l-r- -------------------------------- De vasha druzhyna, pane Myuller?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) В- – ва-а В- – в--- В- – в-ш- --------- Ви – ваша 0
V- – v-sha V- – v---- V- – v-s-a ---------- Vy – vasha
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Я--в-ш- по---ож---------д-? Я- в--- п------ п--- Ш----- Я- в-ш- п-д-р-ж п-н- Ш-і-т- --------------------------- Як ваша подорож пані Шмідт? 0
Y-- -a-h- -o---o-- --n---hmi-t? Y-- v---- p------- p--- S------ Y-k v-s-a p-d-r-z- p-n- S-m-d-? ------------------------------- Yak vasha podorozh pani Shmidt?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Д---аш--о-ов--- ---- ----т? Д- В-- ч------- п--- Ш----- Д- В-ш ч-л-в-к- п-н- Ш-і-т- --------------------------- Де Ваш чоловік, пані Шмідт? 0
De ---h--h--ovik-----i ----dt? D- V--- c-------- p--- S------ D- V-s- c-o-o-i-, p-n- S-m-d-? ------------------------------ De Vash cholovik, pani Shmidt?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!