Konverzační příručka

cs Na poště   »   mk Во пошта

59 [padesát devět]

Na poště

Na poště

59 [педесет и девет]

59 [pyedyesyet i dyevyet]

Во пошта

[Vo poshta]

čeština makedonština Poslouchat Více
Kde je nejbližší pošta? Ка-- е н---------- п----? Каде е најблиската пошта? 0
K---- y- n---------- p-----? Ka--- y- n---------- p-----? Kadye ye naјbliskata poshta? K-d-e y- n-ј-l-s-a-a p-s-t-? ---------------------------?
Je to daleko k nejbližší poště? Да---- л- е д- н---------- п----? Далеку ли е до најблиската пошта? 0
D------- l- y- d- n---------- p-----? Da------ l- y- d- n---------- p-----? Dalyekoo li ye do naјbliskata poshta? D-l-e-o- l- y- d- n-ј-l-s-a-a p-s-t-? ------------------------------------?
Kde je nejbližší poštovní schránka? Ка-- е н---------- п-------- с------? Каде е најблиското поштенско сандаче? 0
K---- y- n---------- p---------- s--------? Ka--- y- n---------- p---------- s--------? Kadye ye naјbliskoto poshtyensko sandachye? K-d-e y- n-ј-l-s-o-o p-s-t-e-s-o s-n-a-h-e? ------------------------------------------?
Potřebuji několik známek. Ми т------ н------ п-------- м----. Ми требаат неколку поштенски марки. 0
M- t------- n-------- p---------- m----. Mi t------- n-------- p---------- m----. Mi tryebaat nyekolkoo poshtyenski marki. M- t-y-b-a- n-e-o-k-o p-s-t-e-s-i m-r-i. ---------------------------------------.
Na pohled a na dopis. За е--- к------- и е--- п----. За една картичка и едно писмо. 0
Z- y---- k-------- i y---- p----. Za y---- k-------- i y---- p----. Za yedna kartichka i yedno pismo. Z- y-d-a k-r-i-h-a i y-d-o p-s-o. --------------------------------.
Kolik stojí poštovné do Ameriky? Ко--- ч--- п---------- з- А------? Колку чини поштарината за Америка? 0
K----- c---- p----------- z- A-------? Ko---- c---- p----------- z- A-------? Kolkoo chini poshtarinata za Amyerika? K-l-o- c-i-i p-s-t-r-n-t- z- A-y-r-k-? -------------------------------------?
Kolik váží tento balík? Ко--- е т---- п------? Колку е тежок пакетот? 0
K----- y- t----- p-------? Ko---- y- t----- p-------? Kolkoo ye tyeʐok pakyetot? K-l-o- y- t-e-o- p-k-e-o-? -------------------------?
Mohu to poslat letecky? Мо--- л- д- г- и------- с- а------- п----? Можам ли да го испратам со авионска пошта? 0
M---- l- d- g-- i------- s- a------- p-----? Mo--- l- d- g-- i------- s- a------- p-----? Moʐam li da guo ispratam so avionska poshta? M-ʐ-m l- d- g-o i-p-a-a- s- a-i-n-k- p-s-t-? -------------------------------------------?
Jak dlouho to trvá, než to tam dojde? Ко--- д---- т---- д----- д- п--------? Колку долго трае, додека да пристигне? 0
K----- d----- t----, d------ d- p----------? Ko---- d----- t----- d------ d- p----------? Kolkoo dolguo traye, dodyeka da pristigunye? K-l-o- d-l-u- t-a-e, d-d-e-a d- p-i-t-g-n-e? -------------------,-----------------------?
Kde si mohu zatelefonovat? Ка-- м---- д- т----------? Каде можам да телефонирам? 0
K---- m---- d- t------------? Ka--- m---- d- t------------? Kadye moʐam da tyelyefoniram? K-d-e m-ʐ-m d- t-e-y-f-n-r-m? ----------------------------?
Kde je nejbližší telefonní budka? Ка-- е с------- т--------- г--------? Каде е следната телефонска говорница? 0
K---- y- s-------- t----------- g----------? Ka--- y- s-------- t----------- g----------? Kadye ye slyednata tyelyefonska guovornitza? K-d-e y- s-y-d-a-a t-e-y-f-n-k- g-o-o-n-t-a? -------------------------------------------?
Máte telefonní karty? Им--- л- т--------- к-------? Имате ли телефонски картички? 0
I----- l- t----------- k--------? Im---- l- t----------- k--------? Imatye li tyelyefonski kartichki? I-a-y- l- t-e-y-f-n-k- k-r-i-h-i? --------------------------------?
Máte telefonní seznam? Им--- л- т--------- и-----? Имате ли телефонски именик? 0
I----- l- t----------- i------? Im---- l- t----------- i------? Imatye li tyelyefonski imyenik? I-a-y- l- t-e-y-f-n-k- i-y-n-k? ------------------------------?
Znáte předčíslí Rakouska? Го з----- л- п------------ б--- з- А-------? Го знаете ли повикувачкиот број за Австрија? 0
G-- z------- l- p-------------- b--- z- A-------? Gu- z------- l- p-------------- b--- z- A-------? Guo znayetye li povikoovachkiot broј za Avstriјa? G-o z-a-e-y- l- p-v-k-o-a-h-i-t b-o- z- A-s-r-ј-? ------------------------------------------------?
Okamžik, podívám se po tom. Са-- м------ д- п-------. Само момент, да проверам. 0
S--- m------, d- p--------. Sa-- m------- d- p--------. Samo momyent, da provyeram. S-m- m-m-e-t, d- p-o-y-r-m. ------------,-------------.
Ta linka je pořád obsazená. Ли------ е с------ з-------. Линијата е секогаш зафатена. 0
L------- y- s--------- z--------. Li------ y- s--------- z--------. Liniјata ye syekoguash zafatyena. L-n-ј-t- y- s-e-o-u-s- z-f-t-e-a. --------------------------------.
Jaké číslo jste volal / volala? Ко- б--- г- б------? Кој број го биравте? 0
K-- b--- g-- b-------? Ko- b--- g-- b-------? Koј broј guo biravtye? K-ј b-o- g-o b-r-v-y-? ---------------------?
Musíte nejprve vytočit nulu! На----- м----- д- и------- н---. Најпрво морате да изберете нула. 0
N------ m------ d- i---------- n----. Na----- m------ d- i---------- n----. Naјprvo moratye da izbyeryetye noola. N-ј-r-o m-r-t-e d- i-b-e-y-t-e n-o-a. ------------------------------------.

