Konverzační příručka

cs Konverzace 2   »   sr Ћаскање 2

21 [dvacet jedna]

Konverzace 2

Konverzace 2

21 [двадесет и један]

21 [dvadeset i jedan]

Ћаскање 2

[Ćaskanje 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Odkud jste? О-акл- -те? О----- с--- О-а-л- с-е- ----------- Одакле сте? 0
Oda--e--t-? O----- s--- O-a-l- s-e- ----------- Odakle ste?
Z Basileje. Из --з---. И- Б------ И- Б-з-л-. ---------- Из Базела. 0
Iz-B---l-. I- B------ I- B-z-l-. ---------- Iz Bazela.
Basilej leží ve Švýcarsku. Баз-л -е-у--в----рс--ј. Б---- ј- у Ш----------- Б-з-л ј- у Ш-а-ц-р-к-ј- ----------------------- Базел је у Швајцарској. 0
Ba--- je --Šv-j----koj. B---- j- u Š----------- B-z-l j- u Š-a-c-r-k-j- ----------------------- Bazel je u Švajcarskoj.
Mohu vám představit pana Müllera? М------ д- --- -----т-в-- ---по-ин- Ми-е-а? М--- л- д- В-- п--------- г-------- М------ М-г- л- д- В-м п-е-с-а-и- г-с-о-и-а М-л-р-? ------------------------------------------- Могу ли да Вам представим господина Милера? 0
Mo-- li -a--am p-e-stavim-g------na Mil-ra? M--- l- d- V-- p--------- g-------- M------ M-g- l- d- V-m p-e-s-a-i- g-s-o-i-a M-l-r-? ------------------------------------------- Mogu li da Vam predstavim gospodina Milera?
Je to cizinec. О---- с--ан-ц. О- ј- с------- О- ј- с-р-н-ц- -------------- Он је странац. 0
On j--s--a--c. O- j- s------- O- j- s-r-n-c- -------------- On je stranac.
Ovládá několik řečí. / Mluví několika jazyky. Он-г-в-р---и---ј-зи-а. О- г----- в--- ј------ О- г-в-р- в-ш- ј-з-к-. ---------------------- Он говори више језика. 0
On--ovori ---- --zik-. O- g----- v--- j------ O- g-v-r- v-š- j-z-k-. ---------------------- On govori više jezika.
Jste tady poprvé? Јес-е--и пр-- -у----де? Ј---- л- п--- п-- о---- Ј-с-е л- п-в- п-т о-д-? ----------------------- Јесте ли први пут овде? 0
J-----l--p-v- put ovd-? J---- l- p--- p-- o---- J-s-e l- p-v- p-t o-d-? ----------------------- Jeste li prvi put ovde?
Ne, byl jsem tady už minulý rok. Н----ио /------са--већ -------о-л- -о---е. Н-- б-- / б--- с-- в-- о--- п----- г------ Н-, б-о / б-л- с-м в-ћ о-д- п-о-л- г-д-н-. ------------------------------------------ Не, био / била сам већ овде прошле године. 0
Ne, b-- /--i-a --m ve-- -vd--pr-----g-di-e. N-- b-- / b--- s-- v--- o--- p----- g------ N-, b-o / b-l- s-m v-c- o-d- p-o-l- g-d-n-. ------------------------------------------- Ne, bio / bila sam već ovde prošle godine.
Ale jen na týden. Али---м- ----у с-д----. А-- с--- ј---- с------- А-и с-м- ј-д-у с-д-и-у- ----------------------- Али само једну седмицу. 0
A---sam--j-d---sed-i--. A-- s--- j---- s------- A-i s-m- j-d-u s-d-i-u- ----------------------- Ali samo jednu sedmicu.
Jak se Vám u nás líbí? Како --м -е-д-пада -од-нас? К--- В-- с- д----- к-- н--- К-к- В-м с- д-п-д- к-д н-с- --------------------------- Како Вам се допада код нас? 0
K-k--Vam-se-do-ada---d-nas? K--- V-- s- d----- k-- n--- K-k- V-m s- d-p-d- k-d n-s- --------------------------- Kako Vam se dopada kod nas?
Velmi se mi tady líbí. Lidé jsou milí. Вр-о-добр-.---ди-су --аг-. В--- д----- Љ--- с- д----- В-л- д-б-о- Љ-д- с- д-а-и- -------------------------- Врло добро. Људи су драги. 0
Vr-o------.--ju-i--u------. V--- d----- L---- s- d----- V-l- d-b-o- L-u-i s- d-a-i- --------------------------- Vrlo dobro. Ljudi su dragi.
