Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   ro La restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [treizeci şi doi]

La restaurant 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. O p-rţie -e c---o-i ----iţ--cu-k--c-u-. O p----- d- c------ p------ c- k------- O p-r-i- d- c-r-o-i p-ă-i-i c- k-t-h-p- --------------------------------------- O porţie de cartofi prăjiţi cu ketchup. 0
A dvakrát s majonézou. Ş---ouă cu ma---e--. Ş- d--- c- m-------- Ş- d-u- c- m-i-n-z-. -------------------- Şi două cu maioneză. 0
A třikrát párek s hořčicí. Ş- t--- ---ţii-d---âr-a-i--ră---- cu-m--ta-. Ş- t--- p----- d- c------ p------ c- m------ Ş- t-e- p-r-i- d- c-r-a-i p-ă-i-i c- m-ş-a-. -------------------------------------------- Şi trei porţii de cârnaţi prăjiţi cu muştar. 0
Jakou máte zeleninu? C-------e-le-u-e a-e-i? C- f-- d- l----- a----- C- f-l d- l-g-m- a-e-i- ----------------------- Ce fel de legume aveţi? 0
Máte fazole? A--ţ- -a----? A---- f------ A-e-i f-s-l-? ------------- Aveţi fasole? 0
Máte květák? Av-ţi--ono---ă? A---- c-------- A-e-i c-n-p-d-? --------------- Aveţi conopidă? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Eu-mănânc cu-----ere--or---. E- m----- c- p------ p------ E- m-n-n- c- p-ă-e-e p-r-m-. ---------------------------- Eu mănânc cu plăcere porumb. 0
Mám rád / ráda okurky. Eu-m--ân- -u -lăce-e c--t-av--i. E- m----- c- p------ c---------- E- m-n-n- c- p-ă-e-e c-s-r-v-ţ-. -------------------------------- Eu mănânc cu plăcere castraveţi. 0
Mám rád / ráda rajčata. E---ă---c -- -lăcer- r--i-. E- m----- c- p------ r----- E- m-n-n- c- p-ă-e-e r-ş-i- --------------------------- Eu mănânc cu plăcere roşii. 0
Máte také rád / ráda pórek? M-n---i-ş--pra---u plăc---? M------ ş- p--- c- p------- M-n-a-i ş- p-a- c- p-ă-e-e- --------------------------- Mâncaţi şi praz cu plăcere? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Mânc-ţi-ş- v-r-ă--u-ată c--pl----e? M------ ş- v---- m----- c- p------- M-n-a-i ş- v-r-ă m-r-t- c- p-ă-e-e- ----------------------------------- Mâncaţi şi varză murată cu plăcere? 0
Máte také rád / ráda čočku? Mân---i ş--li-t--cu -lă-ere? M------ ş- l---- c- p------- M-n-a-i ş- l-n-e c- p-ă-e-e- ---------------------------- Mâncaţi şi linte cu plăcere? 0
Máš také rád / ráda mrkev? M-nâ-ci şi t----r-o-i--u p-ă-ere? M------ ş- t- m------ c- p------- M-n-n-i ş- t- m-r-o-i c- p-ă-e-e- --------------------------------- Mănânci şi tu morcovi cu plăcere? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Măn---- -i-tu b---c-l--cu--l-cer-? M------ ş- t- b------- c- p------- M-n-n-i ş- t- b-o-c-l- c- p-ă-e-e- ---------------------------------- Mănânci şi tu broccoli cu plăcere? 0
Máš také rád / ráda papriku? Mănânci ---tu--r--i cu--l----e? M------ ş- t- a---- c- p------- M-n-n-i ş- t- a-d-i c- p-ă-e-e- ------------------------------- Mănânci şi tu ardei cu plăcere? 0
Nemám rád cibuli. Mie nu--i-pl--e c--p-. M-- n---- p---- c----- M-e n---i p-a-e c-a-a- ---------------------- Mie nu-mi place ceapa. 0
Nemám rád olivy. Mi---u-------- -ăs----l-. M-- n---- p--- m--------- M-e n---i p-a- m-s-i-e-e- ------------------------- Mie nu-mi plac măslinele. 0
Nemám rád houby. M---nu--i ---c--i-per-i--. M-- n---- p--- c---------- M-e n---i p-a- c-u-e-c-l-. -------------------------- Mie nu-mi plac ciupercile. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!