Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   mk Присвојни заменки 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шеесет и седум]

67 [shyeyesyet i syedoom]

Присвојни заменки 2

[Prisvoјni zamyenki 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
brýle очи-а о---- о-и-а ----- очила 0
ochila o----- o-h-l- ------ ochila
Zapomněl své brýle. Т-- ------орав---во-те-оч-л-. Т-- г- з------- с----- о----- Т-ј г- з-б-р-в- с-о-т- о-и-а- ----------------------------- Тој ги заборави своите очила. 0
To--gui -a---a------i--- -c-i-a. T-- g-- z------- s------ o------ T-ј g-i z-b-r-v- s-o-t-e o-h-l-. -------------------------------- Toј gui zaboravi svoitye ochila.
Kdepak jsou jeho brýle? К-де -е н--ов-т- -чил-? К--- с- н------- о----- К-д- с- н-г-в-т- о-и-а- ----------------------- Каде се неговите очила? 0
Ka-ye sy--nye--o--t-- och-la? K---- s-- n---------- o------ K-d-e s-e n-e-u-v-t-e o-h-l-? ----------------------------- Kadye sye nyeguovitye ochila?
hodinky / hodiny ча-ов-ик ч------- ч-с-в-и- -------- часовник 0
c-----n-k c-------- c-a-o-n-k --------- chasovnik
Jeho hodinky jsou rozbité. Н---в-о- ча-ов-ик е р--ипа-. Н------- ч------- е р------- Н-г-в-о- ч-с-в-и- е р-с-п-н- ---------------------------- Неговиот часовник е расипан. 0
N-eg----o- --asovni--y- ---ip--. N--------- c-------- y- r------- N-e-u-v-o- c-a-o-n-k y- r-s-p-n- -------------------------------- Nyeguoviot chasovnik ye rasipan.
Hodiny visí na stěně. Ч---в-и--т-- з--ач----а ѕид-т. Ч--------- е з------ н- ѕ----- Ч-с-в-и-о- е з-к-ч-н н- ѕ-д-т- ------------------------------ Часовникот е закачен на ѕидот. 0
Ch-so--i-o---e za-ac---n-n- dz----. C---------- y- z-------- n- d------ C-a-o-n-k-t y- z-k-c-y-n n- d-i-o-. ----------------------------------- Chasovnikot ye zakachyen na dzidot.
pas п---ш п---- п-с-ш ----- пасош 0
p-sosh p----- p-s-s- ------ pasosh
Ztratil svůj pas. То- -о-загуб- -вој-т пас-ш. Т-- г- з----- с----- п----- Т-ј г- з-г-б- с-о-о- п-с-ш- --------------------------- Тој го загуби својот пасош. 0
Toј---o zag-o--- --oј-----s---. T-- g-- z------- s----- p------ T-ј g-o z-g-o-b- s-o-o- p-s-s-. ------------------------------- Toј guo zaguoobi svoјot pasosh.
Kde je jeho pas? Кад--е--егов--т -а-ош? К--- е н------- п----- К-д- е н-г-в-о- п-с-ш- ---------------------- Каде е неговиот пасош? 0
Kad-e--- nyeg--viot-pas--h? K---- y- n--------- p------ K-d-e y- n-e-u-v-o- p-s-s-? --------------------------- Kadye ye nyeguoviot pasosh?
ona – její (svůj / svoje) тие-- нив-н т-- – н---- т-е – н-в-н ----------- тие – нивен 0
ti-- – n-v--n t--- – n----- t-y- – n-v-e- ------------- tiye – nivyen
Ty děti nemohou najít své rodiče. Дец-та--е---жа-----г--нај--- св-и-е-----т-л-. Д----- н- м---- д- г- н----- с----- р-------- Д-ц-т- н- м-ж-т д- г- н-ј-а- с-о-т- р-д-т-л-. --------------------------------------------- Децата не можат да ги најдат своите родители. 0
