Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ur ‫خریداری‬

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

‫54 [چوّن]‬

chvon

‫خریداری‬

khareedari

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština urdština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ‫م-ں ا-ک---فہ--ری-نا-چ--تا ہوں‬ ‫___ ا__ ت___ خ_____ چ____ ہ___ ‫-ی- ا-ک ت-ف- خ-ی-ن- چ-ہ-ا ہ-ں- ------------------------------- ‫میں ایک تحفہ خریدنا چاہتا ہوں‬ 0
mein ai--tohfa kha-e---a--hah-- h-n m___ a__ t____ k________ c_____ h__ m-i- a-k t-h-a k-a-e-d-a c-a-t- h-n ----------------------------------- mein aik tohfa khareedna chahta hon
Ale ne moc drahý. ‫لی-- م-نگ- نہ ہ-‬ ‫____ م____ ن_ ہ__ ‫-ی-ن م-ن-ا ن- ہ-‬ ------------------ ‫لیکن مہنگا نہ ہو‬ 0
l--in me-an-a-na--ho l____ m______ n__ h_ l-k-n m-h-n-a n-h h- -------------------- lekin mehanga nah ho
Možná nějakou kabelku? ‫شای--ای--بیگ؟‬ ‫____ ا__ ب____ ‫-ا-د ا-ک ب-گ-‬ --------------- ‫شاید ایک بیگ؟‬ 0
s------aik ba-? s_____ a__ b___ s-a-a- a-k b-g- --------------- shayad aik bag?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? ‫-پ-کون-ا -----ا-ت- -ی-؟‬ ‫__ ک____ ر__ چ____ ہ____ ‫-پ ک-ن-ا ر-گ چ-ہ-ے ہ-ں-‬ ------------------------- ‫آپ کونسا رنگ چاہتے ہیں؟‬ 0
a-p--onsa ran- --ah-ay -a--? a__ k____ r___ c______ h____ a-p k-n-a r-n- c-a-t-y h-i-? ---------------------------- aap konsa rang chahtay hain?
Černou, hnědou nebo bílou? ‫-ا-ا--بھو-ا-یا سف-د-‬ ‫_____ ب____ ی_ س_____ ‫-ا-ا- ب-و-ا ی- س-ی-؟- ---------------------- ‫کالا، بھورا یا سفید؟‬ 0
kal-,--h------a safa-d? k____ b_____ y_ s______ k-l-, b-o-r- y- s-f-i-? ----------------------- kala, bhoora ya safaid?
Větší nebo menší? ‫-ڑ---- چھوٹا‬ ‫___ ی_ چ_____ ‫-ڑ- ی- چ-و-ا- -------------- ‫بڑا یا چھوٹا‬ 0
b-r--ya---ho-a b___ y_ c_____ b-r- y- c-h-t- -------------- bara ya chhota
Můžu si prohlédnout tuto? ‫--- -ی- یہ-دی---------و-؟‬ ‫___ م__ ی_ د___ س___ ہ____ ‫-ی- م-ں ی- د-ک- س-ت- ہ-ں-‬ --------------------------- ‫کیا میں یہ دیکھ سکتا ہوں؟‬ 0
k-a-me-- y-- --kh-s--t--h--? k__ m___ y__ d___ s____ h___ k-a m-i- y-h d-k- s-k-a h-n- ---------------------------- kya mein yeh dekh sakta hon?
Je z kůže? ‫-ی--یہ ---ے----ہے؟‬ ‫___ ی_ چ___ ک_ ہ___ ‫-ی- ی- چ-ڑ- ک- ہ-؟- -------------------- ‫کیا یہ چمڑے کا ہے؟‬ 0
k---yeh-cha-r-y -a --i? k__ y__ c______ k_ h___ k-a y-h c-a-r-y k- h-i- ----------------------- kya yeh chamray ka hai?
Nebo z koženky? ‫-- کی--یہ-پلا--- ----ے؟‬ ‫__ ک__ ی_ پ_____ ک_ ہ___ ‫-ا ک-ا ی- پ-ا-ٹ- ک- ہ-؟- ------------------------- ‫یا کیا یہ پلاسٹک کا ہے؟‬ 0
ya-p-as----k-? y_ p______ k__ y- p-a-t-c k-? -------------- ya plastic ka?
