Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   hu A vendéglőben 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [harminckettö]

A vendéglőben 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. E-- a--- ha-----r-----t---tc---pa-. E-- a--- h------------- k---------- E-y a-a- h-s-b-u-g-n-á- k-t-h-p-a-. ----------------------------------- Egy adag hasábburgonyát ketchuppal. 0
A dvakrát s majonézou. És -ét--d-got ---oné---l. É- k-- a----- m---------- É- k-t a-a-o- m-j-n-z-e-. ------------------------- És két adagot majonézzel. 0
A třikrát párek s hořčicí. É- -á--m--d-- -ü-- kol-ás-- -u-t-rr--. É- h---- a--- s--- k------- m--------- É- h-r-m a-a- s-l- k-l-á-z- m-s-á-r-l- -------------------------------------- És három adag sült kolbászt mustárral. 0
Jakou máte zeleninu? Mi--en z--d---e v--? M----- z------- v--- M-l-e- z-l-s-g- v-n- -------------------- Milyen zöldsége van? 0
Máte fazole? V--------k? V-- b------ V-n b-b-u-? ----------- Van babjuk? 0
Máte květák? Van -a-fi---uk? V-- k---------- V-n k-r-i-l-u-? --------------- Van karfioljuk? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Sz---se--esz-m-ku-o-i-á-. S------- e---- k--------- S-í-e-e- e-z-m k-k-r-c-t- ------------------------- Szívesen eszem kukoricát. 0
Mám rád / ráda okurky. S---e--- e-z-m uborká-. S------- e---- u------- S-í-e-e- e-z-m u-o-k-t- ----------------------- Szívesen eszem uborkát. 0
Mám rád / ráda rajčata. Sz-ves-n ----m -ar-di-somot. S------- e---- p------------ S-í-e-e- e-z-m p-r-d-c-o-o-. ---------------------------- Szívesen eszem paradicsomot. 0
Máte také rád / ráda pórek? Eszi- ön-sz-vese- h--ymát-i-? E---- ö- s------- h------ i-- E-z-k ö- s-í-e-e- h-g-m-t i-? ----------------------------- Eszik ön szívesen hagymát is? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? E------- --íve-en sa-any-k-po---á----? E---- ö- s------- s--------------- i-- E-z-k ö- s-í-e-e- s-v-n-ú-á-o-z-á- i-? -------------------------------------- Eszik ön szívesen savanyúkáposztát is? 0
Máte také rád / ráda čočku? Eszi- ön--z-ve--- ----sét -s? E---- ö- s------- l------ i-- E-z-k ö- s-í-e-e- l-n-s-t i-? ----------------------------- Eszik ön szívesen lencsét is? 0
Máš také rád / ráda mrkev? E-zel--z-v---n-sá------á---s? E---- s------- s--------- i-- E-z-l s-í-e-e- s-r-a-é-á- i-? ----------------------------- Eszel szívesen sárgarépát is? 0
Máš také rád / ráda brokolici? E-zel----ve-en --o-koli--i-? E---- s------- b-------- i-- E-z-l s-í-e-e- b-o-k-l-t i-? ---------------------------- Eszel szívesen brokkolit is? 0
Máš také rád / ráda papriku? Esz-l-szív-se- -----kát is? E---- s------- p------- i-- E-z-l s-í-e-e- p-p-i-á- i-? --------------------------- Eszel szívesen paprikát is? 0
Nemám rád cibuli. N-m--z--et---- h-gy-á-. N-- s------- a h------- N-m s-e-e-e- a h-g-m-t- ----------------------- Nem szeretem a hagymát. 0
Nemám rád olivy. Nem-s--r---m a- o--v-bo---t. N-- s------- a- o----------- N-m s-e-e-e- a- o-i-a-o-y-t- ---------------------------- Nem szeretem az olivabogyót. 0
Nemám rád houby. N-m -----t-m---------. N-- s------- a g------ N-m s-e-e-e- a g-m-á-. ---------------------- Nem szeretem a gombát. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!