Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   pl W restauracji 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [trzydzieści dwa]

W restauracji 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština polština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Ra- f----- z k-------. Raz frytki z keczupem. 0
A dvakrát s majonézou. I d-- r--- z m--------. I dwa razy z majonezem. 0
A třikrát párek s hořčicí. I t--- r--- p------- k------- z m--------. I trzy razy pieczoną kiełbasę z musztardą. 0
Jakou máte zeleninu? Ja--- m--- p------ w------? Jakie mają państwo warzywa? 0
Máte fazole? Ma-- p------ f------? Mają państwo fasolkę? 0
Máte květák? Ma-- p------ k-------? Mają państwo kalafior? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Lu--- k--------. Lubię kukurydzę. 0
Mám rád / ráda okurky. Lu--- o-----. Lubię ogórki. 0
Mám rád / ráda rajčata. Lu--- p-------. Lubię pomidory. 0
Máte také rád / ráda pórek? Lu-- p-- / p--- t---- p--? Lubi pan / pani także por? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Lu-- p-- / p--- t---- k------ k------? Lubi pan / pani także kiszoną kapustę? 0
Máte také rád / ráda čočku? Lu-- p-- / p--- t-- s--------? Lubi pan / pani też soczewicę? 0
Máš také rád / ráda mrkev? Lu---- t-- m--------? Lubisz też marchewki? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Lu---- t-- b------? Lubisz też brokuły? 0
Máš také rád / ráda papriku? Lu---- t-- p------? Lubisz też paprykę? 0
Nemám rád cibuli. Ni- l---- c-----. Nie lubię cebuli. 0
Nemám rád olivy. Ni- l---- o-----. Nie lubię oliwek. 0
Nemám rád houby. Ni- l---- g------. Nie lubię grzybów. 0

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!