Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   eo Urbovizito

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [kvardek du]

Urbovizito

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? Ĉ--l- -azaro --ma-ĉ- --l---mit-s? Ĉ- l- b----- d------ m----------- Ĉ- l- b-z-r- d-m-n-e m-l-e-m-t-s- --------------------------------- Ĉu la bazaro dimanĉe malfermitas? 0
Je výstaviště otevřeno v pondělí? Ĉ- -a ----o-l-nd----l--rmitas? Ĉ- l- f---- l---- m----------- Ĉ- l- f-i-o l-n-e m-l-e-m-t-s- ------------------------------ Ĉu la foiro lunde malfermitas? 0
Je výstavní síň otevřena v úterý? Ĉu la----po--c-o --r-- malf-r-it--? Ĉ- l- e--------- m---- m----------- Ĉ- l- e-s-o-i-i- m-r-e m-l-e-m-t-s- ----------------------------------- Ĉu la ekspozicio marde malfermitas? 0
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? Ĉu-la-b--tar-j- mer----- -a--er-it-s? Ĉ- l- b-------- m------- m----------- Ĉ- l- b-s-a-e-o m-r-r-d- m-l-e-m-t-s- ------------------------------------- Ĉu la bestarejo merkrede malfermitas? 0
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? Ĉu--a -u-e--ĵ-ŭd--m--------as? Ĉ- l- m---- ĵ---- m----------- Ĉ- l- m-z-o ĵ-ŭ-e m-l-e-m-t-s- ------------------------------ Ĉu la muzeo ĵaŭde malfermitas? 0
Má galerie v pátek otevřeno? Ĉu-la-galer-o ---dr-de m-lf-rm--as? Ĉ- l- g------ v------- m----------- Ĉ- l- g-l-r-o v-n-r-d- m-l-e-m-t-s- ----------------------------------- Ĉu la galerio vendrede malfermitas? 0
Může se tady fotografovat? Ĉ---ni----t-s --t-? Ĉ- o-- r----- f---- Ĉ- o-i r-j-a- f-t-? ------------------- Ĉu oni rajtas foti? 0
Musí se platit vstup? Ĉ- -ni devas pagi p-r --iri? Ĉ- o-- d---- p--- p-- e----- Ĉ- o-i d-v-s p-g- p-r e-i-i- ---------------------------- Ĉu oni devas pagi por eniri? 0
Kolik stojí vstup? K--m--o-----la -----? K--- k----- l- e----- K-o- k-s-a- l- e-i-o- --------------------- Kiom kostas la eniro? 0
Poskytuje se skupinová sleva? Ĉu e--as-rab-to --r --u---? Ĉ- e---- r----- p-- g------ Ĉ- e-t-s r-b-t- p-r g-u-o-? --------------------------- Ĉu estas rabato por grupoj? 0
Poskytuje se sleva pro děti? Ĉ- es--s r-b--o --- ---an--? Ĉ- e---- r----- p-- i------- Ĉ- e-t-s r-b-t- p-r i-f-n-j- ---------------------------- Ĉu estas rabato por infanoj? 0
Poskytuje se studentská sleva? Ĉ- ---as----at- -o--stu-----j? Ĉ- e---- r----- p-- s--------- Ĉ- e-t-s r-b-t- p-r s-u-e-t-j- ------------------------------ Ĉu estas rabato por studentoj? 0
Co je to za budovu? K-a -onst-uaĵo--st-s t-o? K-- k--------- e---- t--- K-a k-n-t-u-ĵ- e-t-s t-o- ------------------------- Kia konstruaĵo estas tio? 0
Jak stará je ta budova? K--m-ara e-t---la ko--t-ua--? K------- e---- l- k---------- K-o-j-r- e-t-s l- k-n-t-u-ĵ-? ----------------------------- Kiomjara estas la konstruaĵo? 0
Kdo tu budovu postavil? K-u--ons----- -a --nstr-a-o-? K-- k-------- l- k----------- K-u k-n-t-u-s l- k-n-t-u-ĵ-n- ----------------------------- Kiu konstruis la konstruaĵon? 0
Zajímám se o architekturu. Mi in--r---ĝ-s pri-----t-k--r-. M- i---------- p-- a----------- M- i-t-r-s-ĝ-s p-i a-ĥ-t-k-u-o- ------------------------------- Mi interesiĝas pri arĥitekturo. 0
Zajímám se o umění. Mi -n-er-siĝas pri-arto. M- i---------- p-- a---- M- i-t-r-s-ĝ-s p-i a-t-. ------------------------ Mi interesiĝas pri arto. 0
Zajímám se o malířství. Mi-i---r-s---s-pr-----trar-o. M- i---------- p-- p--------- M- i-t-r-s-ĝ-s p-i p-n-r-r-o- ----------------------------- Mi interesiĝas pri pentrarto. 0

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...