Konverzační příručka

cs Na poště   »   eo En la poŝtoficejo

59 [padesát devět]

Na poště

Na poště

59 [kvindek naŭ]

En la poŝtoficejo

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Kde je nejbližší pošta? Kie es-a- ----lej -r--s-ma-po---f--e--? K-- e---- l- p--- p------- p----------- K-e e-t-s l- p-e- p-o-s-m- p-ŝ-o-i-e-o- --------------------------------------- Kie estas la plej proksima poŝtoficejo? 0
Je to daleko k nejbližší poště? Ĉu --lp-o-s--as l--p-ŝ----cej---- ---tie? Ĉ- m----------- l- p---------- d- ĉ------ Ĉ- m-l-r-k-i-a- l- p-ŝ-o-i-e-o d- ĉ---i-? ----------------------------------------- Ĉu malproksimas la poŝtoficejo de ĉi-tie? 0
Kde je nejbližší poštovní schránka? Ki--es-as la--lej -r-ks-ma --te-kest-? K-- e---- l- p--- p------- l---------- K-e e-t-s l- p-e- p-o-s-m- l-t-r-e-t-? -------------------------------------- Kie estas la plej proksima leterkesto? 0
Potřebuji několik známek. Mi ---o-a- -elka----oŝt-ar-oj-. M- b------ k------ p----------- M- b-z-n-s k-l-a-n p-ŝ-m-r-o-n- ------------------------------- Mi bezonas kelkajn poŝtmarkojn. 0
Na pohled a na dopis. P-- -oŝt-a-----aj-le---o. P-- p-------- k-- l------ P-r p-ŝ-k-r-o k-j l-t-r-. ------------------------- Por poŝtkarto kaj letero. 0
Kolik stojí poštovné do Ameriky? K-o- k-s-as-l--af--nko-al --o--? K--- k----- l- a------ a- U----- K-o- k-s-a- l- a-r-n-o a- U-o-o- -------------------------------- Kiom kostas la afranko al Usono? 0
Kolik váží tento balík? K-----ezas -- pa-a--? K--- p---- l- p------ K-o- p-z-s l- p-k-ĵ-? --------------------- Kiom pezas la pakaĵo? 0
Mohu to poslat letecky? Ĉ- m- pov-- s--di-ĝ-n a--p--te? Ĉ- m- p---- s---- ĝ-- a-------- Ĉ- m- p-v-s s-n-i ĝ-n a-r-o-t-? ------------------------------- Ĉu mi povas sendi ĝin aerpoŝte? 0
Jak dlouho to trvá, než to tam dojde? K-o--da-tempo-b-zo---a- -or --- a--e--? K--- d- t---- b-------- p-- ĝ-- a------ K-o- d- t-m-o b-z-n-t-s p-r ĝ-a a-v-n-? --------------------------------------- Kiom da tempo bezonatas por ĝia alveno? 0
Kde si mohu zatelefonovat? K---m--p-v-s----efo-i? K-- m- p---- t-------- K-e m- p-v-s t-l-f-n-? ---------------------- Kie mi povas telefoni? 0
Kde je nejbližší telefonní budka? Ki- ----- ----l-----ok-i-- -ele------o? K-- e---- l- p--- p------- t----------- K-e e-t-s l- p-e- p-o-s-m- t-l-f-n-u-o- --------------------------------------- Kie estas la plej proksima telefonbudo? 0
Máte telefonní karty? Ĉu v- ha--s ---ef-n---t-jn? Ĉ- v- h---- t-------------- Ĉ- v- h-v-s t-l-f-n-a-t-j-? --------------------------- Ĉu vi havas telefonkartojn? 0
Máte telefonní seznam? Ĉ---i----a- te----n----on? Ĉ- v- h---- t------------- Ĉ- v- h-v-s t-l-f-n-i-r-n- -------------------------- Ĉu vi havas telefonlibron? 0
Znáte předčíslí Rakouska? Ĉu vi k--a- -- te--fo---do---e Aŭ-t-ujo? Ĉ- v- k---- l- t----------- d- A-------- Ĉ- v- k-n-s l- t-l-f-n-o-o- d- A-s-r-j-? ---------------------------------------- Ĉu vi konas la telefonkodon de Aŭstrujo? 0
Okamžik, podívám se po tom. M-m-nton--m---------ĉos. M-------- m- t-- s------ M-m-n-o-, m- t-j s-r-o-. ------------------------ Momenton, mi tuj serĉos. 0
Ta linka je pořád obsazená. L--l-n-- -s--- o----ta. L- l---- e---- o------- L- l-n-o e-t-s o-u-a-a- ----------------------- La lineo estas okupata. 0
Jaké číslo jste volal / volala? Ki-n--u--ron--i e-e--i-? K--- n------ v- e------- K-u- n-m-r-n v- e-e-t-s- ------------------------ Kiun numeron vi elektis? 0
Musíte nejprve vytočit nulu! V- deva-----e--l-k-i ---on! V- d---- u--- e----- n----- V- d-v-s u-u- e-e-t- n-l-n- --------------------------- Vi devas unue elekti nulon! 0

I pocity mluví různými jazyky!

Po celém světě se mluví různými jazyky. Žádný univerzální lidský jazyk neexistuje. Jak je to ale s naší mimikou? Mají emoce svůj univerzální jazyk? Nikoliv, i zde jsou rozdíly! Lidé si dlouho mysleli, že všichni vyjadřujeme své emoce stejně. Mělo se za to, že mimika je srozumitelná pro všechny. Charles Darwin věřil, že pocity jsou pro člověka životně důležité. Proto musejí být ve všech kulturách chápány stejně. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že jsou rozdíly i v jazyce našich emocí. To znamená, že naši mimiku ovlivňuje naše kultura. Lidé na celém světě si tedy vykládají a vyjadřují emoce jinak. Vědci rozlišují šest základních pocitů. Jsou to radost, smutek, hněv, znechucení, strach a překvapení. Evropané je však vyjadřují jinak než Asiaté. A ze stejných obličejů můžete vyčíst jiné věci. To prokázaly mnohé experimenty. V rámci těchto experimentů byly lidem na počítači ukazovány obličeje. Ti potom měli popsat, co v obličejích vidí. Existuje mnoho důvodů, proč se výsledky lišily. V některých kulturách se pocity dávají najevo více než v jiných. Intenzitu výrazu ve tváři tedy nechápou všude stejně. Lidé z různých kultur se také soustředí na jiné věci. Asiaté se při čtení emocí zaměřují na oči. Oproti tomu Evropané a Američané se dívají na ústa. Jeden výrazu obličeje však chápou všechny kultury stejně… Je to vřelý úsměv!