Konverzační příručka

cs Nakupování   »   eo Aĉetumi

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [kvindek kvar]

Aĉetumi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Mi-ŝ--us --et----nac--. M- ŝ---- a---- d------- M- ŝ-t-s a-e-i d-n-c-n- ----------------------- Mi ŝatus aĉeti donacon. 0
Ale ne moc drahý. S-- ne t----------t--. S-- n- t-------------- S-d n- t-o-u-t-k-s-a-. ---------------------- Sed ne tromultekostan. 0
Možná nějakou kabelku? Ĉ---bl--m-----o-? Ĉ- e--- m-------- Ĉ- e-l- m-n-a-o-? ----------------- Ĉu eble mansakon? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? K-uk-l-----------us? K--------- v- ŝ----- K-u-o-o-a- v- ŝ-t-s- -------------------- Kiukoloran vi ŝatus? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Ĉu n-gra-,-----an a----ank--? Ĉ- n------ b----- a- b------- Ĉ- n-g-a-, b-u-a- a- b-a-k-n- ----------------------------- Ĉu nigran, brunan aŭ blankan? 0
Větší nebo menší? Ĉu-g-a---n -ŭ-m-lg-a----? Ĉ- g------ a- m---------- Ĉ- g-a-d-n a- m-l-r-n-a-? ------------------------- Ĉu grandan aŭ malgrandan? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Ĉ--mi-rajtas-vid- ĉ--t-----mi p----? Ĉ- m- r----- v--- ĉ------- m- p----- Ĉ- m- r-j-a- v-d- ĉ---i-n- m- p-t-s- ------------------------------------ Ĉu mi rajtas vidi ĉi-tiun, mi petas? 0
Je z kůže? Ĉ- -i-e-tas-el--e-o? Ĉ- ĝ- e---- e- l---- Ĉ- ĝ- e-t-s e- l-d-? -------------------- Ĉu ĝi estas el ledo? 0
Nebo z koženky? Aŭ--u------a---? A- ĉ- e- p------ A- ĉ- e- p-a-t-? ---------------- Aŭ ĉu el plasto? 0
Samozřejmě z kůže. El l--o,-komprene-l-. E- l---- k----------- E- l-d-, k-m-r-n-b-e- --------------------- El ledo, kompreneble. 0
Je obzvlášť kvalitní. Ti--es-a--apar----ona--v--i-o. T-- e---- a----- b--- k------- T-o e-t-s a-a-t- b-n- k-a-i-o- ------------------------------ Tio estas aparte bona kvalito. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Ka--la-sa-o-------av-s f-v--a- -re---. K-- l- s--- v--- h---- f------ p------ K-j l- s-k- v-r- h-v-s f-v-r-n p-e-o-. -------------------------------------- Kaj la sako vere havas favoran prezon. 0
Tato se mi líbí. Ĝi-pl---s-a- mi. Ĝ- p----- a- m-- Ĝ- p-a-a- a- m-. ---------------- Ĝi plaĉas al mi. 0
Vezmu si tuto. Mi-ĝ-- ---na-. M- ĝ-- p------ M- ĝ-n p-e-a-. -------------- Mi ĝin prenas. 0
Mohu ji případně vyměnit? Ĉu -i -o--------t---e -n---ŝa-ĝ- ĝ-n? Ĉ- m- p---- e-------- i--------- ĝ--- Ĉ- m- p-v-s e-e-t-a-e i-t-r-a-ĝ- ĝ-n- ------------------------------------- Ĉu mi povas eventuale interŝanĝi ĝin? 0
Samozřejmě. K-mpre-eb-e. K----------- K-m-r-n-b-e- ------------ Kompreneble. 0
Zabalíme ji jako dárek. N--e-pakas-ĝin-ki-l do---o-. N- e------ ĝ-- k--- d------- N- e-p-k-s ĝ-n k-e- d-n-c-n- ---------------------------- Ni enpakas ĝin kiel donacon. 0
Támhle je pokladna. T-e tr-n-- e--a- la-kas--o. T-- t----- e---- l- k------ T-e t-a-s- e-t-s l- k-s-j-. --------------------------- Tie transe estas la kasejo. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…