Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   sr У ресторану 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [тридесет и два]

32 [trideset i dva]

У ресторану 4

[U restoranu 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Ј---нпу--п--ф-и--са-к-ча---. Ј------- п------ с- к------- Ј-д-н-у- п-м-р-т с- к-ч-п-м- ---------------------------- Једанпут помфрит са кечапом. 0
Jed-n--t----f--- sa--e--po-. J------- p------ s- k------- J-d-n-u- p-m-r-t s- k-č-p-m- ---------------------------- Jedanput pomfrit sa kečapom.
A dvakrát s majonézou. И дв------ -а---е--м. И д----- с м--------- И д-а-у- с м-ј-н-з-м- --------------------- И двапут с мајонезом. 0
I d-a-ut s m--on-zo-. I d----- s m--------- I d-a-u- s m-j-n-z-m- --------------------- I dvaput s majonezom.
A třikrát párek s hořčicí. И трип-т -р-е-- -о---иц- -а -----м. И т----- п----- к------- с- с------ И т-и-у- п-ж-н- к-б-с-ц- с- с-н-о-. ----------------------------------- И трипут пржену кобасицу са сенфом. 0
I----put---že-u-ko--s-c- s- -enfom. I t----- p----- k------- s- s------ I t-i-u- p-ž-n- k-b-s-c- s- s-n-o-. ----------------------------------- I triput prženu kobasicu sa senfom.
Jakou máte zeleninu? Какв--п--рћ- -мате? К---- п----- и----- К-к-о п-в-ћ- и-а-е- ------------------- Какво поврће имате? 0
K-k-o-povr-́- i-at-? K---- p------ i----- K-k-o p-v-c-e i-a-e- -------------------- Kakvo povrće imate?
Máte fazole? И--те ли пас-ља? И---- л- п------ И-а-е л- п-с-љ-? ---------------- Имате ли пасуља? 0
I--te-li--a-u--a? I---- l- p------- I-a-e l- p-s-l-a- ----------------- Imate li pasulja?
Máte květák? Им-т---- ка---ол-? И---- л- к-------- И-а-е л- к-р-и-л-? ------------------ Имате ли карфиола? 0
Im--- ---k-rf---a? I---- l- k-------- I-a-e l- k-r-i-l-? ------------------ Imate li karfiola?
Mám rád / ráda kukuřici. Ја рад- -е--- ку-у-у-. Ј- р--- ј---- к------- Ј- р-д- ј-д-м к-к-р-з- ---------------------- Ја радо једем кукуруз. 0
Ja ra-o-je--m--uk--u-. J- r--- j---- k------- J- r-d- j-d-m k-k-r-z- ---------------------- Ja rado jedem kukuruz.
Mám rád / ráda okurky. Ј- р----једем-к--ста-ц-. Ј- р--- ј---- к--------- Ј- р-д- ј-д-м к-а-т-в-е- ------------------------ Ја радо једем краставце. 0
J- rado j--em kr-sta---. J- r--- j---- k--------- J- r-d- j-d-m k-a-t-v-e- ------------------------ Ja rado jedem krastavce.
Mám rád / ráda rajčata. Ја ра-о ---е--п--а-ајз. Ј- р--- ј---- п-------- Ј- р-д- ј-д-м п-р-д-ј-. ----------------------- Ја радо једем парадајз. 0
Ja--a-o jed-m-para----. J- r--- j---- p-------- J- r-d- j-d-m p-r-d-j-. ----------------------- Ja rado jedem paradajz.
Máte také rád / ráda pórek? Ј-д----ли-и----р-до п--з----? Ј----- л- и В- р--- п-------- Ј-д-т- л- и В- р-д- п-а-и-у-? ----------------------------- Једете ли и Ви радо празилук? 0
Je---e li---V- r-d---------k? J----- l- i V- r--- p-------- J-d-t- l- i V- r-d- p-a-i-u-? ----------------------------- Jedete li i Vi rado praziluk?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Једет--л- В- р-до----и-е---ку---? Ј----- л- В- р--- и к----- к----- Ј-д-т- л- В- р-д- и к-с-л- к-п-с- --------------------------------- Једете ли Ви радо и кисели купус? 0
Jed--- li-V--ra-- i-ki-e---ku-us? J----- l- V- r--- i k----- k----- J-d-t- l- V- r-d- i k-s-l- k-p-s- --------------------------------- Jedete li Vi rado i kiseli kupus?
Máte také rád / ráda čočku? Је---- л- ---р-д- - -е--? Ј----- л- В- р--- и л---- Ј-д-т- л- В- р-д- и л-ћ-? ------------------------- Једете ли Ви радо и лећу? 0
Je---e-li Vi-r--------c-u? J----- l- V- r--- i l----- J-d-t- l- V- r-d- i l-c-u- -------------------------- Jedete li Vi rado i leću?
Máš také rád / ráda mrkev? Је--ш ли-и-т- р-до ш----р-п-? Ј---- л- и т- р--- ш--------- Ј-д-ш л- и т- р-д- ш-р-а-е-у- ----------------------------- Једеш ли и ти радо шаргарепу? 0
J-d-š -i - ----a------gare--? J---- l- i t- r--- š--------- J-d-š l- i t- r-d- š-r-a-e-u- ----------------------------- Jedeš li i ti rado šargarepu?
Máš také rád / ráda brokolici? Јед-- -- и -- -адо б--ку-e? Ј---- л- и т- р--- б------- Ј-д-ш л- и т- р-д- б-о-у-e- --------------------------- Једеш ли и ти радо брокулe? 0
Jedeš li i t- --do b---ul-? J---- l- i t- r--- b------- J-d-š l- i t- r-d- b-o-u-e- --------------------------- Jedeš li i ti rado brokule?
Máš také rád / ráda papriku? Ј-де- ли и-ти --до-----ик-? Ј---- л- и т- р--- п------- Ј-д-ш л- и т- р-д- п-п-и-у- --------------------------- Једеш ли и ти радо паприку? 0
J--eš----- ti-r--o --p-ik-? J---- l- i t- r--- p------- J-d-š l- i t- r-d- p-p-i-u- --------------------------- Jedeš li i ti rado papriku?
Nemám rád cibuli. Ј--не в--и- лук. Ј- н- в---- л--- Ј- н- в-л-м л-к- ---------------- Ја не волим лук. 0
J- ne---li- luk. J- n- v---- l--- J- n- v-l-m l-k- ---------------- Ja ne volim luk.
Nemám rád olivy. Ја -- в------ас----. Ј- н- в---- м------- Ј- н- в-л-м м-с-и-е- -------------------- Ја не волим маслине. 0
Ja -- v--im -------. J- n- v---- m------- J- n- v-l-m m-s-i-e- -------------------- Ja ne volim masline.
Nemám rád houby. Ј---е в--им гљи--. Ј- н- в---- г----- Ј- н- в-л-м г-и-е- ------------------ Ја не волим гљиве. 0
Ja-ne----im--lj-v-. J- n- v---- g------ J- n- v-l-m g-j-v-. ------------------- Ja ne volim gljive.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!