I pocity mluví různými jazyky!

Po celém světě se mluví různými jazyky. Žádný univerzální lidský jazyk neexistuje. Jak je to ale s naší mimikou? Mají emoce svůj univerzální jazyk? Nikoliv, i zde jsou rozdíly! Lidé si dlouho mysleli, že všichni vyjadřujeme své emoce stejně. Mělo se za to, že mimika je srozumitelná pro všechny. Charles Darwin věřil, že pocity jsou pro člověka životně důležité. Proto musejí být ve všech kulturách chápány stejně. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že jsou rozdíly i v jazyce našich emocí. To znamená, že naši mimiku ovlivňuje naše kultura. Lidé na celém světě si tedy vykládají a vyjadřují emoce jinak. Vědci rozlišují šest základních pocitů. Jsou to radost, smutek, hněv, znechucení, strach a překvapení. Evropané je však vyjadřují jinak než Asiaté. A ze stejných obličejů můžete vyčíst jiné věci. To prokázaly mnohé experimenty. V rámci těchto experimentů byly lidem na počítači ukazovány obličeje. Ti potom měli popsat, co v obličejích vidí. Existuje mnoho důvodů, proč se výsledky lišily. V některých kulturách se pocity dávají najevo více než v jiných. Intenzitu výrazu ve tváři tedy nechápou všude stejně. Lidé z různých kultur se také soustředí na jiné věci. Asiaté se při čtení emocí zaměřují na oči. Oproti tomu Evropané a Američané se dívají na ústa. Jeden výrazu obličeje však chápou všechny kultury stejně… Je to vřelý úsměv!