Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   kk Possessive pronouns 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [алпыс жеті]

67 [alpıs jeti]

Possessive pronouns 2

[Täweldik esimdigi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
brýle Көзі-д-р-к К--------- К-з-л-і-і- ---------- Көзілдірік 0
K-zi-dirik K--------- K-z-l-i-i- ---------- Közildirik
Zapomněl své brýle. Ол--з-н-ң---зі-д--і-ін-ұмы--п-----і. О- ө----- к----------- ұ----- к----- О- ө-і-і- к-з-л-і-і-і- ұ-ы-ы- к-т-і- ------------------------------------ Ол өзінің көзілдірігін ұмытып кетті. 0
Ol öz---ñ----i-di-igin -m-t-- ----i. O- ö----- k----------- u----- k----- O- ö-i-i- k-z-l-i-i-i- u-ı-ı- k-t-i- ------------------------------------ Ol öziniñ közildirigin umıtıp ketti.
Kdepak jsou jeho brýle? О--ң--ө-і-ді---і -ай-а е--н? О--- к---------- қ---- е---- О-ы- к-з-л-і-і-і қ-й-а е-е-? ---------------------------- Оның көзілдірігі қайда екен? 0
Onı---ö--l-i--gi--ayd---ke-? O--- k---------- q---- e---- O-ı- k-z-l-i-i-i q-y-a e-e-? ---------------------------- Onıñ közildirigi qayda eken?
hodinky / hodiny са-ат с---- с-ғ-т ----- сағат 0
sa-at s---- s-ğ-t ----- sağat
Jeho hodinky jsou rozbité. Он-ң с-ға------ы----қа-ды. О--- с----- б------ қ----- О-ы- с-ғ-т- б-з-л-п қ-л-ы- -------------------------- Оның сағаты бұзылып қалды. 0
O-ıñ-sa-atı--u-ılıp---l-ı. O--- s----- b------ q----- O-ı- s-ğ-t- b-z-l-p q-l-ı- -------------------------- Onıñ sağatı buzılıp qaldı.
Hodiny visí na stěně. Сағат---б-рға-а -л--і--т--. С---- қ-------- і----- т--- С-ғ-т қ-б-р-а-а і-і-і- т-р- --------------------------- Сағат қабырғада ілініп тұр. 0
S-------bı-ğada--l-ni--tur. S---- q-------- i----- t--- S-ğ-t q-b-r-a-a i-i-i- t-r- --------------------------- Sağat qabırğada ilinip tur.
pas төлқұж-т т------- т-л-ұ-а- -------- төлқұжат 0
t----jat t------- t-l-u-a- -------- tölqujat
Ztratil svůj pas. О- тө--ұ-атын----а---п-----. О- т--------- ж------- а---- О- т-л-ұ-а-ы- ж-ғ-л-ы- а-д-. ---------------------------- Ол төлқұжатын жоғалтып алды. 0
Ol tö-quj--ı---o---t-p-aldı. O- t--------- j------- a---- O- t-l-u-a-ı- j-ğ-l-ı- a-d-. ---------------------------- Ol tölqujatın joğaltıp aldı.
Kde je jeho pas? Оны- т-л--ж--- ---да -ке-? О--- т-------- қ---- е---- О-ы- т-л-ұ-а-ы қ-й-а е-е-? -------------------------- Оның төлқұжаты қайда екен? 0
O--- -ölq-j--ı--ayda -ke-? O--- t-------- q---- e---- O-ı- t-l-u-a-ı q-y-a e-e-? -------------------------- Onıñ tölqujatı qayda eken?
ona – její (svůj / svoje) о-а--–-ө-де-інің о--- – ө-------- о-а- – ө-д-р-н-ң ---------------- олар – өздерінің 0
o----– -zd-r-niñ o--- – ö-------- o-a- – ö-d-r-n-ñ ---------------- olar – özderiniñ
Ty děti nemohou najít své rodiče. Ба--лар-ө-де--нің---а--н---н-та---а-ма---ү-. Б------ ө-------- а--------- т--- а---- ж--- Б-л-л-р ө-д-р-н-ң а-а-а-а-ы- т-б- а-м-й ж-р- -------------------------------------------- Балалар өздерінің ата-анасын таба алмай жүр. 0
