Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   he ‫במסעדה 4‬

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

‫32 [שלושים ושתיים]‬

32 [shloshim ushtaim]

‫במסעדה 4‬

[bamis'adah 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. ‫-ע- א-ת-צ---- ---ק-ש-פ-ב---ה.‬ ‫--- א-- צ---- ע- ק---- ב------ ‫-ע- א-ת צ-י-ס ע- ק-ש-פ ב-ק-ה-‬ ------------------------------- ‫פעם אחת צ’יפס עם קטשופ בבקשה.‬ 0
pa-a- ax-t--h-p- -m-q---huf--'va-----h. p---- a--- c---- i- q------ b---------- p-'-m a-a- c-i-s i- q-t-h-f b-v-q-s-a-. --------------------------------------- pa'am axat chips im qetshuf b'vaqashah.
A dvakrát s majonézou. ‫ופע-י----’י-- -- ---נז-בבקש-.‬ ‫------- צ---- ע- מ---- ב------ ‫-פ-מ-י- צ-י-ס ע- מ-ו-ז ב-ק-ה-‬ ------------------------------- ‫ופעמיים צ’יפס עם מיונז בבקשה.‬ 0
u-a--m-i- ----s im m--on----'-aq----h. u-------- c---- i- m------ b---------- u-a-a-a-m c-i-s i- m-y-n-z b-v-q-s-a-. -------------------------------------- ufa'amaim chips im mayonez b'vaqashah.
A třikrát párek s hořčicí. ‫-ש-וש פע-י--נ--יק-ו- -טוגנ---עם-ח-------ש--‬ ‫----- פ---- נ------- מ------ ע- ח--- ב------ ‫-ש-ו- פ-מ-ם נ-נ-ק-ו- מ-ו-נ-ת ע- ח-ד- ב-ק-ה-‬ --------------------------------------------- ‫ושלוש פעמים נקניקיות מטוגנות עם חרדל בבקשה.‬ 0
w----l--- pe-amim n-qniq-o- -'tu---ot im-x--dal--'v--ash--. w-------- p------ n-------- m-------- i- x----- b---------- w-s-a-o-h p-'-m-m n-q-i-i-t m-t-g-n-t i- x-r-a- b-v-q-s-a-. ----------------------------------------------------------- w'shalosh pe'amim naqniqiot m'tuganot im xardal b'vaqashah.
Jakou máte zeleninu? ‫אילו ----ת-יש ---?‬ ‫---- י---- י- ל---- ‫-י-ו י-ק-ת י- ל-ם-‬ -------------------- ‫אילו ירקות יש לכם?‬ 0
ey-u--------yes- la-h-m? e--- i----- y--- l------ e-l- i-a-o- y-s- l-k-e-? ------------------------ eylu iraqot yesh lakhem?
Máte fazole? ‫---ל-ם --וע--?‬ ‫-- ל-- ש------- ‫-ש ל-ם ש-ו-י-?- ---------------- ‫יש לכם שעועית?‬ 0
y-s-----he- sh'-'--? y--- l----- s------- y-s- l-k-e- s-'-'-t- -------------------- yesh lakhem sh'u'it?
Máte květák? ‫-ש -כ- --ובי-?‬ ‫-- ל-- כ------- ‫-ש ל-ם כ-ו-י-?- ---------------- ‫יש לכם כרובית?‬ 0
ye-h ---h-----uvit? y--- l----- k------ y-s- l-k-e- k-u-i-? ------------------- yesh lakhem kruvit?
Mám rád / ráda kukuřici. ‫א-י -וה--- ת---ר-.‬ ‫--- א--- / ת ת----- ‫-נ- א-ה- / ת ת-ר-.- -------------------- ‫אני אוהב / ת תירס.‬ 0
a-i--he-------t t----. a-- o---------- t----- a-i o-e-/-h-v-t t-r-s- ---------------------- ani ohev/ohevet tiras.
Mám rád / ráda okurky. ‫--י---הב - ת----פו-ים-‬ ‫--- א--- / ת מ--------- ‫-נ- א-ה- / ת מ-פ-ו-י-.- ------------------------ ‫אני אוהב / ת מלפפונים.‬ 0
a---ohe-/ohe--t--e--f-f---m. a-- o---------- m----------- a-i o-e-/-h-v-t m-l-f-f-n-m- ---------------------------- ani ohev/ohevet melafefonim.
