Konverzační příručka

cs Na cestách   »   eo Survoje

37 [třicet sedm]

Na cestách

Na cestách

37 [tridek sep]

Survoje

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Jede na motorce. L- motorcikla-. Li motorciklas. L- m-t-r-i-l-s- --------------- Li motorciklas. 0
Jede na kole. L--b-ciklas. Li biciklas. L- b-c-k-a-. ------------ Li biciklas. 0
Jde pěšky. Li --ed-r--. Li piediras. L- p-e-i-a-. ------------ Li piediras. 0
Jede lodí. Li-ŝipa-. Li ŝipas. L- ŝ-p-s- --------- Li ŝipas. 0
Jede ve člunu. L- b--t--. Li boatas. L- b-a-a-. ---------- Li boatas. 0
Plave. L--naĝa-. Li naĝas. L- n-ĝ-s- --------- Li naĝas. 0
Je to tu nebezpečné? Ĉ- -s-a-----ĝe--------e? Ĉu estas danĝere ĉi-tie? Ĉ- e-t-s d-n-e-e ĉ---i-? ------------------------ Ĉu estas danĝere ĉi-tie? 0
Je nebezpečné sám stopovat? Ĉu es-as-d-n-ere-s----p--ve--ri? Ĉu estas danĝere sole petveturi? Ĉ- e-t-s d-n-e-e s-l- p-t-e-u-i- -------------------------------- Ĉu estas danĝere sole petveturi? 0
Je nebezpečné se procházet v noci? Ĉ- --tas da-ĝ--- ------pr-m--i? Ĉu estas danĝere nokte promeni? Ĉ- e-t-s d-n-e-e n-k-e p-o-e-i- ------------------------------- Ĉu estas danĝere nokte promeni? 0
Zabloudili jsme. N--voj--a---. Ni vojeraris. N- v-j-r-r-s- ------------- Ni vojeraris. 0
Jsme na špatné cestě. Ni -st---sur la m--ĝ--t- vo--. Ni estas sur la malĝusta vojo. N- e-t-s s-r l- m-l-u-t- v-j-. ------------------------------ Ni estas sur la malĝusta vojo. 0
Musíme se otočit. N- -ev-- -----i--. Ni devas retroiri. N- d-v-s r-t-o-r-. ------------------ Ni devas retroiri. 0
Kde se tady dá parkovat? K-e-p-rk-blas-ĉ---i-? Kie parkeblas ĉi-tie? K-e p-r-e-l-s ĉ---i-? --------------------- Kie parkeblas ĉi-tie? 0
Je tady nějaké parkoviště? Ĉ---s-a-----k-j-----t--? Ĉu estas parkejo ĉi-tie? Ĉ- e-t-s p-r-e-o ĉ---i-? ------------------------ Ĉu estas parkejo ĉi-tie? 0
Jak dlouho se tady smí parkovat? Ki-m --------r---las-ĉ----e? Kiom longe parkeblas ĉi-tie? K-o- l-n-e p-r-e-l-s ĉ---i-? ---------------------------- Kiom longe parkeblas ĉi-tie? 0
Jezdíte na lyžích? Ĉu--i-s---s? Ĉu vi skias? Ĉ- v- s-i-s- ------------ Ĉu vi skias? 0
Jedete nahoru vlekem? Ĉu-vi-sup-en---uras--er skil-fto? Ĉu vi suprenveturas per skilifto? Ĉ- v- s-p-e-v-t-r-s p-r s-i-i-t-? --------------------------------- Ĉu vi suprenveturas per skilifto? 0
Dají se tady půjčit lyže? Ĉ---ni--ov---lu-re-i s-i-j--ĉi--ie? Ĉu oni povas lupreni skiojn ĉi-tie? Ĉ- o-i p-v-s l-p-e-i s-i-j- ĉ---i-? ----------------------------------- Ĉu oni povas lupreni skiojn ĉi-tie? 0

Samomluva

Když někdo mluví sám se sebou, je to pro ty, co naslouchají, většinou komické. Přitom samomluvu praktikují pravidelně všichni lidé. Psychologové odhadují, že se to týká více než 95 procent dospělých. Děti mluví samy se sebou při hraní téměř vždy. Samomluva je tedy úplně normální jev. Jedná se přitom jen o zvláštní formu komunikace. A vést samomluvu má občas i své výhody! Neboť mluvením si rovnáme myšlenky. Samomluva je okamžik, ve kterém se prosazuje náš vnitřní hlas. Lze tedy říci, že nahlas přemýšlíme. Samomluvou často trpí zejména lidé roztržití. Určitá oblast jejich mozku je méně aktivní. Proto jsou méně organizovaní. Samomluva jim pomáhá jednat plánovitě. Samomluva nám může také pomoci při rozhodování. Je také velmi dobrou metodou k odbourání stresu. Samomluva podporuje koncentraci a zvyšuje schopnost výkonu. Jelikož něco vyslovit trvá déle, než jen myslet. Při mluvení si lépe utřiďujeme myšlenky. Těžší testy zvládneme lépe, pokud při nich přemýšlíme nahlas. To potvrdily různé pokusy. Samomluvou si můžeme také dodávat odvahu. Hodně sportovců mluví sami se sebou, aby se motivovali. Bohužel se sebou mluvíme většinou v negativních situacích. Proto bychom se měli pokusit formulovat všechno pozitivně. A musíme často opakovat, co si přejeme. Tak můžeme mluvením pozitivně ovlivnit naše jednání. To ale funguje bohužel jen tehdy, zůstaneme-li realisty!