Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   mk Во ресторан 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [триесет и два]

32 [triyesyet i dva]

Во ресторан 4

[Vo ryestoran 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Ед---порц--а по-фри---о к--а-. Е--- п------ п------ с- к----- Е-н- п-р-и-а п-м-р-т с- к-ч-п- ------------------------------ Една порција помфрит со кечап. 0
Yedn- -o--zi-a-p-mfri---o--y---a-. Y---- p------- p------ s- k------- Y-d-a p-r-z-ј- p-m-r-t s- k-e-h-p- ---------------------------------- Yedna portziјa pomfrit so kyechap.
A dvakrát s majonézou. И -в---о мај----. И д-- с- м------- И д-е с- м-ј-н-з- ----------------- И две со мајонез. 0
I-dvye--o -a-o--e-. I d--- s- m-------- I d-y- s- m-ј-n-e-. ------------------- I dvye so maјonyez.
A třikrát párek s hořčicí. И-тр- по-----с----же- -олб-с--- -е-ф. И т-- п----- с- п---- к----- с- с---- И т-и п-р-и- с- п-ж-н к-л-а- с- с-н-. ------------------------------------- И три порции со пржен колбас со сенф. 0
I t-i po---i- s- prʐ-en k--b------s----. I t-- p------ s- p----- k----- s- s----- I t-i p-r-z-i s- p-ʐ-e- k-l-a- s- s-e-f- ---------------------------------------- I tri portzii so prʐyen kolbas so syenf.
Jakou máte zeleninu? Ка--в-зе--нчу- --а-е? К---- з------- и----- К-к-в з-л-н-у- и-а-е- --------------------- Каков зеленчук имате? 0
Ka--- zye-y-nch-o- im-tye? K---- z----------- i------ K-k-v z-e-y-n-h-o- i-a-y-? -------------------------- Kakov zyelyenchook imatye?
Máte fazole? И-ат- -и-г-а-? И---- л- г---- И-а-е л- г-а-? -------------- Имате ли грав? 0
Ima--- l- gu-a-? I----- l- g----- I-a-y- l- g-r-v- ---------------- Imatye li gurav?
Máte květák? И---- ли--ар-иол? И---- л- к------- И-а-е л- к-р-и-л- ----------------- Имате ли карфиол? 0
I--tye-l--ka--io-? I----- l- k------- I-a-y- l- k-r-i-l- ------------------ Imatye li karfiol?
Mám rád / ráda kukuřici. Ј-с -- задов-лст-- -адам-п-----. Ј-- с- з---------- ј---- п------ Ј-с с- з-д-в-л-т-о ј-д-м п-е-к-. -------------------------------- Јас со задоволство јадам пченка. 0
Јa---o z--ov---tv--ј--am ----enk-. Ј-- s- z---------- ј---- p-------- Ј-s s- z-d-v-l-t-o ј-d-m p-h-e-k-. ---------------------------------- Јas so zadovolstvo јadam pchyenka.
Mám rád / ráda okurky. Ј-- с---м-да јад---кр-ста--ци. Ј-- с---- д- ј---- к---------- Ј-с с-к-м д- ј-д-м к-а-т-в-ц-. ------------------------------ Јас сакам да јадам краставици. 0
Јas-sakam -- -a-am --as-a-i-zi. Ј-- s---- d- ј---- k----------- Ј-s s-k-m d- ј-d-m k-a-t-v-t-i- ------------------------------- Јas sakam da јadam krastavitzi.
Mám rád / ráda rajčata. Ј-с ---ам--а ја-ам -омати. Ј-- с---- д- ј---- д------ Ј-с с-к-м д- ј-д-м д-м-т-. -------------------------- Јас сакам да јадам домати. 0
Јas --kam ---ј-d-m-d-m---. Ј-- s---- d- ј---- d------ Ј-s s-k-m d- ј-d-m d-m-t-. -------------------------- Јas sakam da јadam domati.
Máte také rád / ráda pórek? С-ка---л--д--ја-----и--о та-а-- -----кр--ид? С----- л- д- ј----- и--- т--- и м--- к------ С-к-т- л- д- ј-д-т- и-т- т-к- и м-а- к-о-и-? -------------------------------------------- Сакате ли да јадете исто така и млад кромид? 0
