Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ur ‫خریداری‬

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

‫54 [چوّن]‬

chvon

‫خریداری‬

[khareedari]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština urdština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ‫م-ں -یک-تحفہ-خر-د-----ہ-ا ہ-ں‬ ‫میں ایک تحفہ خریدنا چاہتا ہوں‬ ‫-ی- ا-ک ت-ف- خ-ی-ن- چ-ہ-ا ہ-ں- ------------------------------- ‫میں ایک تحفہ خریدنا چاہتا ہوں‬ 0
me-- -i-----f-----r-e--a c----- hon mein aik tohfa khareedna chahta hon m-i- a-k t-h-a k-a-e-d-a c-a-t- h-n ----------------------------------- mein aik tohfa khareedna chahta hon
Ale ne moc drahý. ‫ل-ک---ہن----ہ-ہو‬ ‫لیکن مہنگا نہ ہو‬ ‫-ی-ن م-ن-ا ن- ہ-‬ ------------------ ‫لیکن مہنگا نہ ہو‬ 0
le--n -ehan-a-n-h ho lekin mehanga nah ho l-k-n m-h-n-a n-h h- -------------------- lekin mehanga nah ho
Možná nějakou kabelku? ‫-ا-د -یک-بی--‬ ‫شاید ایک بیگ؟‬ ‫-ا-د ا-ک ب-گ-‬ --------------- ‫شاید ایک بیگ؟‬ 0
s--y-d-ai- -a-? shayad aik bag? s-a-a- a-k b-g- --------------- shayad aik bag?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? ‫آپ کو-س--رن---اہت--ہ-ں؟‬ ‫آپ کونسا رنگ چاہتے ہیں؟‬ ‫-پ ک-ن-ا ر-گ چ-ہ-ے ہ-ں-‬ ------------------------- ‫آپ کونسا رنگ چاہتے ہیں؟‬ 0
aap k-----r-n- c-ah----hai-? aap konsa rang chahtay hain? a-p k-n-a r-n- c-a-t-y h-i-? ---------------------------- aap konsa rang chahtay hain?
Černou, hnědou nebo bílou? ‫ک--ا--ب-و----- سفی--‬ ‫کالا، بھورا یا سفید؟‬ ‫-ا-ا- ب-و-ا ی- س-ی-؟- ---------------------- ‫کالا، بھورا یا سفید؟‬ 0
kal-, bhoor---- ----i-? kala, bhoora ya safaid? k-l-, b-o-r- y- s-f-i-? ----------------------- kala, bhoora ya safaid?
Větší nebo menší? ‫-ڑ- ---چھوٹ-‬ ‫بڑا یا چھوٹا‬ ‫-ڑ- ی- چ-و-ا- -------------- ‫بڑا یا چھوٹا‬ 0
b--a -a------a bara ya chhota b-r- y- c-h-t- -------------- bara ya chhota
Můžu si prohlédnout tuto? ‫ک-ا---- -ہ د--- -کت- ----‬ ‫کیا میں یہ دیکھ سکتا ہوں؟‬ ‫-ی- م-ں ی- د-ک- س-ت- ہ-ں-‬ --------------------------- ‫کیا میں یہ دیکھ سکتا ہوں؟‬ 0
kya----- -e----kh-sak-a--o-? kya mein yeh dekh sakta hon? k-a m-i- y-h d-k- s-k-a h-n- ---------------------------- kya mein yeh dekh sakta hon?
Je z kůže? ‫--- ی----ڑے-کا-ہے-‬ ‫کیا یہ چمڑے کا ہے؟‬ ‫-ی- ی- چ-ڑ- ک- ہ-؟- -------------------- ‫کیا یہ چمڑے کا ہے؟‬ 0
k-a--e--------- k- ha-? kya yeh chamray ka hai? k-a y-h c-a-r-y k- h-i- ----------------------- kya yeh chamray ka hai?
Nebo z koženky? ‫---ک-ا--ہ --اسٹک-کا ہ--‬ ‫یا کیا یہ پلاسٹک کا ہے؟‬ ‫-ا ک-ا ی- پ-ا-ٹ- ک- ہ-؟- ------------------------- ‫یا کیا یہ پلاسٹک کا ہے؟‬ 0
ya----stic -a? ya plastic ka? y- p-a-t-c k-? -------------- ya plastic ka?
