Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ku Shopping

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [pêncî û çar]

Shopping

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ez-d-x--zi--di-ariy-k---i--ri-. E- d------- d--------- b------- E- d-x-a-i- d-y-r-y-k- b-k-r-m- ------------------------------- Ez dixwazim diyariyekê bikirim. 0
Ale ne moc drahý. Lê---ê-n- -ir --ha. L----- n- p-- b---- L-b-l- n- p-r b-h-. ------------------- Lêbelê ne pir biha. 0
Možná nějakou kabelku? D-be ku -ant--e-î--es-a be? D--- k- ç-------- d---- b-- D-b- k- ç-n-e-e-î d-s-a b-? --------------------------- Dibe ku çanteyekî desta be? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? H-n--îja- ---g---------n? H-- k---- r---- d-------- H-n k-j-n r-n-î d-x-a-i-? ------------------------- Hûn kîjan rengî dixwazin? 0
Černou, hnědou nebo bílou? R-ş- -eh-eyî--n-î-spî? R--- q------ a--- s--- R-ş- q-h-e-î a-j- s-î- ---------------------- Reş, qehweyî anjî spî? 0
Větší nebo menší? Y-kî ---û--an---m-z--? Y--- b---- a--- m----- Y-k- b-ç-k a-j- m-z-n- ---------------------- Yekî biçûk anjî mezin? 0
Můžu si prohlédnout tuto? E- --k--im vî-----n-m? E- d------ v- b------- E- d-k-r-m v- b-b-n-m- ---------------------- Ez dikarim vî bibînim? 0
Je z kůže? Ev-j- çe-- -? E- j- ç--- e- E- j- ç-r- e- ------------- Ev ji çerm e? 0
Nebo z koženky? An j- ---stî--e? A- j- p------ e- A- j- p-a-t-k e- ---------------- An ji plastîk e? 0
Samozřejmě z kůže. Ç-r- e-helb-t. Ç--- e h------ Ç-r- e h-l-e-. -------------- Çerm e helbet. 0
Je obzvlášť kvalitní. Ev -i-tay-etî wes--ke--a--e. E- b- t------ w------ b-- e- E- b- t-y-e-î w-s-e-e b-ş e- ---------------------------- Ev bi taybetî wespeke baş e. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Û --h--ê -- ç--t------s----bir-at---î g----v--. Û b----- v- ç------ d----- b------ j- g----- e- Û b-h-y- v- ç-n-e-ê d-s-a- b-r-a-î j- g-n-a- e- ----------------------------------------------- Û bihayê vî çenteyê destan birsatî jî guncav e. 0
Tato se mi líbí. E---i----ş-----in---. E- l- x------ m-- ç-- E- l- x-e-i-a m-n ç-. --------------------- Ev li xweşiya min çû. 0
Vezmu si tuto. Ez--î -iki-im. E- v- d------- E- v- d-k-r-m- -------------- Ez vî dikirim. 0
Mohu ji případně vyměnit? Ku -ew---bike-ez ê--i-a-ib-m--î big--erîni--gelo? K- h---- b--- e- ê b-------- v- b---------- g---- K- h-w-e b-k- e- ê b-k-r-b-m v- b-g-h-r-n-m g-l-? ------------------------------------------------- Ku hewce bike ez ê bikaribim vî biguherînim gelo? 0
Samozřejmě. Be--. B---- B-l-. ----- Belê. 0
Zabalíme ji jako dárek. Em - w----di-a-- ----t b---n. E- ê w--- d----- p---- b----- E- ê w-k- d-y-r- p-k-t b-k-n- ----------------------------- Em ê weke diyarî pakêt bikin. 0
Támhle je pokladna. Q-s- l---i--e--i ------. Q--- l- w-- e l- h------ Q-s- l- w-r e l- h-m-e-. ------------------------ Qase li wir e li hember. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…