D--tzat--ny- --ʐat-da -u--na-----svoi-ye ------el-. D------- n-- m---- d- g-- n----- s------ r--------- D-e-z-t- n-e m-ʐ-t d- g-i n-ј-a- s-o-t-e r-d-t-e-i- --------------------------------------------------- Dyetzata nye moʐat da gui naјdat svoitye rodityeli.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ама е--------а-а-- ни----- р--ите--! А-- е-- г- д------ н------ р-------- А-а е-е г- д-а-а-т н-в-и-е р-д-т-л-! ------------------------------------ Ама еве ги доаѓаат нивните родители! 0
A-- yev---gu--d-aѓaa- ----i--- r-di--eli! A-- y---- g-- d------ n------- r--------- A-a y-v-e g-i d-a-a-t n-v-i-y- r-d-t-e-i- ----------------------------------------- Ama yevye gui doaѓaat nivnitye rodityeli!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви- - В-ш В-- – В-- В-е – В-ш --------- Вие – Ваш 0
Vi-- – V--h V--- – V--- V-y- – V-s- ----------- Viye – Vash
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Как-- --ш- Ваш--о п----ањ---госп-ди---Ми-ер? К---- б--- В----- п-------- г-------- М----- К-к-о б-ш- В-ш-т- п-т-в-њ-, г-с-о-и-е М-л-р- -------------------------------------------- Какво беше Вашето патување, господине Милер? 0
Kakvo b-e-h------hyet-----o--aњ--, -u-sp--in-----lyer? K---- b------ V------- p---------- g---------- M------ K-k-o b-e-h-e V-s-y-t- p-t-o-a-y-, g-o-p-d-n-e M-l-e-? ------------------------------------------------------ Kakvo byeshye Vashyeto patoovaњye, guospodinye Milyer?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? К-д- - -а-а-а-со-р-га- --с--д-н- -ил-р? К--- е В----- с------- г-------- М----- К-д- е В-ш-т- с-п-у-а- г-с-о-и-е М-л-р- --------------------------------------- Каде е Вашата сопруга, господине Милер? 0
Ka-----e V---at- sop--ogu--------od-------ly-r? K---- y- V------ s--------- g---------- M------ K-d-e y- V-s-a-a s-p-o-g-a- g-o-p-d-n-e M-l-e-? ----------------------------------------------- Kadye ye Vashata soproogua, guospodinye Milyer?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Вие---Ваш В-- – В-- В-е – В-ш --------- Вие – Ваш 0
V--- - V--h V--- – V--- V-y- – V-s- ----------- Viye – Vash
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? К-кв--беш- -а-е-- ---у-ањ----осп-ѓ- Шмит? К---- б--- В----- п-------- г------ Ш---- К-к-о б-ш- В-ш-т- п-т-в-њ-, г-с-о-о Ш-и-? ----------------------------------------- Какво беше Вашето патување, госпоѓо Шмит? 0
K---o ---shye-Vas----o-patoo-aњye---uospo-o--hm-t? K---- b------ V------- p---------- g------- S----- K-k-o b-e-h-e V-s-y-t- p-t-o-a-y-, g-o-p-ѓ- S-m-t- -------------------------------------------------- Kakvo byeshye Vashyeto patoovaњye, guospoѓo Shmit?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Ка-е-е-Ваш--т с---у---госп-ѓо Ш-и-? К--- е В----- с------ г------ Ш---- К-д- е В-ш-о- с-п-у-, г-с-о-о Ш-и-? ----------------------------------- Каде е Вашиот сопруг, госпоѓо Шмит? 0
Ka----y- Vas--ot---pr--gu--guo-p-----h-i-? K---- y- V------ s-------- g------- S----- K-d-e y- V-s-i-t s-p-o-g-, g-o-p-ѓ- S-m-t- ------------------------------------------ Kadye ye Vashiot soproogu, guospoѓo Shmit?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!