Konverzační příručka

cs Spojky 3   »   eo Konjunkcioj 3

96 [devadesát šest]

Spojky 3

Spojky 3

96 [naŭdek ses]

Konjunkcioj 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Vstanu, jakmile zazvoní budík. Mi -l--t-----ek-e k--m-----e-ho-lo-o-----ra-. Mi ellitiĝas ekde kiam la vekhorloĝo sonoras. M- e-l-t-ĝ-s e-d- k-a- l- v-k-o-l-ĝ- s-n-r-s- --------------------------------------------- Mi ellitiĝas ekde kiam la vekhorloĝo sonoras. 0
Jsem unavený, jakmile se mám učit. M---a----- -kd- ki-- -i-----s-l-r--. Mi laciĝas ekde kiam mi devas lerni. M- l-c-ĝ-s e-d- k-a- m- d-v-s l-r-i- ------------------------------------ Mi laciĝas ekde kiam mi devas lerni. 0
Přestanu pracovat, až mi bude 60. M--ĉesos-lab--i--kd---ia-------ĝ-. Mi ĉesos labori ekde mia 60jariĝo. M- ĉ-s-s l-b-r- e-d- m-a 6-j-r-ĝ-. ---------------------------------- Mi ĉesos labori ekde mia 60jariĝo. 0
Kdy zavoláte? Kiam -- vo-o-? Kiam vi vokos? K-a- v- v-k-s- -------------- Kiam vi vokos? 0
Až budu mít trochu času. E-d- ---- mi-h-v---m-me-to-. Ekde kiam mi havos momenton. E-d- k-a- m- h-v-s m-m-n-o-. ---------------------------- Ekde kiam mi havos momenton. 0
Zavolá, až bude mít trochu času. L- v--a- --de -----l- --vas --m d- ----o. Li vokas ekde kiam li havas iom da tempo. L- v-k-s e-d- k-a- l- h-v-s i-m d- t-m-o- ----------------------------------------- Li vokas ekde kiam li havas iom da tempo. 0
Jak dlouho budete pracovat? Kiom lon---vi-l-bo--s? Kiom longe vi laboros? K-o- l-n-e v- l-b-r-s- ---------------------- Kiom longe vi laboros? 0
Budu pracovat, dokud budu moci. M- l-bor---tio- -onge k--m ---p----. Mi laboros tiom longe kiom mi povos. M- l-b-r-s t-o- l-n-e k-o- m- p-v-s- ------------------------------------ Mi laboros tiom longe kiom mi povos. 0
Budu pracovat, dokud budu zdravý / zdravá. Mi ----r-- tiom --n---k-o- ----anos. Mi laboros tiom longe kiom mi sanos. M- l-b-r-s t-o- l-n-e k-o- m- s-n-s- ------------------------------------ Mi laboros tiom longe kiom mi sanos. 0
Leží v posteli, místo aby pracoval. Li -u--s e- --to a------- --bo--. Li kuŝas en lito anstataŭ labori. L- k-ŝ-s e- l-t- a-s-a-a- l-b-r-. --------------------------------- Li kuŝas en lito anstataŭ labori. 0
Čte si časopis, místo aby vařila. Ŝi--e------ ----to- a-s-at-ŭ---i--. Ŝi legas la gazeton anstataŭ kuiri. Ŝ- l-g-s l- g-z-t-n a-s-a-a- k-i-i- ----------------------------------- Ŝi legas la gazeton anstataŭ kuiri. 0
Sedí v hospodě, místo aby šel domů. Li s-das--n ------n-e-o----tat-ŭ -----e--en. Li sidas en la drinkejo anstataŭ iri hejmen. L- s-d-s e- l- d-i-k-j- a-s-a-a- i-i h-j-e-. -------------------------------------------- Li sidas en la drinkejo anstataŭ iri hejmen. 0
Pokud vím, bydlí zde. L-- mi- s-io------o--s ĉi-t--. Laŭ mia scio, li loĝas ĉi-tie. L-ŭ m-a s-i-, l- l-ĝ-s ĉ---i-. ------------------------------ Laŭ mia scio, li loĝas ĉi-tie. 0
Pokud vím, je jeho žena nemocná. La- mia-sc-o----a --z-n- m---an-s. Laŭ mia scio, lia edzino malsanas. L-ŭ m-a s-i-, l-a e-z-n- m-l-a-a-. ---------------------------------- Laŭ mia scio, lia edzino malsanas. 0
Pokud vím, je nezaměstnaný. L-- mia-s--o, ---est-s -e-l-b---. Laŭ mia scio, li estas senlabora. L-ŭ m-a s-i-, l- e-t-s s-n-a-o-a- --------------------------------- Laŭ mia scio, li estas senlabora. 0
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas. Se mi-ne-tro--o-----ormint----m- es-i-tus ------a. Se mi ne tro longe dormintus, mi estintus akurata. S- m- n- t-o l-n-e d-r-i-t-s- m- e-t-n-u- a-u-a-a- -------------------------------------------------- Se mi ne tro longe dormintus, mi estintus akurata. 0
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas. Se -i--e m--traf----- l- ---on--mi -s--nt-- aku----. Se mi ne maltrafintus la buson, mi estintus akurata. S- m- n- m-l-r-f-n-u- l- b-s-n- m- e-t-n-u- a-u-a-a- ---------------------------------------------------- Se mi ne maltrafintus la buson, mi estintus akurata. 0
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas. S--mi--- -oj-----ntu-- -- e----t----ku--ta. Se mi ne vojerarintus, mi estintus akurata. S- m- n- v-j-r-r-n-u-, m- e-t-n-u- a-u-a-a- ------------------------------------------- Se mi ne vojerarintus, mi estintus akurata. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a matematika

Myšlení a řeč patří k sobě. Jedno druhé ovlivňuje. Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení. Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice. Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel. Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří. Gramatické a matematické struktury jsou často podobné. Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány. Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku. Pomáhá mozku vykonávat početní operace. Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům. Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči. Vědci zkoumali tři lidi. Jejich mozek byl následkem zranění poškozen. Poškozeno bylo i centrum řeči. Tito lidé měli s řečí velké potíže. Nebyli schopni formulovat jednoduché věty. Některým slovům ani nerozuměli. Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy. Některé matematické úlohy byly velmi těžké. Přesto je dokázali vyřešit! Výsledky této studie jsou velmi zajímavé. Ukazují, že matematika není kódována slovy. Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ. Obojí je zpracováváno ve stejném centru. Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč. Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí… Když je ale mozek hotov, existují odděleně!