Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   da På restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [toogtredive]

På restaurant 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. En g-ng ---fritter m-d--e--h-p. En gang pomfritter med ketchup. E- g-n- p-m-r-t-e- m-d k-t-h-p- ------------------------------- En gang pomfritter med ketchup. 0
A dvakrát s majonézou. Og t----nge m-d ma-onn----. Og to gange med mayonnaise. O- t- g-n-e m-d m-y-n-a-s-. --------------------------- Og to gange med mayonnaise. 0
A třikrát párek s hořčicí. O- tr- g-ng- r-st-de p-ls----e- se--e-. Og tre gange ristede pølser med sennep. O- t-e g-n-e r-s-e-e p-l-e- m-d s-n-e-. --------------------------------------- Og tre gange ristede pølser med sennep. 0
Jakou máte zeleninu? H-------slags -r-nts-g-r--a- I? Hvilken slags grøntsager har I? H-i-k-n s-a-s g-ø-t-a-e- h-r I- ------------------------------- Hvilken slags grøntsager har I? 0
Máte fazole? Ha- I -ønn--? Har I bønner? H-r I b-n-e-? ------------- Har I bønner? 0
Máte květák? H-r---blo-kål? Har I blomkål? H-r I b-o-k-l- -------------- Har I blomkål? 0
Mám rád / ráda kukuřici. J---k-- ---t li-e--a--. Jeg kan godt lide majs. J-g k-n g-d- l-d- m-j-. ----------------------- Jeg kan godt lide majs. 0
Mám rád / ráda okurky. J---k---god- lide-a-ur--r. Jeg kan godt lide agurker. J-g k-n g-d- l-d- a-u-k-r- -------------------------- Jeg kan godt lide agurker. 0
Mám rád / ráda rajčata. Je--kan--o-t l--------te-. Jeg kan godt lide tomater. J-g k-n g-d- l-d- t-m-t-r- -------------------------- Jeg kan godt lide tomater. 0
Máte také rád / ráda pórek? Ka--d- og-- -o-----de--øg? Kan du også godt lide løg? K-n d- o-s- g-d- l-d- l-g- -------------------------- Kan du også godt lide løg? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? K-n-d- og---g-dt -i-e --uer--aut? Kan du også godt lide sauerkraut? K-n d- o-s- g-d- l-d- s-u-r-r-u-? --------------------------------- Kan du også godt lide sauerkraut? 0
Máte také rád / ráda čočku? K-n du--g-å godt--i-e-lins-r? Kan du også godt lide linser? K-n d- o-s- g-d- l-d- l-n-e-? ----------------------------- Kan du også godt lide linser? 0
Máš také rád / ráda mrkev? K-n du o-s---od- -id- -u--rø----? Kan du også godt lide gulerødder? K-n d- o-s- g-d- l-d- g-l-r-d-e-? --------------------------------- Kan du også godt lide gulerødder? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Kan -u----- go---l--e br-cc---? Kan du også godt lide broccoli? K-n d- o-s- g-d- l-d- b-o-c-l-? ------------------------------- Kan du også godt lide broccoli? 0
Máš také rád / ráda papriku? K-n-d- -g---g-dt -i-e--eberfrugt? Kan du også godt lide peberfrugt? K-n d- o-s- g-d- l-d- p-b-r-r-g-? --------------------------------- Kan du også godt lide peberfrugt? 0
Nemám rád cibuli. J-g k-- ikke-l-d--l-g. Jeg kan ikke lide løg. J-g k-n i-k- l-d- l-g- ---------------------- Jeg kan ikke lide løg. 0
Nemám rád olivy. Je- -an----e -i-e-ol-ven. Jeg kan ikke lide oliven. J-g k-n i-k- l-d- o-i-e-. ------------------------- Jeg kan ikke lide oliven. 0
Nemám rád houby. Jeg k-n-ikke-li---sva---. Jeg kan ikke lide svampe. J-g k-n i-k- l-d- s-a-p-. ------------------------- Jeg kan ikke lide svampe. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!