Konverzační příručka

cs Konverzace 2   »   uk Коротка розмова 2

21 [dvacet jedna]

Konverzace 2

Konverzace 2

21 [двадцять один]

21 [dvadtsyatʹ odyn]

Коротка розмова 2

[Korotka rozmova 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Odkud jste? Зв-д-и В-? З----- В-- З-і-к- В-? ---------- Звідки Ви? 0
Zv--k- --? Z----- V-- Z-i-k- V-? ---------- Zvidky Vy?
Z Basileje. З -аз--ю. З Б------ З Б-з-л-. --------- З Базелю. 0
Z B-z--yu. Z B------- Z B-z-l-u- ---------- Z Bazelyu.
Basilej leží ve Švýcarsku. Б--ел---о----ований --Швей--р-ї. Б----- р----------- у Ш--------- Б-з-л- р-з-а-о-а-и- у Ш-е-ц-р-ї- -------------------------------- Базель розташований у Швейцарії. 0
B--e-ʹ-rozta--ova--y̆-u-Shv---ts-ri--. B----- r------------- u S------------- B-z-l- r-z-a-h-v-n-y- u S-v-y-t-a-i-̈- -------------------------------------- Bazelʹ roztashovanyy̆ u Shvey̆tsariï.
Mohu vám představit pana Müllera? Дозв-льт- ---р-ко--нд--ат--В-м-п-на Мюл----. Д-------- в--------------- В-- п--- М------- Д-з-о-ь-е в-д-е-о-е-д-в-т- В-м п-н- М-л-е-а- -------------------------------------------- Дозвольте відрекомендувати Вам пана Мюллера. 0
Do-v---t- vi-reko---duva-y V----an- M--l-e--. D-------- v--------------- V-- p--- M-------- D-z-o-ʹ-e v-d-e-o-e-d-v-t- V-m p-n- M-u-l-r-. --------------------------------------------- Dozvolʹte vidrekomenduvaty Vam pana Myullera.
Je to cizinec. Ві--–---оз--е--. В-- – і--------- В-н – і-о-е-е-ь- ---------------- Він – іноземець. 0
V-n --i---e-ets-. V-- – i---------- V-n – i-o-e-e-s-. ----------------- Vin – inozemetsʹ.
Ovládá několik řečí. / Mluví několika jazyky. В-- р--м--л-- кі--ко-- м-вам-. В-- р-------- к------- м------ В-н р-з-о-л-є к-л-к-м- м-в-м-. ------------------------------ Він розмовляє кількома мовами. 0
V-n-ro-mo-l---- k--ʹko-- -o---y. V-- r---------- k------- m------ V-n r-z-o-l-a-e k-l-k-m- m-v-m-. -------------------------------- Vin rozmovlyaye kilʹkoma movamy.
Jste tady poprvé? Чи Ви--пе-ш- -у-? Ч- В- в----- т--- Ч- В- в-е-ш- т-т- ----------------- Чи Ви вперше тут? 0
C-- -y-vper-h- ---? C-- V- v------ t--- C-y V- v-e-s-e t-t- ------------------- Chy Vy vpershe tut?
Ne, byl jsem tady už minulý rok. Н-, я-б-в / ---- тут ---у-ог- р--у. Н-- я б-- / б--- т-- м------- р---- Н-, я б-в / б-л- т-т м-н-л-г- р-к-. ----------------------------------- Ні, я був / була тут минулого року. 0
Ni,--a b-- /-bu-a-t-- ---uloh- roku. N-- y- b-- / b--- t-- m------- r---- N-, y- b-v / b-l- t-t m-n-l-h- r-k-. ------------------------------------ Ni, ya buv / bula tut mynuloho roku.
Ale jen na týden. Ал- -іл----т---е-ь. А-- т----- т------- А-е т-л-к- т-ж-е-ь- ------------------- Але тільки тиждень. 0
A---t---k---y-h----. A-- t----- t-------- A-e t-l-k- t-z-d-n-. -------------------- Ale tilʹky tyzhdenʹ.
Jak se Vám u nás líbí? Чи-подоба---с- -ам---на-? Ч- п---------- в-- у н--- Ч- п-д-б-є-ь-я в-м у н-с- ------------------------- Чи подобається вам у нас? 0
C-- po------tʹsy- va- - ---? C-- p------------ v-- u n--- C-y p-d-b-y-t-s-a v-m u n-s- ---------------------------- Chy podobayetʹsya vam u nas?
Velmi se mi tady líbí. Lidé jsou milí. Дуж---об-е---юд-----є-н-. Д--- д----- Л--- п------- Д-ж- д-б-е- Л-д- п-и-м-і- ------------------------- Дуже добре. Люди приємні. 0
D---------e.-L---y p----m--. D---- d----- L---- p-------- D-z-e d-b-e- L-u-y p-y-e-n-. ---------------------------- Duzhe dobre. Lyudy pryyemni.
