Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   mk Присвојни заменки 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шеесет и седум]

67 [shyeyesyet i syedoom]

Присвојни заменки 2

Prisvoјni zamyenki 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
brýle очи-а о____ о-и-а ----- очила 0
o-hila o_____ o-h-l- ------ ochila
Zapomněl své brýle. Тој-ги --б--а-и-св-и-е --ил-. Т__ г_ з_______ с_____ о_____ Т-ј г- з-б-р-в- с-о-т- о-и-а- ----------------------------- Тој ги заборави своите очила. 0
To---u- z-----v- -v--t---o-h--a. T__ g__ z_______ s______ o______ T-ј g-i z-b-r-v- s-o-t-e o-h-l-. -------------------------------- Toј gui zaboravi svoitye ochila.
Kdepak jsou jeho brýle? К-----е--ег-в-т---чил-? К___ с_ н_______ о_____ К-д- с- н-г-в-т- о-и-а- ----------------------- Каде се неговите очила? 0
K---- sy- ny-gu--i-y- o--ila? K____ s__ n__________ o______ K-d-e s-e n-e-u-v-t-e o-h-l-? ----------------------------- Kadye sye nyeguovitye ochila?
hodinky / hodiny ч--о-н-к ч_______ ч-с-в-и- -------- часовник 0
chas-v--k c________ c-a-o-n-k --------- chasovnik
Jeho hodinky jsou rozbité. Н-г-ви-т--а---н-- --раси--н. Н_______ ч_______ е р_______ Н-г-в-о- ч-с-в-и- е р-с-п-н- ---------------------------- Неговиот часовник е расипан. 0
N-e-u-vio---h-sov--k--- -as--an. N_________ c________ y_ r_______ N-e-u-v-o- c-a-o-n-k y- r-s-p-n- -------------------------------- Nyeguoviot chasovnik ye rasipan.
Hodiny visí na stěně. Часо---ко- --з--а--н на-ѕ---т. Ч_________ е з______ н_ ѕ_____ Ч-с-в-и-о- е з-к-ч-н н- ѕ-д-т- ------------------------------ Часовникот е закачен на ѕидот. 0
C-as-vnik-- -e----ac-ye- -- -z--ot. C__________ y_ z________ n_ d______ C-a-o-n-k-t y- z-k-c-y-n n- d-i-o-. ----------------------------------- Chasovnikot ye zakachyen na dzidot.
pas п-сош п____ п-с-ш ----- пасош 0
p-so-h p_____ p-s-s- ------ pasosh
Ztratil svůj pas. То-------губ- с--ј---п----. Т__ г_ з_____ с_____ п_____ Т-ј г- з-г-б- с-о-о- п-с-ш- --------------------------- Тој го загуби својот пасош. 0
To- --o-z--uoo-i s--ј-- p-s--h. T__ g__ z_______ s_____ p______ T-ј g-o z-g-o-b- s-o-o- p-s-s-. ------------------------------- Toј guo zaguoobi svoјot pasosh.
Kde je jeho pas? Ка---е-негови----ас--? К___ е н_______ п_____ К-д- е н-г-в-о- п-с-ш- ---------------------- Каде е неговиот пасош? 0
K-d-e y- nyeg--vio--p--os-? K____ y_ n_________ p______ K-d-e y- n-e-u-v-o- p-s-s-? --------------------------- Kadye ye nyeguoviot pasosh?
ona – její (svůj / svoje] т------ивен т__ – н____ т-е – н-в-н ----------- тие – нивен 0
t-y- - n--y-n t___ – n_____ t-y- – n-v-e- ------------- tiye – nivyen
Ty děti nemohou najít své rodiče. Дец-т- н- м-ж-- -а ----а--а- свои---р--и-е-и. Д_____ н_ м____ д_ г_ н_____ с_____ р________ Д-ц-т- н- м-ж-т д- г- н-ј-а- с-о-т- р-д-т-л-. --------------------------------------------- Децата не можат да ги најдат своите родители. 0