Samozřejmě z kůže. ‫---ے -- -ے‬ ‫____ ک_ ہ__ ‫-م-ے ک- ہ-‬ ------------ ‫چمڑے کا ہے‬ 0
cha---y-ka --i c______ k_ h__ c-a-r-y k- h-i -------------- chamray ka hai
Je obzvlášť kvalitní. ‫ی- بہ---چ-ی کو---ی کا -ے‬ ‫__ ب__ ا___ ک_____ ک_ ہ__ ‫-ہ ب-ت ا-ھ- ک-ا-ٹ- ک- ہ-‬ -------------------------- ‫یہ بہت اچھی کوالٹی کا ہے‬ 0
ye- --hat--ch- -ual-ty -a --i y__ b____ a___ q______ k_ h__ y-h b-h-t a-h- q-a-i-y k- h-i ----------------------------- yeh bohat achi quality ka hai
A ta taška je skutečně velmi levná. ‫ا---اس--ی- کے--یم- ب-ی ب-ت من-س---ے‬ ‫___ ا_ ب__ ک_ ق___ ب__ ب__ م____ ہ__ ‫-و- ا- ب-گ ک- ق-م- ب-ی ب-ت م-ا-ب ہ-‬ ------------------------------------- ‫اور اس بیگ کے قیمت بھی بہت مناسب ہے‬ 0
a-- is--a- -e-q-e--t--h-------ib---i a__ i_ b__ k_ q_____ b__ m______ h__ a-r i- b-g k- q-e-a- b-i m-n-s-b h-i ------------------------------------ aur is bag ke qeemat bhi munasib hai
Tato se mi líbí. ‫-ہ----ے پس-د -ے-‬ ‫__ م___ پ___ ہ___ ‫-ہ م-ھ- پ-ن- ہ--- ------------------ ‫یہ مجھے پسند ہے-‬ 0
y----------a--n----- - y__ m____ p_____ h__ - y-h m-j-e p-s-n- h-i - ---------------------- yeh mujhe pasand hai -
Vezmu si tuto. ‫یہ-م-ں-لو--گا-‬ ‫__ م__ ل__ گ___ ‫-ہ م-ں ل-ں گ--- ---------------- ‫یہ میں لوں گا-‬ 0
y-h -e-n lo- ga- y__ m___ l__ g__ y-h m-i- l-n g-- ---------------- yeh mein lon ga-
Mohu ji případně vyměnit? ‫کی----ں---- --د-ل-کر س------ں؟‬ ‫___ م__ ا__ ت____ ک_ س___ ہ____ ‫-ی- م-ں ا-ے ت-د-ل ک- س-ت- ہ-ں-‬ -------------------------------- ‫کیا میں اسے تبدیل کر سکتا ہوں؟‬ 0
kya ---n -say --b-eel ka- -a--a -on? k__ m___ u___ t______ k__ s____ h___ k-a m-i- u-a- t-b-e-l k-r s-k-a h-n- ------------------------------------ kya mein usay tabdeel kar sakta hon?
Samozřejmě. ‫ی---ًا‬ ‫______ ‫-ق-ن-ا- -------- ‫یقینًا‬ 0
y-in-a y____ y-i-ً- ------ yqinًa
Zabalíme ji jako dárek. ‫-م ا-- ت----ک- طور -ر -ی--ک--ے--ی--‬ ‫__ ا__ ت___ ک_ ط__ پ_ پ__ ک___ ہ____ ‫-م ا-ے ت-ف- ک- ط-ر پ- پ-ک ک-ت- ہ-ں-‬ ------------------------------------- ‫ہم اسے تحفے کے طور پر پیک کرتے ہیں-‬ 0
h-- -s-y t----y ke--o-r-pa- p--k-k-rte hi-- h__ u___ t_____ k_ t___ p__ p___ k____ h___ h-m u-a- t-h-a- k- t-u- p-r p-c- k-r-e h-n- ------------------------------------------- hum usay tohfay ke tour par pack karte hin-
Támhle je pokladna. ‫--اں-اس -رف -ا-ن-- ہ--‬ ‫____ ا_ ط__ ک_____ ہ___ ‫-ہ-ں ا- ط-ف ک-و-ٹ- ہ--- ------------------------ ‫وہاں اس طرف کاونٹر ہے-‬ 0
w-ha---s tar------ntr -a- - w____ i_ t____ k_____ h__ - w-h-n i- t-r-f k-v-t- h-i - --------------------------- wahan is taraf kavntr hai -

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…