Mám rád / ráda rajčata. ‫א-י א-ה--/ --עגב-יו-.‬ ‫--- א--- / ת ע-------- ‫-נ- א-ה- / ת ע-ב-י-ת-‬ ----------------------- ‫אני אוהב / ת עגבניות.‬ 0
an----ev-o--ve--a----iot. a-- o---------- a-------- a-i o-e-/-h-v-t a-v-n-o-. ------------------------- ani ohev/ohevet agvaniot.
Máte také rád / ráda pórek? ‫את-/---אוה--/ ת-כ-ישה?‬ ‫-- / ה א--- / ת כ------ ‫-ת / ה א-ה- / ת כ-י-ה-‬ ------------------------ ‫את / ה אוהב / ת כרישה?‬ 0
a-- -h-v-o-e----k---ha-? a-- o---------- k------- a-i o-e-/-h-v-t k-i-h-h- ------------------------ ani ohev/ohevet krishah?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? ‫א--/-- א-ה- - - -רוב--בו-?‬ ‫-- / ה א--- / ת כ--- כ----- ‫-ת / ה א-ה- / ת כ-ו- כ-ו-?- ---------------------------- ‫את / ה אוהב / ת כרוב כבוש?‬ 0
a-i-o-e-------- -------vush? a-- o---------- k--- k------ a-i o-e-/-h-v-t k-u- k-v-s-? ---------------------------- ani ohev/ohevet kruv kavush?
Máte také rád / ráda čočku? ‫-ת - - א--- - ת -דשים?‬ ‫-- / ה א--- / ת ע------ ‫-ת / ה א-ה- / ת ע-ש-ם-‬ ------------------------ ‫את / ה אוהב / ת עדשים?‬ 0
a----h--/ohevet--------? a-- o---------- a------- a-i o-e-/-h-v-t a-a-h-m- ------------------------ ani ohev/ohevet adashim?
Máš také rád / ráda mrkev? ‫א- /-ה--וה--/ ת גז--‬ ‫-- / ה א--- / ת ג---- ‫-ת / ה א-ה- / ת ג-ר-‬ ---------------------- ‫את / ה אוהב / ת גזר?‬ 0
ani---ev-ohev-- ge-e-? a-- o---------- g----- a-i o-e-/-h-v-t g-z-r- ---------------------- ani ohev/ohevet gezer?
Máš také rád / ráda brokolici? ‫-- - ה או---- ת -רו-ולי-‬ ‫-- / ה א--- / ת ב-------- ‫-ת / ה א-ה- / ת ב-ו-ו-י-‬ -------------------------- ‫את / ה אוהב / ת ברוקולי?‬ 0
an----e--ohe-et----qo-i? a-- o---------- b------- a-i o-e-/-h-v-t b-o-o-i- ------------------------ ani ohev/ohevet broqoli?
Máš také rád / ráda papriku? ‫א- - ה----- --- פלפל?‬ ‫-- / ה א--- / ת פ----- ‫-ת / ה א-ה- / ת פ-פ-?- ----------------------- ‫את / ה אוהב / ת פלפל?‬ 0
an- o----o--v-t-p----l? a-- o---------- p------ a-i o-e-/-h-v-t p-l-e-? ----------------------- ani ohev/ohevet pilpel?
Nemám rád cibuli. ‫א-י -א אוה--- - ----‬ ‫--- ל- א--- / ת ב---- ‫-נ- ל- א-ה- / ת ב-ל-‬ ---------------------- ‫אני לא אוהב / ת בצל.‬ 0
an---o oh---ohev----at--l. a-- l- o---------- b------ a-i l- o-e-/-h-v-t b-t-a-. -------------------------- ani lo ohev/ohevet batsal.
Nemám rád olivy. ‫אני -- א--ב / ת--ית---‬ ‫--- ל- א--- / ת ז------ ‫-נ- ל- א-ה- / ת ז-ת-ם-‬ ------------------------ ‫אני לא אוהב / ת זיתים.‬ 0
an---o --ev--hevet-zeyt-m. a-- l- o---------- z------ a-i l- o-e-/-h-v-t z-y-i-. -------------------------- ani lo ohev/ohevet zeytim.
Nemám rád houby. ‫א-י-----וה----ת-פ--י-ת-‬ ‫--- ל- א--- / ת פ------- ‫-נ- ל- א-ה- / ת פ-ר-ו-.- ------------------------- ‫אני לא אוהב / ת פטריות.‬ 0
a---lo o-----h---t-p--r-ot. a-- l- o---------- p------- a-i l- o-e-/-h-v-t p-t-i-t- --------------------------- ani lo ohev/ohevet pitriot.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!