D--tz--a-ny----ʐa--d- g-i-naј-a---vo--ye -od-ty-l-. D_______ n__ m____ d_ g__ n_____ s______ r_________ D-e-z-t- n-e m-ʐ-t d- g-i n-ј-a- s-o-t-e r-d-t-e-i- --------------------------------------------------- Dyetzata nye moʐat da gui naјdat svoitye rodityeli.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ам--е-е -и д-аѓ----н---и-- -од----и! А__ е__ г_ д______ н______ р________ А-а е-е г- д-а-а-т н-в-и-е р-д-т-л-! ------------------------------------ Ама еве ги доаѓаат нивните родители! 0
Ama yev-- gui----ѓa--------ty--ro--t----! A__ y____ g__ d______ n_______ r_________ A-a y-v-e g-i d-a-a-t n-v-i-y- r-d-t-e-i- ----------------------------------------- Ama yevye gui doaѓaat nivnitye rodityeli!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje] В-е-– В-ш В__ – В__ В-е – В-ш --------- Вие – Ваш 0
Vi-- – --sh V___ – V___ V-y- – V-s- ----------- Viye – Vash
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? К--в- б--- --ш-то п-----ње,-г-спо---е-Ми--р? К____ б___ В_____ п________ г________ М_____ К-к-о б-ш- В-ш-т- п-т-в-њ-, г-с-о-и-е М-л-р- -------------------------------------------- Какво беше Вашето патување, господине Милер? 0
Kak-o-b---h----ash-eto -a-o-vaњy-,-guos--din---Mi---r? K____ b______ V_______ p__________ g__________ M______ K-k-o b-e-h-e V-s-y-t- p-t-o-a-y-, g-o-p-d-n-e M-l-e-? ------------------------------------------------------ Kakvo byeshye Vashyeto patoovaњye, guospodinye Milyer?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Кад--е Ва-а-а со-руг-- --с---ин---ил-р? К___ е В_____ с_______ г________ М_____ К-д- е В-ш-т- с-п-у-а- г-с-о-и-е М-л-р- --------------------------------------- Каде е Вашата сопруга, господине Милер? 0
Kad----- -ash-t--s--ro-g----gu-s--di-ye--ilye-? K____ y_ V______ s_________ g__________ M______ K-d-e y- V-s-a-a s-p-o-g-a- g-o-p-d-n-e M-l-e-? ----------------------------------------------- Kadye ye Vashata soproogua, guospodinye Milyer?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje] В-е----аш В__ – В__ В-е – В-ш --------- Вие – Ваш 0
Viye-- --sh V___ – V___ V-y- – V-s- ----------- Viye – Vash
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? К---о-б--е--а-ето-п---вањ----о----о Ш-и-? К____ б___ В_____ п________ г______ Ш____ К-к-о б-ш- В-ш-т- п-т-в-њ-, г-с-о-о Ш-и-? ----------------------------------------- Какво беше Вашето патување, госпоѓо Шмит? 0
K-k---b-eshy---as--et- p---ova--e,--u-s--ѓ--Sh--t? K____ b______ V_______ p__________ g_______ S_____ K-k-o b-e-h-e V-s-y-t- p-t-o-a-y-, g-o-p-ѓ- S-m-t- -------------------------------------------------- Kakvo byeshye Vashyeto patoovaњye, guospoѓo Shmit?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? К--- е-В---о--с--ру-, г---оѓо-Шми-? К___ е В_____ с______ г______ Ш____ К-д- е В-ш-о- с-п-у-, г-с-о-о Ш-и-? ----------------------------------- Каде е Вашиот сопруг, госпоѓо Шмит? 0
Ka--e-y- --shi-t --p-o-gu, -uosp-ѓ----m--? K____ y_ V______ s________ g_______ S_____ K-d-e y- V-s-i-t s-p-o-g-, g-o-p-ѓ- S-m-t- ------------------------------------------ Kadye ye Vashiot soproogu, guospoѓo Shmit?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!