Konverzační příručka

cs Na letišti   »   eo Ĉe la flughaveno

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [tridek kvin]

Ĉe la flughaveno

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Mi -atus-r---rv--f---on--l --e-o. M- ŝ---- r------ f----- a- A----- M- ŝ-t-s r-z-r-i f-u-o- a- A-e-o- --------------------------------- Mi ŝatus rezervi flugon al Ateno. 0
Je to přímý let? Ĉu ti----tas rek-- flu--? Ĉ- t-- e---- r---- f----- Ĉ- t-o e-t-s r-k-a f-u-o- ------------------------- Ĉu tio estas rekta flugo? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. S-nf---n, a-u---n---r-n-s-d--kon, -i --t-s. S-------- a------------ s-------- m- p----- S-n-u-a-, a-u-f-n-s-r-n s-d-o-o-, m- p-t-s- ------------------------------------------- Senfuman, apudfenestran sidlokon, mi petas. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Mi ŝ---s -on--rmi ---n rez-----. M- ŝ---- k------- m--- r-------- M- ŝ-t-s k-n-i-m- m-a- r-z-r-o-. -------------------------------- Mi ŝatus konfirmi mian rezervon. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Mi---tu--nuligi mian r-ze--o-. M- ŝ---- n----- m--- r-------- M- ŝ-t-s n-l-g- m-a- r-z-r-o-. ------------------------------ Mi ŝatus nuligi mian rezervon. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. M--ŝ-tu--m-d--i m-a--------on. M- ŝ---- m----- m--- r-------- M- ŝ-t-s m-d-f- m-a- r-z-r-o-. ------------------------------ Mi ŝatus modifi mian rezervon. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Kia- -o---tur-- -a sekv--ta -----ilo-al Rom-? K--- f--------- l- s------- a------- a- R---- K-a- f-r-e-u-o- l- s-k-a-t- a-i-d-l- a- R-m-? --------------------------------------------- Kiam forveturos la sekvanta aviadilo al Romo? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? Ĉ----s-a--du-liber-- -id-oko-? Ĉ- r----- d- l------ s-------- Ĉ- r-s-a- d- l-b-r-j s-d-o-o-? ------------------------------ Ĉu restas du liberaj sidlokoj? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. N----e--as ----- -u---n- --ber- --d--k-. N-- r----- a- n- n-- u-- l----- s------- N-, r-s-a- a- n- n-r u-u l-b-r- s-d-o-o- ---------------------------------------- Ne, restas al ni nur unu libera sidloko. 0
Kdy přistaneme? K-am n- -l-e--ĝos? K--- n- a--------- K-a- n- a-t-r-ĝ-s- ------------------ Kiam ni alteriĝos? 0
Kdy tam budeme? K----ni --e --t--? K--- n- t-- e----- K-a- n- t-e e-t-s- ------------------ Kiam ni tie estos? 0
Kdy jede autobus do centra? Kia--b--- -or------s--l -a-u-boc----o? K--- b--- f--------- a- l- u---------- K-a- b-s- f-r-e-u-o- a- l- u-b-c-n-r-? -------------------------------------- Kiam buso forveturos al la urbocentro? 0
Je to Váš kufr? Ĉu-ti--es-a- v-----l-z-? Ĉ- t-- e---- v-- v------ Ĉ- t-o e-t-s v-a v-l-z-? ------------------------ Ĉu tio estas via valizo? 0
Je to Vaše taška? Ĉ- ti-----as-via -ak-? Ĉ- t-- e---- v-- s---- Ĉ- t-o e-t-s v-a s-k-? ---------------------- Ĉu tio estas via sako? 0
Je to Vaše zavazadlo? Ĉ---i- es-as-v-a------aro? Ĉ- t-- e---- v-- p-------- Ĉ- t-o e-t-s v-a p-k-ĵ-r-? -------------------------- Ĉu tio estas via pakaĵaro? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? Kiom d- -----o--m-----a- ku-----i? K--- d- p------ m- p---- k-------- K-o- d- p-k-ĵ-j m- p-v-s k-n-o-t-? ---------------------------------- Kiom da pakaĵoj mi povas kunporti? 0
Dvacet kilo. Du--- k------mo--. D---- k----------- D-d-k k-l-g-a-o-n- ------------------ Dudek kilogramojn. 0
Cože, jen dvacet kilo? K-o-- Ĉ----- d---k k------m---? K---- Ĉ- n-- d---- k----------- K-o-? Ĉ- n-r d-d-k k-l-g-a-o-n- ------------------------------- Kion? Ĉu nur dudek kilogramojn? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!