S--at-e-l- d--ј-d--t-e-ist--t-ka-- m-ad --o--- ? S------ l- d- ј------- i--- t--- i m--- k----- ? S-k-t-e l- d- ј-d-e-y- i-t- t-k- i m-a- k-o-i- ? ------------------------------------------------ Sakatye li da јadyetye isto taka i mlad kromid ?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? С-к-т- ли д- -ад--е и--о --ка --к---ла-зе---? С----- л- д- ј----- и--- т--- и к----- з----- С-к-т- л- д- ј-д-т- и-т- т-к- и к-с-л- з-л-а- --------------------------------------------- Сакате ли да јадете исто така и кисела зелка? 0
Sa--tye li d- ----e--e -s-- t-ka---ki-y-la-z-e--a? S------ l- d- ј------- i--- t--- i k------ z------ S-k-t-e l- d- ј-d-e-y- i-t- t-k- i k-s-e-a z-e-k-? -------------------------------------------------- Sakatye li da јadyetye isto taka i kisyela zyelka?
Máte také rád / ráda čočku? С--ат--л--да ја---е----о та-а-и-л---? С----- л- д- ј----- и--- т--- и л---- С-к-т- л- д- ј-д-т- и-т- т-к- и л-ќ-? ------------------------------------- Сакате ли да јадете исто така и леќа? 0
S-ka--e li ---јad-et-----t--taka---lye--a? S------ l- d- ј------- i--- t--- i l------ S-k-t-e l- d- ј-d-e-y- i-t- t-k- i l-e-j-? ------------------------------------------ Sakatye li da јadyetye isto taka i lyekja?
Máš také rád / ráda mrkev? Јад----и-ист- -ак--со-зад-------о---м---о-и? Ј---- л- и--- т--- с- з---------- и м------- Ј-д-ш л- и-т- т-к- с- з-д-в-л-т-о и м-р-о-и- -------------------------------------------- Јадеш ли исто така со задоволство и моркови? 0
Ј-dy--- l---s-o -a-- -o -ado-----vo ----rko--? Ј------ l- i--- t--- s- z---------- i m------- Ј-d-e-h l- i-t- t-k- s- z-d-v-l-t-o i m-r-o-i- ---------------------------------------------- Јadyesh li isto taka so zadovolstvo i morkovi?
Máš také rád / ráda brokolici? Ј--е- л---с---т-ка р-д- и-бр-----? Ј---- л- и--- т--- р--- и б------- Ј-д-ш л- и-т- т-к- р-д- и б-о-о-и- ---------------------------------- Јадеш ли исто така радо и броколи? 0
Ј-d-esh -- isto---k----d- i---o-ol-? Ј------ l- i--- t--- r--- i b------- Ј-d-e-h l- i-t- t-k- r-d- i b-o-o-i- ------------------------------------ Јadyesh li isto taka rado i brokoli?
Máš také rád / ráda papriku? Обо--ваш ----- ј-д-----то-т--а-- -ипе-ки? О------- л- д- ј---- и--- т--- и п------- О-о-а-а- л- д- ј-д-ш и-т- т-к- и п-п-р-и- ----------------------------------------- Обожаваш ли да јадеш исто така и пиперки? 0
Oboʐa-a-- -i--- ј-d--s- i--o --k- i p---er--? O-------- l- d- ј------ i--- t--- i p-------- O-o-a-a-h l- d- ј-d-e-h i-t- t-k- i p-p-e-k-? --------------------------------------------- Oboʐavash li da јadyesh isto taka i pipyerki?
Nemám rád cibuli. Ј-с--е сакам-кр-ми-. Ј-- н- с---- к------ Ј-с н- с-к-м к-о-и-. -------------------- Јас не сакам кромид. 0
Јas --e s-k---k-om-d. Ј-- n-- s---- k------ Ј-s n-e s-k-m k-o-i-. --------------------- Јas nye sakam kromid.
Nemám rád olivy. Јас ----ака- -а---н--. Ј-- н- с---- м-------- Ј-с н- с-к-м м-с-и-к-. ---------------------- Јас не сакам маслинки. 0
Јa--nye sak-- -as--n-i. Ј-- n-- s---- m-------- Ј-s n-e s-k-m m-s-i-k-. ----------------------- Јas nye sakam maslinki.
Nemám rád houby. Ј-с -е ------п------. Ј-- н- с---- п------- Ј-с н- с-к-м п-ч-р-и- --------------------- Јас не сакам печурки. 0
Јas --e----a------h-or--. Ј-- n-- s---- p---------- Ј-s n-e s-k-m p-e-h-o-k-. ------------------------- Јas nye sakam pyechoorki.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!