Konverzační příručka

cs Konverzace 2   »   be Гутарка 2

21 [dvacet jedna]

Konverzace 2

Konverzace 2

21 [дваццаць адзін]

21 [dvatstsats’ adzіn]

Гутарка 2

[Gutarka 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Odkud jste? А-ку-ь--ы? А----- В-- А-к-л- В-? ---------- Адкуль Вы? 0
A--u-- V-? A----- V-- A-k-l- V-? ---------- Adkul’ Vy?
Z Basileje. З---зэ--. З Б------ З Б-з-л-. --------- З Базэля. 0
Z--az---a. Z B------- Z B-z-l-a- ---------- Z Bazelya.
Basilej leží ve Švýcarsku. Ба-э-ь зн--о----ц--ў-Ш-ейц-ры-. Б----- з---------- ў Ш--------- Б-з-л- з-а-о-з-ц-а ў Ш-е-ц-р-і- ------------------------------- Базэль знаходзіцца ў Швейцарыі. 0
B-ze----na-h-----sts--- --veyt---yі. B----- z------------- u S----------- B-z-l- z-a-h-d-і-s-s- u S-v-y-s-r-і- ------------------------------------ Bazel’ znakhodzіtstsa u Shveytsaryі.
Mohu vám představit pana Müllera? Да----ьц---азн--м-ць В----а ---да-о----ле--м. Д-------- п--------- В-- с- с------- М------- Д-з-о-ь-е п-з-а-м-ц- В-с с- с-а-а-о- М-л-р-м- --------------------------------------------- Дазвольце пазнаёміць Вас са спадаром Мюлерам. 0
D-z----ts---az-a-mіts’--as sa spad---m ---l---m. D--------- p---------- V-- s- s------- M-------- D-z-o-’-s- p-z-a-m-t-’ V-s s- s-a-a-o- M-u-e-a-. ------------------------------------------------ Dazvol’tse paznaemіts’ Vas sa spadarom Myuleram.
Je to cizinec. Ё--ін-азе---. Ё- і--------- Ё- і-ш-з-м-ц- ------------- Ён іншаземец. 0
En --s---emet-. E- і----------- E- і-s-a-e-e-s- --------------- En іnshazemets.
Ovládá několik řečí. / Mluví několika jazyky. Ён--а----л------н-ка--кіх ----х. Ё- р-------- н- н-------- м----- Ё- р-з-а-л-е н- н-к-л-к-х м-в-х- -------------------------------- Ён размаўляе на некалькіх мовах. 0
En--az-a-lyay--n- ne-al-kі-----v-kh. E- r---------- n- n--------- m------ E- r-z-a-l-a-e n- n-k-l-k-k- m-v-k-. ------------------------------------ En razmaulyaye na nekal’kіkh movakh.
Jste tady poprvé? В----ерш-н- тут? В- ў------- т--- В- ў-е-ш-н- т-т- ---------------- Вы ўпершыню тут? 0
Vy u---shy--u-tut? V- u--------- t--- V- u-e-s-y-y- t-t- ------------------ Vy upershynyu tut?
Ne, byl jsem tady už minulý rok. Н---- ўжо--ыў-/ -----т-т-----с-. Н-- я ў-- б-- / б--- т-- л------ Н-, я ў-о б-ў / б-л- т-т л-т-с-. -------------------------------- Не, я ўжо быў / была тут летась. 0
Ne, y- --ho---- / ---- t-t -e----. N-- y- u--- b-- / b--- t-- l------ N-, y- u-h- b-u / b-l- t-t l-t-s-. ---------------------------------- Ne, ya uzho byu / byla tut letas’.
Ale jen na týden. А-е толь-- адзін ----ень. А-- т----- а---- т------- А-е т-л-к- а-з-н т-д-е-ь- ------------------------- Але толькі адзін тыдзень. 0
A-- tol’k- ad-і--ty---n-. A-- t----- a---- t------- A-e t-l-k- a-z-n t-d-e-’- ------------------------- Ale tol’kі adzіn tydzen’.
Jak se Vám u nás líbí? Я---а--- нас-п--аб---ц-? Я- В-- у н-- п---------- Я- В-м у н-с п-д-б-е-ц-? ------------------------ Як Вам у нас падабаецца? 0
Y---Va- u-----p-d-ba-tst--? Y-- V-- u n-- p------------ Y-k V-m u n-s p-d-b-e-s-s-? --------------------------- Yak Vam u nas padabaetstsa?
Velmi se mi tady líbí. Lidé jsou milí. Вель-і-п-д-б--цц-. Ту---о---- -ю--і. В----- п---------- Т-- д----- л----- В-л-м- п-д-б-е-ц-. Т-т д-б-ы- л-д-і- ------------------------------------ Вельмі падабаецца. Тут добрыя людзі. 0
Vel’-і ---ab-------- -ut-dob-y-a-lyu-z-. V----- p------------ T-- d------ l------ V-l-m- p-d-b-e-s-s-. T-t d-b-y-a l-u-z-. ---------------------------------------- Vel’mі padabaetstsa. Tut dobryya lyudzі.