Samozřejmě z kůže. ‫-مڑ- ک---ے‬ ‫چمڑے کا ہے‬ ‫-م-ے ک- ہ-‬ ------------ ‫چمڑے کا ہے‬ 0
c--mra---a hai chamray ka hai c-a-r-y k- h-i -------------- chamray ka hai
Je obzvlášť kvalitní. ‫-----ت-اچ-ی --ال-ی-ک- --‬ ‫یہ بہت اچھی کوالٹی کا ہے‬ ‫-ہ ب-ت ا-ھ- ک-ا-ٹ- ک- ہ-‬ -------------------------- ‫یہ بہت اچھی کوالٹی کا ہے‬ 0
y-----hat--c---qu-li-- k- hai yeh bohat achi quality ka hai y-h b-h-t a-h- q-a-i-y k- h-i ----------------------------- yeh bohat achi quality ka hai
A ta taška je skutečně velmi levná. ‫-ور ا- -یگ کے ق--ت -ھ- -ہت--ن-سب ہے‬ ‫اور اس بیگ کے قیمت بھی بہت مناسب ہے‬ ‫-و- ا- ب-گ ک- ق-م- ب-ی ب-ت م-ا-ب ہ-‬ ------------------------------------- ‫اور اس بیگ کے قیمت بھی بہت مناسب ہے‬ 0
a-- ------ -e---e-a- -h---un--i---ai aur is bag ke qeemat bhi munasib hai a-r i- b-g k- q-e-a- b-i m-n-s-b h-i ------------------------------------ aur is bag ke qeemat bhi munasib hai
Tato se mi líbí. ‫-ہ--جھے-پسن- ہے-‬ ‫یہ مجھے پسند ہے-‬ ‫-ہ م-ھ- پ-ن- ہ--- ------------------ ‫یہ مجھے پسند ہے-‬ 0
y-- -uj-e---s----ha- - yeh mujhe pasand hai - y-h m-j-e p-s-n- h-i - ---------------------- yeh mujhe pasand hai -
Vezmu si tuto. ‫یہ---ں---- گا-‬ ‫یہ میں لوں گا-‬ ‫-ہ م-ں ل-ں گ--- ---------------- ‫یہ میں لوں گا-‬ 0
yeh----n lon-ga- yeh mein lon ga- y-h m-i- l-n g-- ---------------- yeh mein lon ga-
Mohu ji případně vyměnit? ‫ک---می- --- -------- سکت- ہو--‬ ‫کیا میں اسے تبدیل کر سکتا ہوں؟‬ ‫-ی- م-ں ا-ے ت-د-ل ک- س-ت- ہ-ں-‬ -------------------------------- ‫کیا میں اسے تبدیل کر سکتا ہوں؟‬ 0
k-a-m-in -sa- --bde-- k-r --k---h--? kya mein usay tabdeel kar sakta hon? k-a m-i- u-a- t-b-e-l k-r s-k-a h-n- ------------------------------------ kya mein usay tabdeel kar sakta hon?
Samozřejmě. ‫-ق--ً-‬ ‫یقین-ا‬ ‫-ق-ن-ا- -------- ‫یقینًا‬ 0
yq--ًa yqin-a y-i-ً- ------ yqinًa
Zabalíme ji jako dárek. ‫ہ- ا-ے تحفے-کے--ور--ر --ک --تے ہی--‬ ‫ہم اسے تحفے کے طور پر پیک کرتے ہیں-‬ ‫-م ا-ے ت-ف- ک- ط-ر پ- پ-ک ک-ت- ہ-ں-‬ ------------------------------------- ‫ہم اسے تحفے کے طور پر پیک کرتے ہیں-‬ 0
hu---s---t--f-y--- to-r-p----a-- -ar-- h--- hum usay tohfay ke tour par pack karte hin- h-m u-a- t-h-a- k- t-u- p-r p-c- k-r-e h-n- ------------------------------------------- hum usay tohfay ke tour par pack karte hin-
Támhle je pokladna. ‫-ہا---س-ط-ف کاو--ر-ہے-‬ ‫وہاں اس طرف کاونٹر ہے-‬ ‫-ہ-ں ا- ط-ف ک-و-ٹ- ہ--- ------------------------ ‫وہاں اس طرف کاونٹر ہے-‬ 0
w-h-n-is---raf--av--r--a- - wahan is taraf kavntr hai - w-h-n i- t-r-f k-v-t- h-i - --------------------------- wahan is taraf kavntr hai -

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…