A krajina se mi také líbí. І---сц----т--п--об--т----мен--також. І м--------- п---------- м--- т----- І м-с-е-і-т- п-д-б-є-ь-я м-н- т-к-ж- ------------------------------------ І місцевість подобається мені також. 0
I---sts--i----p-dob-ye-ʹ--a --ni -ako-h. I m---------- p------------ m--- t------ I m-s-s-v-s-ʹ p-d-b-y-t-s-a m-n- t-k-z-. ---------------------------------------- I mistsevistʹ podobayetʹsya meni takozh.
Čím jste? / Jaké je vaše povolání? Х---Ви з- пр-----є-? Х-- В- з- п--------- Х-о В- з- п-о-е-і-ю- -------------------- Хто Ви за професією? 0
K-to--y-za --o-esiyeyu? K--- V- z- p----------- K-t- V- z- p-o-e-i-e-u- ----------------------- Khto Vy za profesiyeyu?
Jsem překladatel. Я пе-е------. Я п---------- Я п-р-к-а-а-. ------------- Я перекладач. 0
Y--pe-ek--da--. Y- p----------- Y- p-r-k-a-a-h- --------------- YA perekladach.
Překládám knihy. Я п-ре-ла-а- ---г-. Я п--------- к----- Я п-р-к-а-а- к-и-и- ------------------- Я перекладаю книги. 0
Y--p---kl---yu--n--y. Y- p---------- k----- Y- p-r-k-a-a-u k-y-y- --------------------- YA perekladayu knyhy.
Jste tady sám / sama? В- -----а--? В- т-- с---- В- т-т с-м-? ------------ Ви тут самі? 0
V- tu- s-mi? V- t-- s---- V- t-t s-m-? ------------ Vy tut sami?
Ne, moje žena / můj muž je tady také. Н-,-моя---нк- - -ій---ло-ік---к-ж-т-т. Н-- м-- ж---- / м-- ч------ т---- т--- Н-, м-я ж-н-а / м-й ч-л-в-к т-к-ж т-т- -------------------------------------- Ні, моя жінка / мій чоловік також тут. 0
Ni--m-ya ------ ---iy- -h--o-i- --k--h-t--. N-- m--- z----- / m--- c------- t----- t--- N-, m-y- z-i-k- / m-y- c-o-o-i- t-k-z- t-t- ------------------------------------------- Ni, moya zhinka / miy̆ cholovik takozh tut.
A tam jsou mé dvě děti. Т---т-к------- ---х-д---й. Т-- т---- д--- м--- д----- Т-м т-к-ж д-о- м-ї- д-т-й- -------------------------- Там також двоє моїх дітей. 0
T-- -a--zh ------m-i-kh-di----. T-- t----- d---- m----- d------ T-m t-k-z- d-o-e m-i-k- d-t-y-. ------------------------------- Tam takozh dvoye moïkh ditey̆.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Románské jazyky

Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí. Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším. Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Všechny románské jazyky mají základ v latině. Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma. Základem všech románských jazyků byla vulgární latina. Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky. Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě. Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty. Samotná latina je naproti tomu italským jazykem. Celkem existuje cca 15 románských jazyků. Přesný počet se nedá určit. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Některé románské jazyky mezitím vymřely. Na románských základech však vznikly i nové jazyky. Jsou to kreolské jazyky. Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě. S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům. Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé. Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány. Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let. Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků. Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel. Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky. Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu. Především je však podobná jejich slovní zásoba. Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk. Díky, latino!