A krajina se mi také líbí. І п-ы-ода--н---ак-----падаб-ецца. І п------ м-- т------ п---------- І п-ы-о-а м-е т-к-а-а п-д-б-е-ц-. --------------------------------- І прырода мне таксама падабаецца. 0
І ------- m-- t-k---a -adab--t--s-. І p------ m-- t------ p------------ І p-y-o-a m-e t-k-a-a p-d-b-e-s-s-. ----------------------------------- І pryroda mne taksama padabaetstsa.
Čím jste? / Jaké je vaše povolání? Кі- Вы пр-цу--е? К-- В- п-------- К-м В- п-а-у-ц-? ---------------- Кім Вы працуеце? 0
Kіm-Vy--ra-s-----? K-- V- p---------- K-m V- p-a-s-e-s-? ------------------ Kіm Vy pratsuetse?
Jsem překladatel. Я------л----к. Я п----------- Я п-р-к-а-ч-к- -------------- Я перакладчык. 0
Y---e-aklad---k. Y- p------------ Y- p-r-k-a-c-y-. ---------------- Ya perakladchyk.
Překládám knihy. Я -е--кл-д-- к--г-. Я п--------- к----- Я п-р-к-а-а- к-і-і- ------------------- Я перакладаю кнігі. 0
Y- p-rak----y--k--gі. Y- p---------- k----- Y- p-r-k-a-a-u k-і-і- --------------------- Ya perakladayu knіgі.
Jste tady sám / sama? Вы ----ад-і-? В- т-- а----- В- т-т а-з-н- ------------- Вы тут адзін? 0
V- -ut ad---? V- t-- a----- V- t-t a-z-n- ------------- Vy tut adzіn?
Ne, moje žena / můj muž je tady také. Не- ----ж--ка-/-м-- м---т-----а т--. Н-- м-- ж---- / м-- м-- т------ т--- Н-, м-я ж-н-а / м-й м-ж т-к-а-а т-т- ------------------------------------ Не, мая жонка / мой муж таксама тут. 0
Ne----y- --onka---m----u-------ama--u-. N-- m--- z----- / m-- m--- t------ t--- N-, m-y- z-o-k- / m-y m-z- t-k-a-a t-t- --------------------------------------- Ne, maya zhonka / moy muzh taksama tut.
A tam jsou mé dvě děti. А --м д-ое--------я--й. А т-- д--- м--- д------ А т-м д-о- м-і- д-я-е-. ----------------------- А там двое маіх дзяцей. 0
A-ta- -v----a--- ---a---y. A t-- d--- m---- d-------- A t-m d-o- m-і-h d-y-t-e-. -------------------------- A tam dvoe maіkh dzyatsey.

Románské jazyky

Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí. Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším. Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Všechny románské jazyky mají základ v latině. Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma. Základem všech románských jazyků byla vulgární latina. Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky. Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě. Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty. Samotná latina je naproti tomu italským jazykem. Celkem existuje cca 15 románských jazyků. Přesný počet se nedá určit. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Některé románské jazyky mezitím vymřely. Na románských základech však vznikly i nové jazyky. Jsou to kreolské jazyky. Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě. S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům. Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé. Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány. Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let. Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků. Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel. Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky. Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu. Především je však podobná jejich slovní zásoba. Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk. Díky, latino!