A krajina se mi také líbí. И-к----л-- ---с- ---ође----ад-. И к------- м- с- т----- д------ И к-а-о-и- м- с- т-к-ђ- д-п-д-. ------------------------------- И крајолик ми се такође допада. 0
I-kr------ -i -- t--o-- -opa-a. I k------- m- s- t----- d------ I k-a-o-i- m- s- t-k-đ- d-p-d-. ------------------------------- I krajolik mi se takođe dopada.
Čím jste? / Jaké je vaše povolání? Ш--------о -а-и--њ-? Ш-- с-- п- з-------- Ш-а с-е п- з-н-м-њ-? -------------------- Шта сте по занимању? 0
Št--s-e--o-z----a--u? Š-- s-- p- z--------- Š-a s-e p- z-n-m-n-u- --------------------- Šta ste po zanimanju?
Jsem překladatel. Ја-с-м-пр---д----. Ј- с-- п---------- Ј- с-м п-е-о-и-а-. ------------------ Ја сам преводилац. 0
J--sa---r-v-dilac. J- s-- p---------- J- s-m p-e-o-i-a-. ------------------ Ja sam prevodilac.
Překládám knihy. Ја -р-----м---иг-. Ј- п------- к----- Ј- п-е-о-и- к-и-е- ------------------ Ја преводим књиге. 0
Ja -------- -----e. J- p------- k------ J- p-e-o-i- k-j-g-. ------------------- Ja prevodim knjige.
Jste tady sám / sama? Ј-ст- л- -----о-д-? Ј---- л- с--- о---- Ј-с-е л- с-м- о-д-? ------------------- Јесте ли сами овде? 0
Jes-e--i-sami--v--? J---- l- s--- o---- J-s-e l- s-m- o-d-? ------------------- Jeste li sami ovde?
Ne, moje žena / můj muž je tady také. Н---мо---суп--га-/-мо-----руг ј- так--е-о-д-. Н-- м--- с------ / м-- с----- ј- т----- о---- Н-, м-ј- с-п-у-а / м-ј с-п-у- ј- т-к-ђ- о-д-. --------------------------------------------- Не, моја супруга / мој супруг је такође овде. 0
Ne--m-ja--up--g- / m-j-sup-ug--e ---o---ovd-. N-- m--- s------ / m-- s----- j- t----- o---- N-, m-j- s-p-u-a / m-j s-p-u- j- t-k-đ- o-d-. --------------------------------------------- Ne, moja supruga / moj suprug je takođe ovde.
A tam jsou mé dvě děti. А---м- -у--о-- -в-ј- ----. А т--- с- м--- д---- д---- А т-м- с- м-ј- д-о-е д-ц-. -------------------------- А тамо су моје двоје деце. 0
A t--o s--moje ---je --ce. A t--- s- m--- d---- d---- A t-m- s- m-j- d-o-e d-c-. -------------------------- A tamo su moje dvoje dece.

Románské jazyky

Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí. Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším. Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Všechny románské jazyky mají základ v latině. Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma. Základem všech románských jazyků byla vulgární latina. Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky. Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě. Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty. Samotná latina je naproti tomu italským jazykem. Celkem existuje cca 15 románských jazyků. Přesný počet se nedá určit. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Některé románské jazyky mezitím vymřely. Na románských základech však vznikly i nové jazyky. Jsou to kreolské jazyky. Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě. S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům. Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé. Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány. Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let. Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků. Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel. Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky. Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu. Především je však podobná jejich slovní zásoba. Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk. Díky, latino!