Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   sr Присвојне заменице 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шездесет и седам]

67 [šezdeset i sedam]

Присвојне заменице 2

[Prisvojne zamenice 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
brýle н-----е н------ н-о-а-е ------- наочале 0
na-ča-e n------ n-o-a-e ------- naočale
Zapomněl své brýle. Он--- --борав-о-св-је----ч-л-. О- ј- з-------- с---- н------- О- ј- з-б-р-в-о с-о-е н-о-а-е- ------------------------------ Он је заборавио своје наочале. 0
O- -e-za-----io-sv------o---e. O- j- z-------- s---- n------- O- j- z-b-r-v-o s-o-e n-o-a-e- ------------------------------ On je zaboravio svoje naočale.
Kdepak jsou jeho brýle? Ма гд- -у -- н----л-? М- г-- с- м- н------- М- г-е с- м- н-о-а-е- --------------------- Ма где су му наочале? 0
M---de -u--u -ao-a--? M- g-- s- m- n------- M- g-e s- m- n-o-a-e- --------------------- Ma gde su mu naočale?
hodinky / hodiny сат с-- с-т --- сат 0
s-t s-- s-t --- sat
Jeho hodinky jsou rozbité. Његов с-т-је п-кварен. Њ---- с-- ј- п-------- Њ-г-в с-т ј- п-к-а-е-. ---------------------- Његов сат је покварен. 0
Njeg-v s-t je-p--vare-. N----- s-- j- p-------- N-e-o- s-t j- p-k-a-e-. ----------------------- Njegov sat je pokvaren.
Hodiny visí na stěně. С-т в--- ------у. С-- в--- н- з---- С-т в-с- н- з-д-. ----------------- Сат виси на зиду. 0
S-t--is- -a z---. S-- v--- n- z---- S-t v-s- n- z-d-. ----------------- Sat visi na zidu.
pas п--ош п---- п-с-ш ----- пасош 0
p-s-š p---- p-s-š ----- pasoš
Ztratil svůj pas. О- -- изгуб-о с-о-----о-. О- ј- и------ с--- п----- О- ј- и-г-б-о с-о- п-с-ш- ------------------------- Он је изгубио свој пасош. 0
O--j--i-gu--o---o- --soš. O- j- i------ s--- p----- O- j- i-g-b-o s-o- p-s-š- ------------------------- On je izgubio svoj pasoš.
Kde je jeho pas? Гд---- онд--његов---с-ш? Г-- ј- о--- њ---- п----- Г-е ј- о-д- њ-г-в п-с-ш- ------------------------ Где је онда његов пасош? 0
G---j--on-- ---g-v --soš? G-- j- o--- n----- p----- G-e j- o-d- n-e-o- p-s-š- ------------------------- Gde je onda njegov pasoš?
ona – její (svůj / svoje) о---– --х-в - ---о---/---х-во о-- – њ---- / њ----- / њ----- о-и – њ-х-в / њ-х-в- / њ-х-в- ----------------------------- они – њихов / њихова / њихово 0
o---- ---hov-/-n-i-ova --n-ih-vo o-- – n----- / n------ / n------ o-i – n-i-o- / n-i-o-a / n-i-o-o -------------------------------- oni – njihov / njihova / njihovo
Ty děti nemohou najít své rodiče. Де-- ----огу --ћ-----о-е-р--ит---. Д--- н- м--- н--- њ----- р-------- Д-ц- н- м-г- н-ћ- њ-х-в- р-д-т-љ-. ---------------------------------- Деца не могу наћи њихове родитеље. 0
De---ne ---u--a--i-n-i-ove-r-dit--j-. D--- n- m--- n---- n------ r--------- D-c- n- m-g- n-c-i n-i-o-e r-d-t-l-e- ------------------------------------- Deca ne mogu naći njihove roditelje.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! А-и е-о -ола---њи-ови--одитељи! А-- е-- д----- њ----- р-------- А-и е-о д-л-з- њ-х-в- р-д-т-љ-! ------------------------------- Али ето долазе њихови родитељи! 0
A---e-o-d--az--n---o-i --ditel--! A-- e-- d----- n------ r--------- A-i e-o d-l-z- n-i-o-i r-d-t-l-i- --------------------------------- Ali eto dolaze njihovi roditelji!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) В--- -аш - -аша /----е В- – В-- / В--- / В--- В- – В-ш / В-ш- / В-ш- ---------------------- Ви – Ваш / Ваша / Ваше 0
V- –-Vaš----a-- ---aše V- – V-- / V--- / V--- V- – V-š / V-š- / V-š- ---------------------- Vi – Vaš / Vaša / Vaše
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? К-кв- -е--и----а-- п-т-в-њ-, --спо--н-----ер? К---- ј- б--- В--- п-------- г-------- М----- К-к-о ј- б-л- В-ш- п-т-в-њ-, г-с-о-и-е М-л-р- --------------------------------------------- Какво је било Ваше путовање, господине Милер? 0
K-kvo-----------še---t------- gos-o-in- -il-r? K---- j- b--- V--- p--------- g-------- M----- K-k-o j- b-l- V-š- p-t-v-n-e- g-s-o-i-e M-l-r- ---------------------------------------------- Kakvo je bilo Vaše putovanje, gospodine Miler?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Гд- је-Ваша --н-- ----од--е -и-е-? Г-- ј- В--- ж---- г-------- М----- Г-е ј- В-ш- ж-н-, г-с-о-и-е М-л-р- ---------------------------------- Где је Ваша жена, господине Милер? 0
Gd- -- -a-----n-- -os--d-ne-Mil-r? G-- j- V--- ž---- g-------- M----- G-e j- V-š- ž-n-, g-s-o-i-e M-l-r- ---------------------------------- Gde je Vaša žena, gospodine Miler?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви-- В---/ В-ш- / -аше В- – В-- / В--- / В--- В- – В-ш / В-ш- / В-ш- ---------------------- Ви – Ваш / Ваша / Ваше 0
Vi - -a------š- / Vaše V- – V-- / V--- / V--- V- – V-š / V-š- / V-š- ---------------------- Vi – Vaš / Vaša / Vaše
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ка-во је--ил--В------т-в-њ-, --сп--о--мид-? К---- ј- б--- В--- п-------- г------ Ш----- К-к-о ј- б-л- В-ш- п-т-в-њ-, г-с-о-о Ш-и-т- ------------------------------------------- Какво је било Ваше путовање, госпођо Шмидт? 0
Ka--o--e-b-l- V--e ------nje,--o---đo-Šm-dt? K---- j- b--- V--- p--------- g------ Š----- K-k-o j- b-l- V-š- p-t-v-n-e- g-s-o-o Š-i-t- -------------------------------------------- Kakvo je bilo Vaše putovanje, gospođo Šmidt?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Г-е--е-----муж- г-с--ђо--м-дт? Г-- ј- В-- м--- г------ Ш----- Г-е ј- В-ш м-ж- г-с-о-о Ш-и-т- ------------------------------ Где је Ваш муж, госпођо Шмидт? 0
G-e je--a--m-ž, --s---o -mid-? G-- j- V-- m--- g------ Š----- G-e j- V-š m-ž- g-s-o-o Š-i-t- ------------------------------ Gde je Vaš muž, gospođo Šmidt?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!