Konverzační příručka

cs Na letišti   »   ku At the airport

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [sî û pênc]

At the airport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Ez d-xw---m ------nay---e -ir-ne----ezer-- -i-i-. E- d------- j- A------ r- f------- r------ b----- E- d-x-a-i- j- A-i-a-ê r- f-r-n-k- r-z-r-e b-k-m- ------------------------------------------------- Ez dixwazim ji Atinayê re firînekê rezerve bikim. 0
Je to přímý let? E- -ir-ne-bê---gu-ê-iy-? E- f----- b- v---------- E- f-r-n- b- v-g-h-z-y-? ------------------------ Ev firîne bê veguhêziye? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. J---erem--xw--r--c----î li --- cam-----hekî-------ci---- -ay------nd--. J- k----- x-- r- c----- l- b-- c---- c----- k- l- c----- n--- k-------- J- k-r-m- x-e r- c-h-k- l- b-r c-m-, c-h-k- k- l- c-x-r- n-y- k-ş-n-i-. ----------------------------------------------------------------------- Ji kerema xwe re cihekî li ber camê, cihekî ku lê cixare nayê kişandin. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. E- d--w---- --zev-syo-a--we -ip-j---ni-. E- d------- r---------- x-- b----------- E- d-x-a-i- r-z-v-s-o-a x-e b-p-j-r-n-m- ---------------------------------------- Ez dixwazim rezevasyona xwe bipejirînim. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. E- dix---i---ez---a------xwe b-t-l-b----. E- d------- r----------- x-- b---- b----- E- d-x-a-i- r-z-r-a-y-n- x-e b-t-l b-k-m- ----------------------------------------- Ez dixwazim rezervasyona xwe betal bikim. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. E--d-xwaz---r--e------n----- --g-h-r-nim. E- d------- r----------- x-- b----------- E- d-x-a-i- r-z-r-a-y-n- x-e b-g-h-r-n-m- ----------------------------------------- Ez dixwazim rezervasyona xwe biguherînim. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Ji Rom-yê--e--a---ira-----eng- r-dibe? J- R----- r- b------- b- k---- r------ J- R-m-y- r- b-l-f-r- b- k-n-î r-d-b-? -------------------------------------- Ji Romayê re balefira bê kengî radibe? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? Hî- j- -----h-n--a-- h---? H-- j- d- c---- v--- h---- H-n j- d- c-h-n v-l- h-n-? -------------------------- Hîn jî du cihên vala hene? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Na,--en--c-he-î-me-yê val--m--e. N-- t--- c----- m- y- v--- m---- N-, t-n- c-h-k- m- y- v-l- m-y-. -------------------------------- Na, tenê cihekî me yê vala maye. 0
Kdy přistaneme? Em kengî d-d-k-vin? E- k---- d--------- E- k-n-î d-d-k-v-n- ------------------- Em kengî dadikevin? 0
Kdy tam budeme? Em-ke-g--li -ir i-? E- k---- l- w-- i-- E- k-n-î l- w-r i-? ------------------- Em kengî li wir in? 0
Kdy jede autobus do centra? Otobus----v--d- b--êr--en-î-r-----? O------ n------ b---- k---- r------ O-o-u-a n-v-n-a b-j-r k-n-î r-d-b-? ----------------------------------- Otobusa navenda bajêr kengî radibe? 0
Je to Váš kufr? E- --l-----e y-? E- v----- w- y-- E- v-l-z- w- y-? ---------------- Ev valîzê we ye? 0
Je to Vaše taška? E- ç---e -- w- --? E- ç---- y- w- y-- E- ç-n-e y- w- y-? ------------------ Ev çente yê we ye? 0
Je to Vaše zavazadlo? Ev--ag-ja--e--e? E- b----- w- y-- E- b-g-j- w- y-? ---------------- Ev bagaja we ye? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? E- --ka-im çi--s b--a-----gel-x-- -e---r-m. E- d------ ç---- b---- l- g-- x-- w-------- E- d-k-r-m ç-q-s b-g-j l- g-l x-e w-r-i-i-. ------------------------------------------- Ez dikarim çiqas bagaj li gel xwe wergirim. 0
Dvacet kilo. 20 kîlo. 2- k---- 2- k-l-. -------- 20 kîlo. 0
Cože, jen dvacet kilo? Ç-,-t-n- b-st--î-o? Ç-- t--- b--- k---- Ç-, t-n- b-s- k-l-? ------------------- Çi, tenê bîst kîlo? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!