Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   be Прыналежныя займеннікі 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шэсцьдзесят сем]

67 [shests’dzesyat sem]

Прыналежныя займеннікі 2

[Prynalezhnyya zaymennіkі 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
brýle ак-ляры акуляры а-у-я-ы ------- акуляры 0
a-uly--y akulyary a-u-y-r- -------- akulyary
Zapomněl své brýle. Ён-з-б-----ае -ку----. Ён забыў свае акуляры. Ё- з-б-ў с-а- а-у-я-ы- ---------------------- Ён забыў свае акуляры. 0
En-z--y- s------uly--y. En zabyu svae akulyary. E- z-b-u s-a- a-u-y-r-. ----------------------- En zabyu svae akulyary.
Kdepak jsou jeho brýle? Д---- -г----у--ры? Дзе ж яго акуляры? Д-е ж я-о а-у-я-ы- ------------------ Дзе ж яго акуляры? 0
D---z--y--o-a--lyary? Dze zh yago akulyary? D-e z- y-g- a-u-y-r-? --------------------- Dze zh yago akulyary?
hodinky / hodiny г-дзі--ік гадзіннік г-д-і-н-к --------- гадзіннік 0
ga--іnn-k gadzіnnіk g-d-і-n-k --------- gadzіnnіk
Jeho hodinky jsou rozbité. Я-- --д--н-і--зл-м-ўс-. Яго гадзіннік зламаўся. Я-о г-д-і-н-к з-а-а-с-. ----------------------- Яго гадзіннік зламаўся. 0
Y--- g--z-n--k -lam-us--. Yago gadzіnnіk zlamausya. Y-g- g-d-і-n-k z-a-a-s-a- ------------------------- Yago gadzіnnіk zlamausya.
Hodiny visí na stěně. Г-д-і-нік---с--- ------н-. Гадзіннік вісіць на сцяне. Г-д-і-н-к в-с-ц- н- с-я-е- -------------------------- Гадзіннік вісіць на сцяне. 0
Ga------k vі---s- n- st-y---. Gadzіnnіk vіsіts’ na stsyane. G-d-і-n-k v-s-t-’ n- s-s-a-e- ----------------------------- Gadzіnnіk vіsіts’ na stsyane.
pas п-----т пашпарт п-ш-а-т ------- пашпарт 0
p--hp--t pashpart p-s-p-r- -------- pashpart
Ztratil svůj pas. Ё- --у-і- свой п-шп-р-. Ён згубіў свой пашпарт. Ё- з-у-і- с-о- п-ш-а-т- ----------------------- Ён згубіў свой пашпарт. 0
E- z--bіu----y---s--art. En zgubіu svoy pashpart. E- z-u-і- s-o- p-s-p-r-. ------------------------ En zgubіu svoy pashpart.
Kde je jeho pas? Дз- ж --о---ш-ар-? Дзе ж яго пашпарт? Д-е ж я-о п-ш-а-т- ------------------ Дзе ж яго пашпарт? 0
D----- yag---ashp-r-? Dze zh yago pashpart? D-e z- y-g- p-s-p-r-? --------------------- Dze zh yago pashpart?
ona – její (svůj / svoje) я------х яны – іх я-ы – і- -------- яны – іх 0
yan- - --h yany – іkh y-n- – і-h ---------- yany – іkh
Ty děti nemohou najít své rodiče. Д-е-і -- ---уц- -най--- с---х--а--к-ў. Дзеці не могуць знайсці сваіх бацькоў. Д-е-і н- м-г-ц- з-а-с-і с-а-х б-ц-к-ў- -------------------------------------- Дзеці не могуць знайсці сваіх бацькоў. 0
Dze--- -- m-gut-’-zna-st-і----іk- ----’--u. Dzetsі ne moguts’ znaystsі svaіkh bats’kou. D-e-s- n- m-g-t-’ z-a-s-s- s-a-k- b-t-’-o-. ------------------------------------------- Dzetsі ne moguts’ znaystsі svaіkh bats’kou.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Але --сь-ід--- -- бац--і! Але вось ідуць іх бацькі! А-е в-с- і-у-ь і- б-ц-к-! ------------------------- Але вось ідуць іх бацькі! 0
A----os--іdut---іkh b--s’kі! Ale vos’ іduts’ іkh bats’kі! A-e v-s- і-u-s- і-h b-t-’-і- ---------------------------- Ale vos’ іduts’ іkh bats’kі!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Вы - В-ш Вы – Ваш В- – В-ш -------- Вы – Ваш 0
V- – --sh Vy – Vash V- – V-s- --------- Vy – Vash
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Я--пр----а-В-ш- ---з-к-,---адар-М---р? Як прайшла Ваша паездка, спадар Мюлер? Я- п-а-ш-а В-ш- п-е-д-а- с-а-а- М-л-р- -------------------------------------- Як прайшла Ваша паездка, спадар Мюлер? 0
Y-k-pr-y-----Va-h- pae-dk-- -pa-a- --u-er? Yak prayshla Vasha paezdka, spadar Myuler? Y-k p-a-s-l- V-s-a p-e-d-a- s-a-a- M-u-e-? ------------------------------------------ Yak prayshla Vasha paezdka, spadar Myuler?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Дзе-В-ша -----,-----а- ----р? Дзе Ваша жонка, спадар Мюлер? Д-е В-ш- ж-н-а- с-а-а- М-л-р- ----------------------------- Дзе Ваша жонка, спадар Мюлер? 0
Dze -a--a------a,-s----r---u-e-? Dze Vasha zhonka, spadar Myuler? D-e V-s-a z-o-k-, s-a-a- M-u-e-? -------------------------------- Dze Vasha zhonka, spadar Myuler?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Вы-- --ш Вы – Ваш В- – В-ш -------- Вы – Ваш 0
V--– Vash Vy – Vash V- – V-s- --------- Vy – Vash
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Як----й-л- -а-- п--зд-а, спада-----Ш-іт? Як прайшла Ваша паездка, спадарыня Шміт? Я- п-а-ш-а В-ш- п-е-д-а- с-а-а-ы-я Ш-і-? ---------------------------------------- Як прайшла Ваша паездка, спадарыня Шміт? 0
Ya--pra-s-l- Va-ha---ez------p-d--y-y---h---? Yak prayshla Vasha paezdka, spadarynya Shmіt? Y-k p-a-s-l- V-s-a p-e-d-a- s-a-a-y-y- S-m-t- --------------------------------------------- Yak prayshla Vasha paezdka, spadarynya Shmіt?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Д-----ш-муж, ----а--ня Ш-і-? Дзе Ваш муж, спадарыня Шміт? Д-е В-ш м-ж- с-а-а-ы-я Ш-і-? ---------------------------- Дзе Ваш муж, спадарыня Шміт? 0
D-e----h-muz-- sp-d--------h---? Dze Vash muzh, spadarynya Shmіt? D-e V-s- m-z-, s-a-a-y-y- S-m-t- -------------------------------- Dze Vash muzh, spadarynya Shmіt?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!