Ba-ala- ö-deri--- -----n-s----a-a alm-y-jür. B------ ö-------- a--------- t--- a---- j--- B-l-l-r ö-d-r-n-ñ a-a-a-a-ı- t-b- a-m-y j-r- -------------------------------------------- Balalar özderiniñ ata-anasın taba almay jür.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ат--а--с- ә---к--е--аты- --й! А-------- ә-- к--- ж---- ғ--- А-а-а-а-ы ә-е к-л- ж-т-р ғ-й- ----------------------------- Ата-анасы әне келе жатыр ғой! 0
A-a--n--ı---e---l------r ---! A-------- ä-- k--- j---- ğ--- A-a-a-a-ı ä-e k-l- j-t-r ğ-y- ----------------------------- Ata-anası äne kele jatır ğoy!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Сіз –--із--ң С-- – С----- С-з – С-з-і- ------------ Сіз – Сіздің 0
S-z-- --z-iñ S-- – S----- S-z – S-z-i- ------------ Siz – Sizdiñ
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? М-лл-- мыр--- сіз----с-па----з-қалай--о-д-? М----- м----- с----- с-------- қ---- б----- М-л-е- м-р-а- с-з-і- с-п-р-ң-з қ-л-й б-л-ы- ------------------------------------------- Мюллер мырза, сіздің сапарыңыз қалай болды? 0
M-ul-e- mı-za,--i---ñ --p---ñı--q-lay---l--? M------ m----- s----- s-------- q---- b----- M-u-l-r m-r-a- s-z-i- s-p-r-ñ-z q-l-y b-l-ı- -------------------------------------------- Myuller mırza, sizdiñ saparıñız qalay boldı?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Мюл-е---ырза, -із-і--ә--лің-- қ--д-? М----- м----- с----- ә------- қ----- М-л-е- м-р-а- с-з-і- ә-е-і-і- қ-й-а- ------------------------------------ Мюллер мырза, сіздің әйеліңіз қайда? 0
M-u-le- ---za- s--diñ--yeli--z-qayda? M------ m----- s----- ä------- q----- M-u-l-r m-r-a- s-z-i- ä-e-i-i- q-y-a- ------------------------------------- Myuller mırza, sizdiñ äyeliñiz qayda?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Сіз-–--і--ің С-- – С----- С-з – С-з-і- ------------ Сіз – Сіздің 0
Siz----i-d-ñ S-- – S----- S-z – S-z-i- ------------ Siz – Sizdiñ
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ш-и----а--м--сізді--с-п-ры-ы--қа----б-лд-? Ш---- х----- с----- с-------- қ---- б----- Ш-и-т х-н-м- с-з-і- с-п-р-ң-з қ-л-й б-л-ы- ------------------------------------------ Шмидт ханым, сіздің сапарыңыз қалай болды? 0
Şm-dt-x--ım, s-zdi- sap--ı-ı---al---bo-d-? Ş---- x----- s----- s-------- q---- b----- Ş-ï-t x-n-m- s-z-i- s-p-r-ñ-z q-l-y b-l-ı- ------------------------------------------ Şmïdt xanım, sizdiñ saparıñız qalay boldı?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Шмидт х-н-м--с----ң--ү-е----- --й--? Ш---- х----- с----- к-------- қ----- Ш-и-т х-н-м- с-з-і- к-й-у-ң-з қ-й-а- ------------------------------------ Шмидт ханым, сіздің күйеуіңіз қайда? 0
Ş-ï-t x----, si--i----ye-i----qay-a? Ş---- x----- s----- k-------- q----- Ş-ï-t x-n-m- s-z-i- k-y-w-ñ-z q-y-a- ------------------------------------ Şmïdt xanım, sizdiñ küyewiñiz qayda?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!